krajina...    historie...  současnost...  a-co-dál?...  ...  fórum...    předchozí  <	------- stavební a umělecké památky v okolí jičína  -------- JIČÍN městská památková rezervace, zámek a památky v okolí Napsal dr. Jaroslav Wagner. Redigovali dr. Hugo Rokyta a dr. František Peťas. Fotografické snímky dr. Jaroslav Wagner a František Přeučil. Graficky upravil Vladimír Stejskal. Vydalo Sportovní a turistické nakladatelství, vydavatelství ÚV ČSTV ve spolupráci se Státním ústavem památkové péče a ochrany přírody a Krajským střediskem památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje v roce 1965 Vila čp. 15,7 v ul. Koněvově: Jedna z prvních kubistických staveb v městě z roku 1911 od architekta P. Janáka. Letohrádek Čeřov: Raně barokní jezuitská letní rezidence z roku 1650. Upravena klasicistně kolem roku 184o, kdy změněna ve výletní hostinec. Milohlídka na Čeřově: Romantická architektura z roku 1844. Letohrádek Libosad s lodžií a čestným dvorem: Stavěn od roku 1630. Upraven klasicistně koncem 18. století, uvnitř empírové nástěnné malby z doby kolem roku 1813. S Jičínem spojen letohrádek lipovou alejí vysazenou po roce 1630. Ojedinělý příklad raně barokní krajinné kompozice v Evropě. Roubený dům čp. 5 v Soudné: Typická lidová architektura z konce 18. století se štítem a dochovanou dispozicí. Před domem rumpál. Kašna na náměstí: Empírová kašna se sochou Amfitrité, jedna z nejhodnotnějších prací Jana Suchardy z roku 1835. Korunovační kašna: Empírová, stavěna v neobvyklých tvarech antického chrámku inž. J. Fritzem roku 1836. Roku 1934 upravena pro meteorologickou službu. Morový sloup: Barokní sousoší z roku 1702, nejspíše dílo místního sochaře J. Čapka. Sochy andělů připojeny roku 1792, opraveno 1841. Socha P. Marie Rušánské na Hol. předměstí: Barokní z roku 1749. Socha sv. Václava na Valdickém předměstí: Barokní z roku 1743. Pomník K. H. Borovského: od J. Říhy z roku 1906. Pomník M. Jana Husi od Ant. Suchardy z roku 1872. PAMÁTKY V OKOLÍ JIČÍNA SMĚREM SEVERNÍM: Zebín. Na čedičovém vrchu barokní kaple z doby kolem roku 1700, uvnitř obraz od E. Rooma z poloviny y. století. Kostel v základech gotický z konce 14. století, přestavěn barokně, hlav. oltář z roku 1693. V lodi dva rozměrné obrazy z počátku 17. století, Korunování a Kristus padajíci pod křížem, neobyčejně hodnotná díla malířského manýrismu. Dřevěná zvonice ze 17. století. Železnice. Koncem 12. století tvořila jádro románské osady Železnice tvrz, stávající poblíž dnešního kostela. Na počátku 13. století byl postaven kostel, z něhož se zachovala část věže. Kostel byl znovu upraven goticky koncem 14. století a zcela přestavěn barokně v letech 1727 až 1733. Kolem poloviny 13. století bylo panské sídlo přeneseno z tvrze na blízký vrch Železný, kde vznikl raně gotický hrad. Osada se stala městem teprve roku 1408, kdy bylo východně od kostela vytyčeno pravidelné obdélné náměstí obklopené dřevěnými štítovými domy. Nepravidelný středověký půdorys města zanikl za požáru roku 1826 a v témže roce vypracoval stavitel Jan Herdt urbanistický návrh přestavby města. Vyrovnal obrys velkého náměstí, pro hlavní prostory města navrhl typ patrového empírového domu a pro obvodové zastavení typ domu přízemního. Do roku 1840 bylo téměř celé město nově postaveno ve formách pozdního klasicismu (čp. 16,, 19, 21, 206, 229, 231) a empíru (čp. 1, 7, 29, 30, 219, 271). Dochovalo se i několik roubených domů s vyřezávanými lomenicemi z let 1790-1805 (čp. 62, 63, G4, 95 a d.). Empírovou stavbou je i budova muzea. Socha sv. Jana Nep. je dílo vyšlé z okruhu spolupracovníků Mat. Brauna v době kolem roku 1730. Městský celek zachovaný v Železnici je ojedinělý svou jednotnou výstavbou. Hrad Bradlec vznikl na počátku 14. století jako správní středisko panství Markvarticů. Kolem roku 1600 byl již opuštěn a zchátralý, takže se z něho dodnes dochovaly zbytky čtyřboké věže, protáhlé nádvoří s fragmenty hradeb na jižní straně a část východního paláce. Vnitřní hrad pochází ze 14. století, palác stavěný z tesaných kvádrů vznikl teprve kolem poloviny 15. století. Hrad Kumburk. Horní vnitřní hrad postaven kolem roku 1325. Zachovaly se z něho sklepy severní části, zbytky velké věže a zdi paláce. Dolní hrad, válcová věž a druhá brána byly přistavěny po polovině 14. století a koncem y. století bylo opevnění zesíleno novou hradbou. Kolem roku 1668 byl hrad na císařský rozkaz pobořen. Tábor. Hora nad Lomnicí nad Popelkou, jejíž jméno pochází asi z doby husitské. Na vrcholu je poutní kostel, původně gotický, přestavěný v době kolem roku 1704. Uvnitř gotický krucifix. Lomnice nad Popelkou. Město založeno roku 1437 na půdoryse s podlouhlým náměstím a s protínající diagonální komunikací. Radnice byla do poloviny 18. století uprostřed náměstí, v jehož dolním nároží byl roku 1781 postaven farní kostel a za horní stranou náměstí vznikl roku 1737 dnešní barokní zámek. Od počátku 18. století byla k jádru města připojována předměstí: 1709 Nové město, 1739 Karlov s Podměstím a Záměstím, 1780 Račany, 1782 Draha, 1787 Hrádka a 1823 Nouzov. Předměstí měla nízkou dřevěnou zástavbu, dnes nejlépe dochovanou na Karlově (čp. 238, 267, 245, 252-255 ad.). Farní kostel pozdně barokní