| Číslo 2 | Ročník III. | Červen 1980 |
K těmto výročím byla zaměřena předevím výstava místní kroniky a jejích příloh za rok 1979, která probíhala ve dnech 30. 4. - 8. 5. 1980. Kroniku vede s. Vladimír Holman, který vyhotovil nejen podrobný zápis za uplynulý rok, ale dopsal i chybějící stránky kronik Starých Hradů a Sedlitě za léta, kdy kronika nebyla vedena. Obsáhlá fotodokumentace se soustřeďuje zvlátě na obnovu starohradského zámku, sbírka drobných tisků dokumentuje ivot v místě i události v jednotlivých rodinách (svatební a úmrtní oznámení, plakáty aj.) a velmi zajímavé jsou i výstřiky článků a zpráv o Starých Hradech a Sedliti z novin a časopisů, jich bylo za loňský rok shromáděno 86.
5. května navečer byly poloeny věnce k pomníkům padlých ve Starých Hradech i v Sedliti za účasti delegace MNV a MV NF (s. Jarmila Pavlíčková a Libor Novotný), poárníků a dalích občanů. Promluvila s. Horáčková.
Oslavy vyvrcholily v sobotu 10. května 1980. V 10 hodin byla otevřena výstava dokumentů o vztahu s. Josefa Hakena k literatuře a kultuře, kterou zahájil vedoucí literárního archívu Památníku národního písemnictví s. Josef David, prom. hist. Přítomni byli mj. místopředsedkyně ONV s. Jaroslava Spoustová, zástupce OV KSČ s. Bohumil Mundil, ředitel okresního muzea s. Jaroslav Jiránek, zástupce okresního kulturního střediska s. Pavel Hlaváč, zástupci MNV v Libáni s. Bernkopf, Sittová, kodová a vorc, předseda MV NF s. Novotný atd.
Po vernisái následoval odpoledne koncert praských umělců. Před jeho zahájením ocenil s. Alois vorc jménem MNV 15 let prací na rekonstrukci zámku a odměnil drobnou pozorností ty, kteří se v posledních pěti letech nejvíce zaslouili o zdárný průběh stavby. Byli to Vl. Holman, ing. arch. K. Pokorný, K. Bílek, Jar. Čuban, Jan Joukl, J. Najvrt, Jar. Plíek, Fr. Svoboda st., Fr. Svoboda ml., Jos. Svoboda a Jan Trnka; z mladých studentů a učňů Lad. Bočková, M. Mikoláek, Zd. Nováková, Jos. Petříček, Jos. Resler a M. Trmal.
Zároveň předala předsedkyně OB s. Horáčková i malou pozornost těm, kteří se zaslouili v posledních letech o propagaci Starých Hradů. Byli to novináři Vl. Mikoláek, J. M. Palát, D. tětinová a O. umberová a fotograf Ivan Wurm. Nepřítomným bude pozornost předána dodatečně.
Jménem vyznamenaných poděkoval s. Vladimír Holman a pak ji následoval slavnostní koncert, v něm účinkovali pěvkyně Národního divadla Marie Němcová a Ludmila Smrčková, recitátorka Mir. Hrubá, klavírista Jiří Hrubý a houslista Jan Vilímec. Pořad byl sestaven z děl českých a ruských skladatelů a zaujal vechny přítomné, pro ně byl odměnou za obětavou brigádnickou práci. Ale i vichni umělci vystupovali bez nároku na honorář.
Výstava ke 100. výročí narození Josefa Hakena trvala do 18. 5. a kromě áků kol z Libáně a dalích návtěvníků ji zhlédli i vedoucí tajemník OV KSČ s. Stanislav Ludvík, syn Josefa Hakena s. Oldřich Haken s chotí, redaktor Pochodně s. Ludvík Cibulka, ředitel Památníku národního písemnictví s. ing. Radomír Pospíil, CSc., ředitelka Okresní knihovny s. Jaroslava Linková aj., celkem téměř 700 návtěvníků. Vichni oceňovali zajímavý výběr dokumentů, z nich vysvítalo Hakenovo přátelství s Vítězslavem Nezvalem, Frantikem Kavánem a dalími naimi kulturními pracovníky.
