Nejméně informací existuje o templářských stavbách. Jediný blíže známý dům u sv. Vavřince v Praze na Starém Městě vznikl u staršího kostela, který templáři rozšířili a vybudovali u něj klausuru, zřejmě běžného monastického typu.

Více znalostí se podařilo shromáždit o domech německých rytířů. Šlo zřejmě o konglomeráty účelových staveb, které obklopovaly konventní chrám ve schématu, jež nejlépe odpovídalo provozní potřebě a místní dispozici. Konvent u sv. Benedikta v Praze, který se usadil u staršího chrámu, byl přesně takovým shlukem budov. Z písemných zpráv lze předpokládat; že podobná byla komenda v Drobovicích, která sestávala ze dvou chrámů a ze staveb typově vycházejících ze světského prostředí, jako byl palác, stáje pro koně členů konventu, hospodářské budovy, silné opevnění atd. Sevřenější dispozici vykazuje komenda v Chomutově, která vznikla u staršího kostela ve formě homogenního stavení.

Relativně dobře jsou známy komendy johanitů. Nejznámější z nich – konvent u Panny Marie pod řetězem v Praze – je mohutným románským komplexem sestávajícím z konventního chrámu, po jehož jižní straně vznikla klausura, po severní straně dům komturů, tedy vlastně prelatura. Celý areál byl vybaven řadou dalších staveb, počínaje laickým kostelem, hospodářskými objekty, lázněmi atd., což vše obklopovalo důkladné opevnění. Poněkud nezvykle působí konglomerát rodinného sídla a johanitské komendy ve Strakonicích. Dispozice komendy vykazuje prvky monastického schématu, které se však muselo podřídit nedostatku místa v hradním areálu patřícím zakladateli. Nedávno identifikované zbytky komendy v Českém Dubu opět vypovídají o základním monastickém stavebním schématu.

Typ obranné patrové stavby se sakrálním prostorem, dále s obytným patrem a s patrem pro nemocné, jak je znám například z Niederweiselu nebo z Neckarelzu, zatím nebyl na našem území identifikován.

Stavby křižovníků, pokud jsou o nich doklady, vycházejí z benediktinských vzorů. Konvent cyriaků v Praze na náměstí Curieových takový příklad poskytuje. Podobného druhu jsou informace o konventech Strážců Božího hrobu z Prahy Zderazu. Velmi málo je známo o domech křižovníků s červenou hvězdou.

Rytířské a křižovnické řády se v řádovém schematismu někdy uvádějí do souvislosti se skupinou řeholních kanovníků, především premonstrátů a řeholních kanovníků sv. Augustina. Jejich domy vycházejí v základních rysech z benediktinského vzoru.

PhDr. Petr Sommer, CSc, Encyklopedie českých klášterů, LIBRI 1997

Jičínsko: Bývalý dům německých rytířů v Miletíně.