z let 1781-82 se současnou iluzivní malbou hlavního oltáře od J. Kramolína, zařízení barokní. Radnice je novogotická z roku 1864 od sychrovského stavitele J. Pruvota. Hřbitovní kostel pozdně barokní z roku 1768 se současnou nástěnnou malbou v lodi, u kostela dřevěná zvonice z roku 1652. Mariánský sloup na náměstí z roku 1713, kašna barokní z poloviny 18. století se středním sloupem z roku 1825. Na Karlově socha sv. Prokopa z doby kolem roku 1800 a mariánská socha z roku 1874, obě lidové kamenické práce. Radim. Kostel barokní z let 1708-9, před kostelem socha sv. Anny z roku 1719, za kostelem sochy sv. Joachyma a Anny, obě z roku 1748, všechny vyšlé z dílny J. Pacáka. Studeňany. Vzácně dochovaný soubor lidové dřevěné architektury s bohatě vyřezávanými lomenicemi; z domů nejcennější čp. 1, 2, 4, 5, 6, 9, 10, 17, 38, 39, 43, Pocházející z přelomu 18. a 19. století. Nejhodnotnější stavbou vůbec je Kaskův hostinec čp. 11 s dochovaným vnitřkem a velkou místností, kde je střední vyřezávaný sloup. Úbislavice. Kostel barokní z let 1712-20, uvnitř obraz od K. Škréty z doby kolem roku 1660. Zachována řada roubených domů s vyřezávanými lomenicemi (čp. 27, 36, 46, 58) a roubený patrový mlýn s pavlačí, stavěný roku 1805. Stav. Kostel pozdně gotický z počátku 15. století s dochovanou okenní kružbou a žebrovou klenbou, loď upravena v 16. století. Renesanční epitaf z druhé poloviny 16. století, renesanční kamenná křtitelnice z téže doby. Nová Paka. Město založeno na počátku 14. století. Na náměstí morový sloup z roku 1716. Kostel barokní z let 1783-87, uvnitř iluzivní malba oltáře od J. Kramolína z roku 1793. Bývalý klášterní kostel, jedna z nejvýznamnějších staveb českého baroka, byl stavěn v letech 1709-24 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera. Na klenbě kostela iluzivní malba od V. Kramolína z roku 1770. Uvnitř gotická socha Madony z doby kolem roku 1500 dva oltářní obrazy od P. Brandla z roku 1730 a obraz sv. Rodiny od J. J. Majora z roku 1734. Pecka. Město vzniklo roku 1392 pod stejnojmenným hradem. Hrad postaven roku 1322, přestavěn pozdně goticky po polovině 15. století. Z této doby se zachovala severní a východní část hradu. Na počátku 16. století upravena vstupní brána, v druhé polovině 16. století přistavěn nový palác zv. Harantovský, který byl pokryt figurálními a ornamentálními sgrafity; roku 1710 nahrazen dřevěný most zděným. Hrad je upravován od roku 1950 pro muzejní účely. V palácových sálech se připravuje expozice vztahující se k době a osobnosti Kryštofa Haranta z Polžic. Kostel barokní z let 1748-58 s nástropními malbami od V. Kramolína z roku 1756. Řezbářská výzdoba od J. Lederera z roku 1772. Na náměstí barokní morový sloup z roku 1720 od F. Petrše, socha Jana Nepomuckého z dílny Matyáše Brauna a hodnotné plastiky Braunových následovníků. SMĚREM VÝCHODNÍM: Robousy. Kostel raně barokní z poloviny 17. století s empírovou úpravou a věží z let 1839 až 1840 od J. Opolzera. Na hlavním oltáři obraz sv. Kříže od A. Czepky z roku 1707. Před kostelem socha Piety od J. Pacáka z roku 1730, sousoší Kalvárie od J. Čapka z roku 1701. Choteč. Kostel gotický ze 14. století, přestavěn barokně: v letech 1749-50. Lázně Bělohrad. Zámek, původně renesanční z roku 1550, přestavěn barokně roku 1722 v čtyřkřídlou stavbu soustředěnou kolem obdélného dvora s dominující věží nad středním rizalitem. Kostel barokní z let 1689-1700 s iluzivní malbou hlavního oltáře od J. Kramolína. Renesanční křtitelnice z roku 1545, oltářní obraz od J. Hellicha z doby kolem 1860. Mlázovice. Typický barokní kostel z roku 1725, věž připojena roku 1760. Z nedaleké zaniklé vsi Byšičky zachován kostel, původně románská stavba z konce 12. století (dochovaná apsida), přestavěný goticky a upravený barokně. Konecchlumí. Pozdně barokní kostel z doby po polovině 18. století, stavěný nejspíše za účasti pražského architekta F. Hegera. Typická barokní dominanta krajiny. Sobčice. Raně barokní kartuziánský zámeček postavený v letech 1630-34, upravený roku 1737 N. Sebregondim. Kostel pozdně barokní z let 1761-63. Socha Jana Nepomuckého u železniční zastávky je dílem Braunova následovníka J. Strohilia. Chomutice. Pozdně barokní kostel z poloviny 18. století s monumentální nástropní malbou od J. L. Klemense z roku 1864. Uvnitř gotická kamenná křtitelnice. Hořice. Románská ves zmiňovaná již roku 1143, stávající původně poblíž vrchu sv. Gottharda. Městem již od roku 1365. Bylo převážně dřevěné, kamenná výstavba teprve v 18. a 19. století. Místní pískovec vešel ve známost při stavbě Národního divadla a stal se oblíbeným stavebním a sochařským kamenem v době před a po roce 1900. Dal vznik četným kamenickým dílnám a místnímu průmyslu, k jehož podpoře byla v Hořicích založena odborná sochařská a kamenická škola. Barokní zámek z první poloviny 18. století, uprostřed dvora zámku tvrz z konce 14. století, v následujícím století rozšířená. Kostel je barokní centrála, postavená podle návrhu K. I. Dienzenhofera v letech 1739-41. Uvnitř hodnotná plastika Ecce homo vyšlá z dílny M. Brauna kolem roku 1730. Před kostelem socha Jana Nepomuckého z roku 1730 dílo M. Brauna, sousoší Krista s andělem od téhož. Kostel sv. Gottharda, původně