V neděli 23. března 1980 jsme proívali hezké chvíle v recepční místnosti zámku Staré Hrady. Probíhala zde vernisá výstav - dr. Milan Jankovič se představil fotografiemi "Pokus o portrét Bohumila Hrabala" a manelé Naděda a Ladislav Tichovských kolekcí broueného skla. Úvodem promluvil dr. Radko Pytlík, CSc, z Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, který zasvěceně hovořil nejen o autorech obou výstav, ale zvlátě o ivotě a díle spisovatele Bohumila Hrabala. Ten byl rovně přítomen a potěil milovníky umění krátkým proslovem. A tak se zde snoubila krása ulechtilých tvarů třpytivého skla s krásou přírody a tváře člověka. Výstavu zhlédlo téměř 400 lidí, trvala do 19. dubna 1980.
20. dubna proběhla vernisá výstavy obrazů a kreseb akad. malíře Jana pály na počest 60. výročí jeho narození a 10. výročí úmrtí. Výstavní síň byla opět přeplněna, tentokráte četnými přáteli a obdivovateli pálova díla. Byla přítomna i umělcova manelka Helena Machková-pálová. Vernisá uvedly vere básníků, které Jan pála velmi miloval - V. Nezvala a Fr. Villona, v přednesu studentek jičínského gymnázia M. Soukalové a R. kodové. Potom následoval srdečný a přátelský projev akad. malíře Jaroslava Bobka, pálova spoluáka na Vysoké kole umělecko-průmyslové u prof. Jana Baucha. Po prohlídce výstavy a zámku se umělcovi přátelé a známí seli v příjemném prostředí u krbu a zavzpomínali si. Paní Helena Machková-pálová připomněla pálovy názory na umění a ivot, dr. Svatoň přispěl kamarádskou vzpomínkou, dr. E. Bosák zavzpomínal na sportovní výkony Jana pály, mluvili i dalí přítomní. A vem vyvstávala před očima osobnost Jana pály - přímého, čestného a dobrého člověka. - Na výstavě se vystřídalo do 14. května na 700 návtěvníků.
Intimnímu prostoru druhého nádvoří chyběl oivující prvek, prvek současný, prvek, který by kumuloval slohovou koexistenci a který by do historické kamenné kulisy vnesl současnost, pohyb.
Byla tedy navrena studna s krajkou kované mříe promítající se na stěny nádvoří. Pod mří je sestaven kamenný podstavec, který je syntézou slohových protikladů nádvoří. Z estibokého bloku podstavce vybíhají ke gotické části nádvoří ebra, revokující představu opěráků gotických staveb. Do renesančního prostoru nádvoří se studna mění v kanu, v ní ivá voda dvěma praménky láme zrcadlo vodní hladiny, třpytí se a zpívá.
Realizace záměry návrhu potvrzuje. Mříovina akad. sochaře Václava Irmanova je starobylá i moderní současně, s hákem na okov i se symboly umění na bronzových reliéfech. Na vrcholu zlatě září lev střeící poklady Památníku národního písemnictví.
Podstavec studny je z kamene jičínského kraje - pískovce. Do přesných tvarů jej vytesal sochař Martin Pokorný. Vysvobozený z obludných balvanů tisíci údery dláta změkčuje geometrickou strohost svým ivým povrchem. Je drsný a teplý jako lidská dlaň.
Umělecké dílo není jen dílem výtvarníků. Jeho existence a trvání je podmíněno prací dalí zručných lidí. Jsou to ti báječní starohradtí řemeslníci a nadenci, kteří při vzniku studny pomáhali.
Studna stojí od května loňského roku. Světlo se láme v její mříi, laská její kamenné bloky a třpytí se v zurčící vodě.
Dobré dílo se podařilo
Práce na rekonstrukci zámku ve Starých Hradech se nezastavily ani v letoní zimě. Naváel se materiál - kámen, cihly, cement, písek, vápno atd. - a jakmile počasí dovolilo stavět, upravovali Jan Joukl, Josef Najvrt, Jaromír Lachman, Jaroslav Plíek, Josef Svoboda a Jan Trnka některé vnitřní prostory (bývalá prádelna, bývalá vápenka, schoditě u kulturního domu apod.). Byl rovně proveden asfaltový nátěr stropu prvního patra gotické části zámku.