dřevěný, v dnešní podobě pozdně barokní z roku 1783. V městě četné plastiky od učitelů sochařské školy: V. Suchomela (B. Smetana, sousoší dětí), L. Šalouna (J. Hus, Muž práce, Krakonoš), Q. Kociána (Mrtvý Abel), F. Bílka (Slepci) a dalších. Sochařská škola vyzdobena plastikami Probuzení od J. Štursy, bronzovou skupinou od Q. Kociána, Adama a Evy od V. Levého, Hudby od J. V. Myslbeka, Sochařství a kamenictví od M. Černila. SMĚREM JIHOVÝCHODNÍM: Popovice. Kostel raně barokní postavený valdickými kartuziány v letech 1663-y. Uvnitř hodnotné plastiky Michala, Bruna a Huga z doby kolem 1670 pocházející z kartuziánského kláštera. Odtamtud i šest obrazů křížové cesty z roku 1689. Socha Piety pozdně gotická z počátku 15. století. Barokní fara z roku 1784, socha Josefa z roku 1737 vyšlá z okruhu spolupracovníků M. Brauna. Milíčeves. Raně barokní zámek z let 1677-78 upravený klasicistně roku 1891 jičínským stavitelem J. Opolzerem. V kapli barokní nástěnná malba. Slatiny. Kostel původně gotický z poloviny 14. století, upraven v barokní centrálu v letech 1761-66. Uvnitř nástěnné malby a obrazy oltářů od J. T. Suppera z roku 1766. Od téhož autora nástěnná malba v márnici. Na návsi sochy P. Marie z roku 1728 a Jana Nep. z roku 1750. Vysoké Veselí. Zámek původně renesanční z roku 1586, přestavěný barokně a empírově. Patrné zbytky sgrafitové výzdoby. Kostel barokní z doby kolem roku 1700 patrně podle návrhu Kr. Dienzenhofera, přestavěn empírově A. Turkem v letech 1839-40. Dům čp. 26 renesanční z roku 1586 s dochovaným portálem. Velešice. Kostel pozdně gotický z počátku 15. století, přestavěn renesančně v letech 1581 až 1611 Janem Bat. Vlachem. Komplex kamenické renesanční výzdoby. Na hlavním oltáři pozdně gotická socha Madony z konce 15. století a dva obrazy od Ign. Raaba z doby kolem roku 1760. Kozojedy. Dřevěný roubený kostel je jednolodní stavba s polygonálním presbyteriem vystavěná roku 1689, v roce 1718 opravená a roku 1803 na vnějšku omítnutá. Loď i presbyterium zakryty kazetovým stropem s diamantovou malbou, v západní části třístranná kruchta. Současné zařízení kostela s vynikajícími řezbami na kazatelně, lavicích a hlavním oltáři tvoří s architekturou kostela a dřevěnou polygonální zvonicí ojedinělý soubor lidového umění. Žlunice. Cihlový gotický kostel z roku 13 5o, zbarokizovaný roku 1703. V oknech zbytky gotických sklomaleb z doby po polovině 14. století. Fara z roku 1770. Barokní sochy Piety a Jana Nepomuckého. Smidary. Kostel barokní z roku 1799, novorenesančně upravený. Uvnitř nástěnná malba N. Trojice, pět oltářů s iluzivní malbou od J. Kramolína. Zámek empírový z roku 1825. Mariánský sloup z roku 1718. Loučná Hora. Soubor lidové architektury skládající se z roubeného kostela, barokní centrály z roku 1685 a současné polygonální roubené zvonice. Skřivany. Novogotický zámek z poloviny 19. století postavený podle projektu J. Niklase. Kostel barokní z roku 1720, nejspíše od D. Morazziho. Uvnitř ve výklenku socha sv. Petra od F. M. Brokoffa z doby kolem roku 1720. Oltářní obraz kopie A. Mosého podle obrazu Rubensova. Sloupno. Zámek stavěn od roku 1687, přestavěn broumovskými benediktiny roku 1740 podle plánů K. I. Dienzenhofera. V kapli fragmenty nástěnných maleb z roku 1740. Starý Bydžov. Od 12. století správní a církevní středisko kraje, které bylo po roce 1300 přeneseno do Nového Bydžova. Kostel románský z doby kolem roku 1200, presbyterium gotické ze 14. století, přestavován renesančně a barokně. Z románské stavby zdi lodi s třemi okny a vítězný oblouk. Zařízení z doby kolem roku 1770, hlavní oltářní obraz od J. G. Koeppela z roku 1732. Nový Bydžov. Město založeno před rokem 1305 na dokonalém symetrickém půdoryse s hlavními ulicemi protínajícími se uprostřed čtvercového náměstí. Od roku 1311 opevňováno pravidelným čtvercem příkopů napájených složitým vodním systémem. Farní kostel gotický z let 1305-11, upraven kolem roku 1680o, přílba věže z roku 1818; trojlodní bazilika s kryptou. Hlavní oltářní obraz a obraz sv. Ignáce, dnes v sakristii, od J. J. Heintsche z roku 1683. Starý hřbitovní kostel renesanční z roku 1601, přestavěný barokně M. Rossim v letech 1717-26. Uvnitř kopie Brandlova obrazu sv. Bartoloměje. Nový hřbitovní kostel novogotický z let 1898-1901 od J. Mockera. Radnice novogotická z let 1862-65 od J. Míči. Židovský hřbitov založen roku 1520, rozšířený roku 1725 s náhrobky ze 17. až 19. století. Mariánský sloup z roku 1716 nejspíše dílo J. P. Čechpauera. Metličany. Na místě románského kostela postaven barokní v letech 1768-75 Fr. Kernerem podle starších plánů K. I. Dienzenhofera. Hlavní oltář z roku 1776 od J. Kroupy, obraz od L. Kohla. Měník. Výrazná stavba lidového baroka. Roubený kostel stavěný roku 1686, na počátku 19. století nově omítnutý; tehdy byly odstraněny i dřevěné krakorce podpírající převislou střechu. Uvnitř třístranná kruchta s malovanými výplněmi svatováclavského cyklu. Zařízení lidového baroka z doby kolem 1700. U kostela zvonice, roubená, polygonální, současná s kostelem. Vysočany. Kostel. Roubená lidová architektura z doby kolem roku 1700 se současnou polygonální roubenou zvonicí. SMĚREM JIŽNÍM: Staré Místo. Původně snad Starý Jičín. Kostel raně gotický z konce 13. století upravený barokně roku 1694. Renesanční kazatelna z počátku 17. století, hlavní oltářní obraz od E. Rooma z roku 1868. Veliš. Kolem roku 1300 postavil Půta z Frýdlantu na nevysokém kopci jižně od Jičína hrad, krátce po dostavění králem konfiskovaný a prodaný Vartemberkům. První stavba z doby po roce 1300 byla uzavřeným blokem s věží, palácem a kaplí, druhá stavba z poloviny 15. století, prováděná Trčkou z Lípy, byla již typem pozdně gotického hradu uspořádáním hmot navazujícím na reprezentativní hrady pokarlovské. Ústřední částí hradu byla velká hranolovitá věž, k níž na západě a východě přiléhaly dva paláce s menšími věžemi; k východnímu paláci byla připojena kaple. Vnitřní hrad byl obklopen opevněním s bránami, předsunutou pevnostní budovou s ochozem a s věží s padacím mostem. Tento jeden z nejvýznamnějších hradů východních Čech byl od roku 1678 soustavně bořen a jeho kamene bylo využito na šlikovských stavbách zámků v Milíčevsi a Jičíněvsi. Zničení bylo dovršeno otevřením čedičového lomu v druhé polovině 19. století, takže dnes zbyly pouze části zdí bašt, věže a západního paláce. Kostel barokní z let 1747-52 stavěný A. Luraghem. Uvnitř současné nástropní malby a obraz s podobiznou stavitele kostela. Zařízení barokní od J. Krupky z roku 1760. Před kostelem nástupové schodiště se sochařskou výzdobou od J. Kříže z roku 1760. Vokšice. Zámek raně barokní z roku 1660, upravený klasicistně roku 1820. V hospodářském dvoře sýpka z roku 1696 projektovaná J. B. Matheyem a postavená F. Spannbruckerem. Loreta, barokní kaple z roku 1694 postavená J. B. Matheyem. Současná nástěnná malba. Střevač. Třípatrový špýchar stavěný F. Spannbruckerem podle návrhu J. B. Matheye z roku 1690. Barokní sousoší Kalvárie a socha P. Marie, obojí z roku 1754. Nadslav. Kostel gotický z třetiny 14. století. Zařízení barokní z doby kolem roku 1700, dva obrazy italizujícího směru z první poloviny 18. století. Staré Hrady, zámek. Jádrem je gotický palác, dnes jeho západní křídlo. Palác postaven v letech 1393-1418 jako dvoupatrová budova se schodišťovou věží a perónovým nástupem. Na stavbě zúčastněna pražská stavební huť, snad v souvislosti s osobou Arnošta z Pardubic. Před palácem v předdvoří starší gotická kaple z doby kolem roku 1360 se vzácným renesančním oltářem z roku 1582 a bočními oltáři z doby kolem roku 1600. Gotický hrad přestavěn od roku 1572 za účasti lobkovických stavitelů v renesanční zámek. Na budově předdvoří vzácná figurální sgrafita italizujícího směru, vynikající dílo renesančního malířství. Ojedinělý soubor vysoké umělecko-historické ceny je dnes neopraven a nevhodně využíván. Libáň. Empírová radnice z roku 1800. Kostel barokní z doby kolem roku 1750, postavený na gotických základech stavby ze 14. století. Na klenbě nástropní malba od J. Hagera, z roku 1757. V městě soubor plastik z let 1738-40 z dílny místního sochaře (Jan Nep., Josef, Immaculata). Zliv. Pozdně románský kostel z poloviny 13. století, přestavěn goticky koncem 14. století, barokně upraven. Boční oltáře s lidovou malbou z poloviny 19. století. Dětenice. Klasicistní zámek postavený v letech 1762-65 Zachariášem Fiegertem na základech renesanční tvrze. V zámeckém parku sochy z okruhu dílny M. Brauna (dvě sochy amoretů, sv. Barbora) a kopie barokních plastik s náměty z řecké mytologie. Drahoráz. Pozdně gotický kostel z poloviny 15. století, loď upravena počátkem 18. století. K stavbě připojen Boží hrob, společná práce stavitele J. Gillmetiho a kameníka M. Vocáska z roku 1698. Kopidlno. Město založeno na počátku 16. století. Zámek z poloviny 16. století přestavěn pozdně renesančně roku 1679 a upraven v polovině 19. století. Roku 1875 připojena novorenesanční lodžie. Kolem anglický park s rybníkem. Kostel je barokní centrála z roku 1705 stavěná F. Spannbruckerem nejspíše podle návrhu G. Santiniho. Uvnitř obraz Maří Magd. z poloviny 17. století od malíře z okruhu K. Škréty a dva boční oltáře z roku 1705 od F. W. Tamma. Fara barokní z roku 1705 od F. Spannbruckera, upravená roku 1803. V městském muzeu renesanční obraz Achila, holandská bitevní scéna z 18. století, empírové poprsí od F. Marchesiho z roku 1825, různé drobné barokní plastiky a zlomky gotických a renesančních kachlů. Barokní sochy Judy Tadeáše z roku 1712, Jana Nep. z roku 1751, mariánského sloupu z roku 1720 a Floriána z roku 1725. Selské roubené stavení čp. 38 z roku 1862. Pomník skladatele polky Fr. Hilmara z roku 1881 od K. Suchardy. Běchary. Kostel gotický ze 14. století s dochovaným presbyteriem, přestavován barokně roku 1708 a 1792, kdy byl zvýšen. Na stěnách lodi obrazy českých patronů z konce 17. století a votivní obraz sv. Barbory s pohledem na zámek v Kopidlně, rovněž z konce 17. století. Vršce. Barokní kaple z roku 1726 stavěná F. Spannbruckerem. Současné nástěnné malby od Jelínka. U kostela jedna z nejstarších roubených zvonic, datovaná letopočtem 1515. Češov. Zbytky valů slovanského hradiště z rozmezí 6. až 8. století. Jičíněves. Zámek barokní z let 1713-17 stavěný podle dřívějšího projektu J. B. Matheye stavitelem F. Spannbruckerem. Kaple barokní z roku 1730. Empírový pavilón snad od J. Kocha z počátku 19. století. SMĚREM