17. a 18. května přijelo na zámek na 50 členů různých osad trampů, sdruených ve Svazu ochránců přírody. Brigádu zorganizovali Jindra Novák a Milan Eliá z České Lípy. Chlapci a děvčata z celý Čech vykonali obrovský kus díla: rozebírali vychýlenou zeď gotického křídla a třídili stavební materiál, který z ní vybourali, zdili pilíř v 1. patře a spárovali zdivo v přízemí gotiky, rozebrali nebezpečně rozpadlý kus obvodové zdi pod kaplí, vydládili kus vnitřního nádvoří, vyklidili arkády a průjezd, pokrývač prohlédl a opravil střechu atd. Prostě jak se říká, udělali práce jak na kostele. Největí překvapení vak připravili na večer, kdy poseděli v čertovně, zazpívali si, pobavili se - a odhlasovali, e celou brigádu uskutečnili úplně zdarma, odmítli nejen peníze za práci, ale i za cestu a kromě společného oběda i za stravu. Jejich práci oceňovali návtěvníci zámku, mezi nimi byl i redaktor Pochodně s. Ludvík Cibulka. Tak byly stovky hodin odpracovány zdarma.
31. května přijela opět větí část z nich, dokončili dlabu na nádvoří a rozebírání vychýlené gotické zdi. A slíbili, e opět na Staré Hrady přijedou! Díky, kamarádi!
V květnu se rovně začaly zdít obvodové zdi druhého patra gotického křídla zámku.
Tak se tedy začal 15. rok prací na záchraně a obnově zámku.
Skoro stejnými slovy, jen poněkud zkráceně, hovoří o této autorce Ottův slovník naučný. Navíc uvádí rok narození 1846. Jiné slovníky i dějiny literatury o ní mlčí.
Pátrali jsme proto po jejích ivotních osudech i po jejím díle a zatím jsme získali pouze přesný údaj o jejím narození. Státní oblastní archív Zámrsk sdělil, e se narodila 23. června 1845 ve Starých Hradech č. 1, byla dcerou pojezdného Antonína Federa a jeho manelky Lidmily a pokřtěna byla jménem Lidmila Aneka.
O jejím sňatku, přesném bydliti v Praze ani o jejím dalím ivotě zatím zprávy nemáme a ádáme čtenáře o pomoc při pátrání. Těchto několik řádků je skromnou vzpomínkou 135. výročí narození zapomenuté starohradské rodačky - spisovatelky.
Po výstavách J. Palečka a Vl. Holmana otevřeme 29. června ve 14 hod. výstavu grafiky nár. umělce Cyrila Boudy, v 15 hod. bude následovat koncert souboru Musica a tre. Výstava potrvá do konce srpna 1980. - 7. září bude zahájena výstava obrazů a kreseb s národopisnou tématikou dr. J. V. Scheybala z Jablonce n/N., opět ve 14 hod. O hodinu později začíná koncert vynikajícího mladého houslisty Čeňka Pavlíka, laureáta mnoha mezinárodních soutěí. Na klavír doprovází Ivan Klánský.
Zámek i výstavy budou otevřeny denně.Květnové oslavy
První letoní vernisáe
Irena kodová
Nová kana Starých Hradů
ing. arch. Karel Pokorný
Práce na zámku
Vladimír Holman
Výstava k 10. výročí úmrtí MUDr. Jindřicha Taubera trvala od 24. 2. do 21. 3. 1980. Na 80 návtěvníků zhlédlo Tauberovy obrazy i dokumenty a fotografie o jeho ivotě a díle.