ZÁPADNÍM: Ostružno. Po roce 1770 postavil pražský stavitel F. Heger kostel, pozdně barokní centrálu s vydutým dvouvěžovým průčelím, ojedinělý celek barokního umění. Uvnitř nástěnná iluzivní malba, společná práce malířů J. Hagera a J. J. Redelmayera z let 1779-84. Zařízení rokokové od M. Jelínka z Kosmonos. Před kostelem dvě barokní sochy z roku 1749, pocházející z dílenského okruhu M. Brauna. Fara barokní z roku 1756. Na kopci nad obcí kaple sv. Anny, raně barokní centrála z roku 1670 a kaple N. Trojice z roku 1720, nejspíše od G. Santiniho, výjimečně hodnotná stavba barokního symbolismu. Markvartice. Rodný dům zakladatele KSČ Josefa Hakena. V domě instalována upomínková místnost. Dům čp. 1 z roku 1803 je jednou z nejkrásnějších lidových architektur Sobotecka. Kostel barokní z roku 1727. Spařence. Statek čp. 1 U Bartoňů je výraznou patrovou lidovou architekturou s pavlačí a s bohatě vyřezávanou lomenicí. Vlčí Pole. Zámek je renesanční stavba z roku 1623 barokně rozšířená o další křídlo v 18. století. Kostel, původně kaple gotické tvrze, je z konce 13. století, z části barokně upravený roku 1683. Osek. Kostel barokní z počátku 18. století s bohatě členěným hlavním průčelím. Upraven roku 1846. Uvnitř oltáře z roku 178o od J. Hájka z Mn. Hradiště. Roubená polygonální zvonice z let 1655-60. Sobotka. Obec připomínaná již roku 1287 obdržela teprve koncem 15. století městská práva. Roku 1590 byl stavěn nový kostel, renesanční jednolodí, roku 1936 v lodi nově zaklenuté. Zařízení kostela je barokní z dílny J. Jelínka, obrazy od J. P. Molitora a Ign. Raaba z doby kolem roku 1760. Mramorová křtitelnice z roku 1651. Radnice raně barokní z roku 1686, stavěná podle návrhu J. Maderny, klasicistně upravená roku 1808. Děkanství barokní z počátku 18. století; při stavbě využito starší renesanční budovy. Roubený Šolcův dům hodnotná lidová architektura soboteckého typu. Dům Fráni Šrámka s instalací muzea spisovatele. Za radnicí empírová solnice, přestavěná roku 1851 na divadlo, jehož strop byl původně vymalován J. Mánesem. V západní části města velký celek lidové architektury typické pro soboteckou oblast (např. čp. 75, 138, 155, 129 ad.). Nad Sobotkou zámek Humprecht, barokní válcová stavba z let 1666-68 stavěná Carlem Luragem podle přání Humprechta Černína. O patro zvýšen roku 1678. V zámku je umístěno muzeum města Sobotky a expozice Památníku národního písemnictví vztahující se k dílu Fráni Šrámka. Vesec. Neobyčejně hodnotný soubor lidové architektury pocházející z přelomu 18. a 19. století. Roubené stavby s bohatě vyřezávanými lomenicemi jsou řazeny do typického útvaru oválné okrouhlice. Nepřívěc. Gotický kostel z konce 14. století s dochovanou klenbou presbyteria, loď upravena v druhé polovině 18. století. Pozdně gotická Madona z konce 15. století. Zvonice z roku 1855 se starší stolicí od J. Hájka z roku 1784. Libošovice. Kostel gotický ze 14. století přestavěný roku 1616, regotizován a prodloužen roku 1874. Státní hrad Kost. Postaven koncem 14. století Petrem z Vartemberka. Tehdy vznikl vnitřní hrad s velkou věží, kaplí a starým palácem, celek stavebně souvisící s činností pražské hutě. Z dalšího šelemberského období, z konce 15. století, stojí dvě budovy; pozdně gotická přízemní budova při východní zdi a velký palác připojený k starému paláci. Obě stavby byly hotovy před rokem 1524, kdy hrad byl prodán Janu Bieberštejnovi, který pokračoval v rozšiřování hradu. V průběhu 16. století byla připojena čtvrtá brána, postaven pivovar (1578) a průčelí pokryta sgrafity. V období Albrechta z Valdštejna byla přistavěna ve vnitřním hradě salla terrena ( 1632). V posledních letech byly na hradě provedeny úpravy a zpřístupněn palác, v němž je instalováno české pozdně gotické umění se sbírek Národní galerie v Praze. Z vynikajících děl českého sochařství a malířství jsou zde zastoupeny práce západočeského malíře IW, monogramisty BD, Mistra litoměřického oltáře a díla českých malířů z rozmezí let 1430-1540, z nichž k nejvýznamnějším patří Madona doudlebská, votivní oltář z Hýrova, votivní obraz Švihovských, fragment oseckého oltáře a další. Z děl sochařských doznívá krásný sloh v Pietě z roku 1420, z doby kolem 1500 pocházejí křídla archy z Velhartic, západočeský okruh zastupují díla Ulricha Creutze (Bičování, Bolestná P. Marie) a neznámý pražský sochař pracoval na plastikách Strahovského oltáře (kolem roku 1540). Z oblasti uměleckého řemesla jsou instalovány pozdně gotické kachle, sklomalba pocházející z kostecké hradní kaple a sobotecká monstrance z 15. století. SMĚREM SEVEROZÁPADNÍM: Kbelnice. Osarium - památník války v roce 1866 s vojenským hřbitovem a kaplí stavěnou v letech 1904-06 W. Weinzettelem. Brada. Z hradu založeného roku 1258 zachovány jen nepatrné části zdí věže a hradeb. Kostel je raně gotickou stavbou z doby po polovině 13. století s původní klenbou v presbyteriu. Vnitřní výmalba renesanční z roku 1597. Kostel upraven raně barokně roku 1622. Prachovské skály. Slovanské hradiště z rozmezí 6. až 8. století s dochovanou soustavou osmi valů. Hrad Pařez byl postaven na západním okraji Prachovských skal na nepřístupné skále, původně z větší části obklopené vodou. Kolem roku 1370 byla postavena hlavní hranolovitá věž, do skály vytesány sklepy, nad nimi vztyčena dřevěná stavení a celek obklopen hradbami. Hrad byl užíván krátkou dobu, kolem roku 1430 byl již opuštěn. Mladějov. Zámek je raně klasicistní stavba z roku 1769, novobarokní úprava z roku 1913. Kostel gotický z počátku 14. století, loď upravena v 16. století, barokizován roku 1786 a roku 1880 renesanční trámový strop nahrazen dnešním. Socha Linharta před kostelem je nejspíše dílem J. Pacáka z roku 1745. Libuň. Kostel je gotická stavba ze 14. století, barokně upravena a kulturně historicky významná jako působiště buditele Ant. Marka. Při kostele barokní fara s roubenou sýpkou. Z okruhu mnichovohradišťského sochaře J. Jelínka pochází trojičný sloup (1779); socha Josefa je jeho poslední prací z roku 1819. Významným památníkem je kamenný sloup jezuity Burnatia a jeho žáka Rokyty z roku 1689. Státní hrad Trosky. Trosky jsou známy spíše jako přírodní útvar, jehož silueta je symbolem Českého ráje, než jako významný středověký hrad. Obě čedičové skály Panna a Baba byly opevněny věžemi a mezi ně vklíněn palác s nádvořím. Hrad je zřícenina stavebně jednolité architektury z konce 14. století; teprve romantický zájem 19. století přinesl nové ocenění siluety hradu. Rovensko pod Troskami. Město bylo založeno poblíž starší osady Týna roku 1407. Má pravidelný půdorys s čtvercovým náměstím a nárožními komunikacemi. Z doby založení města se zachoval kostel, jednolodní gotická stavba s polygonálním presbyteriem z počátku 14. století a s čtvercovou renesanční lodí upravenou v druhé polovině 16. století. Uvnitř oltářní obraz Jana Nep. z dílny P. Brandla, cínová křtitelnice z roku 1575 od Jana z Hradce a pozdně renesanční mramorová kropenka z roku 1639. Radnice původně empírová z roku 1803 je novorenesančně přestavěná. Zámek Hrubá Skála. Původně gotický hrad Skály, založený kolem poloviny 14. století, byl typem dvoudílného hradu rozloženého na dvou skalnatých pahorcích. Prvním mostem se vcházelo do předního hradu obklopeného hospodářskými budovami, druhým mostem do vnitřního hradu s věží, palácem a kaplí. V druhé polovině 16. století byl hrad úpravou paláce a zrušením opevnění přestavěn v renesanční zámek, kolem roku 1710 byl palác barokně rozšířen o další křídla, východní a jižní, a první příkop byl překlenut zděným mostem s barokními sochami. Romantická úprava prováděná za účasti arch. Grubera v polovině 19. století dala zámku dnešní podobu. Státní hrad Valdštejn byl rodovým sídlem valdštejnské větve rodu Markvarticů. V době mezi léty 1270-80 byly na třech skalách postavený věže a palác, celek byl obehnán hradbami a spojen třemi mosty. Souběžně s hradem bylo budováno jeho předhradí Kavčiny, společně s hradem roku 1440 pobořené. Kavčiny zůstaly nadále zříceninou, hrad Valdštejn byl během 15. století opraven; v 16. století byla přistavěna renesanční stavení dvora, baroko připojilo kamenné mosty se sochařskou výzdobou a v době po roce 1830 byl celý hrad romanticky upraven. Na hradě malba udánlivě zobrazující K. H. Máchu. Nudvojovice. Kostel je románská stavba z počátku 13. století s dochovanými obvodovými zdmi lodi a presbyteria. Na zdech zbytky nástěnných maleb z první poloviny 13. století. Loď s plochým stropem s lidovou malbou z roku 1726. Přepeře. Kostel gotický z poloviny 14. století, původně stavěný jako trojlodní bazilika. Nedokončen, takže dnes je dvoulodím se střední a severní lodí. Upravován pozdně goticky roku 1557, z této doby reliéfní desky pod výběhy žeber klenby. Zařízení barokní z poloviny 17. století. V obci patrové statky typické pro turnovskou oblast lidové architektury. Turnov. Pro založení města bylo vybráno v době před rokem 1300 místo nad soutokem Jizery a potoka Stebéňky. Základem byl kolonizační půdorys s obdélným náměstím a šachovnicí ulic. Kostel, původně gotický, má dnešní podobu z barokní přestavby v roce 1722. Na místě středověkého dominikánského kláštera vyrostla až v letech 1825-53 novostavba hřbitovního kostela, jedna z nejvýznamnějších novogotických architektur, projektovaná B. Gruberem. Jednotné stylové zařízení dodala dílna Krannerova a Heidelberkova. K starší turnovské osadě Hruštici patří pozdně gotický kostel sv. Matěje, vzniklý v druhé polovině 15. století, dnes barokně upravený. Baroko začalo v Turnově stavbou františkánského kostela a kláštera (1650), upraveného roku 17o7 stavitelem M. Raimundem a o sto let poději empírově přestavěného. Stará radnice z roku 1526 se z části dochovala v novorenesanční přestavbě K. Kruppa z roku 1894. Státní hrad Hrubý Rohozec byl založen krátce po roce 1300. Z této stavební periody pochází západní hranolovitá věž, jižní rohový palác a východní věž. Hradní komplex byl obehnán hradbami, do nichž v letech 1516-38 bylo vestavěno pozdně gotické křídlo. Renesanční přestavba v zámek pročlenila dosavadní průčelí sgrafity a přistavěla renesanční arkády v nádvoří. Při empírových úpravách roku 1822 byly odstraněny pavlače, zazděny arkády a východní věž byla snížena na úroveň paláce. V zámku jsou instalovány odlitky předních děl antického sochařství rodinná obrazová galerie Desfoursů, sbírky zbraní z 15. až 18. století a vídeňský, slavkovský a anglický porcelán. V nedalekých Dolánkách byl obnoven tzv. Dlaskův statek, vzácný komplex lidového baroka z roku 1716. K statku byl roku 1962 přenesen roubený srub. Jaroslav Wagner PRAMENY A LITERATURA A) Prameny: AMV- Archív ministerstva vnitra v Praze: Návrhy na stavbu jezuitské koleje v Jičíně, sign. XIX b. Dopisy z let 1624 až 1630, sign. VL-F 67/25, 26. Zakládací listina kartuziánského kláštera ve Valdicích, sign. VL, litt. W, num 5/ c-5. Friedlendische Guiter, sign. VL-F 67-26.- AMJ- Archív města Jičína: Inventáře zámku z let 1686 a 1780. Stará vyobrazení a plány města. - Pamětní kniha děkanství jičínského (Chronica seu liber memorabilium). - Maloch V.: Přípravné práce (excerpta z archívu města Jičína). B) Literatura: Fueslins, J. G.: Geschichte der besten Kiinstler in der Schweiz, IV., 1774.- Carlo d'Arco: Delle Arti e degli Artefici di Mantua. I. 1857. - Schaller, J.: Topografie des Königreiches Böhmen, IV, 1790. - Balbín J.: Historia collegii S. J. Giczinensis.- Erben, K. J.: Regesta Bohemiae, 1, 1855.- Emler: Regesta IV.- Sidon, J.: Materialen zu einer historisch topografischen Beschreibung der Stadt Gitschin, 1849.- Sedláček, Aug.: Hrady, zámky a tvrze král. Českého, V, X., 1895.- Sedláček, Aug.: Místopisný slovník, 1908.- Willich-Zucker, H.: Die Baukunst der Renaissance in Italien, 1921.- Strack H.: Central und Kuppelkirchen in Italien, 1892.- Weingarten, J.: Rtimische Barockkirchen, 1929.- Michalski, H.: Das Problem des Manierismus in der italienischen Architektur, 1933.- Matějček, Ant.: Dějepis umění, 1922-96. - Dějepis umění výtvarného v Čechách I., SVU Mánes 1931. - Mencl V.: Česká architektura doby lucemburské 1948.- Wagner, V.: Barok v Čechách, 1910.- Richter, V.: O pojem baroka v architektuře, 1944. - Donin, R. K.: Die Bettelordenskirchen in Oesterreich, Baden 1935. - Guby, R.: Die Kunstdenkmäler der oberösterr. Innviertels, 1920.-Menčík,F.: Dějiny města Jičína,I., 1906.-Mencl, J.: Historická topografie města Jičína I , 1940.- Mencl, J.: Historická topografie města Jičína, 11., 1946.- Dvorský, F.: Založení kláštera valdického, ČČ:M, 1901.- Dvorský, F.: Albrecht z Valdštejna až na konec roku 1621, 1892.- Straka, O.: Albrecht z Valdštejna a jeho doba, 1911.- Matiegka, Malý, Bergel: Tělesná povaha Albrechta z Valdštejna, 1994. - Pekař, J.: Valdštejn a česká otázka. ČČH. 1934- Wirth, Zd.: Valdštejn a současné umění. 1934. - Buchar-Martínek: Jičín město Valdštejnovo, 1934.- Maršan R.: Valdštejnovy choroby a jejich vliv na zmar jeho plánů, 1935 - Nohejlová, E.: Mincovnictví Albrechta z Valdštejna, 1934. - Stefan, O.: O architektonickém útvaru Valdštejnské loggie v Praze, Umění, roč. 1998.-Wirth, Zd.-Morávek, J.: Valdštejnův Jičín, 1946.-Jakubička, J. M.: Katalog archfvu a knihovny muzejního spolku v Jičíně, 1905.- Martínek, A: Profeld, B.: Kostel sv. Ignáce v Jičíně, 1906.- Průvodce sbírkami krajinského muzea v Jičíně, 1913.-Martínek, A.: Konferenční síň v zámku, Ročenka muzej. spolku 1999.- Beneš, J.: Děkanský chrám sv. Jakuba st. v Jičíně, 1934.- Kaska, Frant.: Historie jičínských soch, 1996.- Seifert, Aug.: Z dávného Jičína, 1941.--Katalog výstavy Pražské baroko, 1998.- Wagner, J.: Valdštejnova architektura kostelní, diss. 1950. - Thieme-Becker: Künstlerlexikon. - Dlabacz: Künstlerlexikon. - Toman, P.: Slovník českých výtvarných umělců, 1945/46. Časopisy: Jičínský- ohlas- Krakonoš- Jičínský obzor- Jičínské noviny- Beseda- Hlas našeho venkova- Náš domov- Bezděz- Sborník muzejního spolku v Jičíně- Ročenka muzejního spolku v Jičíně- Výroční zprávy gymnasia a stát. reálky v Jičíně. JIČÍN The Castle and the town reservation (North East of Bohemia) Jičín, like most towns of Bohemia had its periods of bloom as well as periods of artistic and economic decline. Its history does not abound in revolutionary events like the history of other Czech towns, it had a slow uninterrupted evolution, where various historic and architectural epochs were culminating. At the beginning of the 14th century the town privileges of the nowadays village "Staré Místo" were transferred to the newly founded town Jičín. On an elevated place partly encircled by the river Cidlina, already since the year 1304 the town was being built on a regular chess-board ground-plan. The centre was a large rectangular square with a regular net of streets, the main of which were leading to the gates of Praha, Holín and Valdice. The houses and the first fortifications were built of wood, only the church, originally standing in the place of the present castle-garden and nowadays destroyed, was a single-nave stone-building in Gothic style. The town, founded by the family of Vartemberk, was for a short time royal property, but already in the middle of the 14th century it belonged again to the Vartemberg-dominion. Towards the end of the same century was built the parochial church of St. James, the present church of St. Ignatius. The church, which had originally three naves was rebuilt in the second half of the 15th century into a bi-navel building; the construction of the Late Gothic vault of the presbytery was influenced by the contemporary South Bohemian and Danubian architectures. During the Hussite revolution Jičín joined the Hussites and was therefore saved from the consequences of war. At the end of the 15th century Jičín, as the centre of the Trčka dominion grew rich and its economic development manifested itself in the architectonic construction of the town. In this time the first Late Gothic brick-built houses with hall-dispositions were erected; about the middle of the 16th century the town was surrounded by a zone of stonewalls and the fortification was completed with the construction of three gates, from which only the gate of Valdice, with the date 1568 on the boss of the vaulting remained until the present time. This newly constructed part, already built in Renaissance style, included nearly all houses on the square and in the adjoining main streets. It was built in the period of the years 1 570-1620. Out of the monumental buildings the Late Gothic Trčka Castle was rebuilt in 1607 into a Renaissance-palace for the family Smiřice; a part of it was preserved in the early Baroque Valdštejn Castle. After the Battle of the White Mountain (1620) Jičín figurated in the foreground of the world-history as a capital of the Frýdlant dukedom of Albrecht Valdštejn. It was the centre of the political, cultural and economic life of the dukedom, the scene of actions against the house of Habsburg. It was a city with a newly founded university and a seminary, had its own coinage and its own administration. The newly erected buildings, the St. James dean church, the castle, the country-mansion, the complex of the Jesuit buildings and many aristocratic and patrician houses are only a part of Valdštejn´s urbanistic plan, the design of which was projected by the architect N. Sebregondi, according to the social structure of the town. About the year 1630 Jičín was at the head of the artistic life and the arising buildings related to the recent North Italian architecture. Valdštejn's architects G. Pieroni, A. Spezza, G. Marini and N. Sebregondi together with the sculptors B. Staedel and L. Hartwig had all conditions to create works of outstanding artistic qualities. The present castle, the common work of A. Spezza and N. Sebregondi had its pattern in the North Italian Mannerism, the new church of St. James was one of the first Middle European central-buildings. Its projector, G. Pieroni was influenced by the architecture of the Jesuit-church Il Gesu in Rome. The North Italian villa in Late Renaissance style served as model to Sebregondi when building the country-mansion with loggia. The Carthusian complex of Valdice, designed by A. Spezza, was constructed according to the schema given by the rules of the Carthusian order; in the artistic conception the latter brought principles of the North-Alpine style, in the way he used when building the convent of Bielany near Cracow. The inner part of the town, already fortified with early Baroque bastions, became under the government of Valdštejn a representative social and commercial centre, whereas the trade was transferred into the suburbs mostly to the newly erected quarters of the New Town. In 1622 the former parochial church was conveyed to the Jesuits, who added to it an extensive college with a grammar-school, a seminary and a hospital. Valdštejns violent death in 1634 interrupted the immense development of the town; his great political, economic and artistic conceptions were not accomplished. Jičín lost at that time its historical importance as a capital and relapsed into the insignificance of a provincial town. The frequent changes of proprietors were disadvantageous to the town, the buildings fell to decay. Only in the 18th century there was achieved a higher artistic level due to the architect F. Heger, to the painters J. J. Major, Ign. Raab and J. Kramolín as well as to the sculptures of Braun's followers J. Pacák and M. Jelínek. At the beginning of the 19th century the conferences of European monarchs, directed against Napoleon were held in Jičín. The final artistic adjustment of the Valdštejn Palace and the reconstruction of the burghers´ houses were performed mostly by J. Opolzer in the years 1830-1860. Opolzer's completion of the Valdice gate gave to the town its characteristic silhouette. At the same time the first signs of the national revival became evident; the town changed into a seat of schools and state administration which influenced the erection of new public and private buildings in New Renaissance and late 19th century decorative style. The time after the first World War meant an artistic stagnation for Jičín. Only in the last years a plan of reconstruction and enlargement of the town was elaborated.	...mail    ...foto  ...video  ...audio  ...  ...kontext   > další
	JIČÍN - městská památková rezervace, zámek a památky v okolí; Napsal dr. Jaroslav Wagner. Redigovali dr. Hugo Rokyta a dr. František Peťas; Fotografické snímky dr. Jaroslav Wagner a František Přeučil; Graficky upravil Vladimír Stejskal; Vydalo Sportovní a turistické nakladatelství, vydavatelství ÚV ČSTV ve spolupráci se Státním ústavem památkové péče a ochrany přírody a Krajským střediskem památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje v roce 1965