Zapomenutá rodačka
K. B.
Co připravuje Ob Libáň - Staré Hrady
O pomístních jménech v roce 1785
Pokud jde o monost takové lokalizace, je situace poněkud příznivějí při dalím katastru, josefském, který pro Staré Hrady a Sedlitě vznikl v roce 1785. Je sestaven jinak ne katastr tereziánský, nikolik podle gruntů, respektive popluních dvorů, nýbr celé území kadé vsi (její katastr) bylo rozděleno na několik částí, zvaných "poloení". V kadém z těchto poloení jsou jednotlivé pozemky (parcely) - panské, farářské i poddanské - zapisovány postupně tak, jak vedle sebe leely. Mono tedy jednotlivá pomístní jména, která jsou v josefské katastru zapsána, lokalizovat do jednotlivých poloení, v nich pak jejich polohu popřípadě blíe určit podle názvů sousedních pozemků. Kadá parcela (stavební plocha, zahrada, pole, louka, pastvitě, porostlina, les, cesty, vodní tok a vodní plocha) měla samostatné topografické číslo.
Ves Staré Hrady tvořila se vsí Sedlitěm jednu katastrální obec, jejich pozemky byly číslovány průběně pro obě vsi: Staré Hrady měly topografická čísla 1 - 219, Sedlitě 220 - 509. Číslování domů (konskripční čili popisná čísla) bylo vak samostatné pro kadou z obou vsí.
Ves Staré Hrady měla čtyři poloení: 1. Hlavní poloení, 2. V kálku, 3. Nad cihelnou, 4. Oborské.
První poloení (top. č. 1 - 67) obsahovalo místní plac, "kus obecního pastvitě" a pak území vlastní vsi, tedy soubor obytných stavení s přilehlými hospodářskými budovami a zahradami. Katastr Starých Hradů vykázal tehdy 36 konskripčních (popisných) čísel. V tomto poloení nebylo pomístních jmen.
Druhé poloení (top. č. 68 - 105), nazvané V kálku, mělo počátek u obecní zahrádky na cestě k Libáni a na Lhoteckou cestu, odtud pod tzv. Vinice a na cestu Milkovskou, kde hraničilo s pozemky libáňskými, dále k rybníku Ounivalu, zmíněnou cestou k lesu a nad les Ounival, pak na lhotovskou hranici a odtud cestou a zase k počátku.
V popsaném poloení byly tyto pozemky a jejich názvy: panské pole Na vejminku, poddanské pole U lip, dále panské pole Vohrádky, tři kusy pole Na vinici - přední, prostřední a zadní, porostlina Pod vinicí, pole Proti milkovskému ovčínu, pastvitě Za milkovským ovčínem, les Ounival mezi panskými poli a k jetenské 1 hranici, kterým vedla cesta od Starých Hradů a po Záhuby, pole U studánky, V kálku a Na afránici.
Třetí poloení (top. č. 106 - 206) Nad cihelnou nazvané se počínalo při čp. 23 v cestě Lhotské, lo a na tamějí hranice, vedle nich dolů a po strouhu do rybníka Buncáka, vedle něho a náhonu, jdoucího a k panské zahradě.
Toto poloení mělo tato pomístní jména: poddanské pole Za zahradou, U průhonu, Za rankem (s pastvitětem), pole, zahrada, porostlina a les Na kopanině, pole Nad hájkem a Pod hájkem (při něm porostlina, zahrada a pastvitě), pole Pod trubama, U průhonu, Nad hájkem, U studánky, Za cihelnou (té louka a porostlina), pak cesta od Starých Hradů k Řmenínu, pole Nad paloukem, Mezi cestama, polní vozní cesta, několik kusů polí U bukoviny, vrchnostenský les Bukovina nad obcí starohradskou 2 a k hranicím kosteckým 3, panský hliník při cihelně, pole Za cihelnou, Nad bukovinou, Nad cihelnou, U jablůňky, U branky, potom skupina stavení (čp. 30 - 34), obecní pastvitě Za baráky nazvané, při něm cesta do Milkovic, panská louka Bezdíček, louky U studánky, pole, porostliny a pastvitě Pod cihelnou, panská louka Nad rybníkem Buncákem, panské pole Na chmelnici, pole a louka Nad náhonem. Zajímavé je, e tedy ji v této době existovaly tzv. starské baráky.
Čtvrté poloení (top. č. 207 - 219) se nazývalo Oborské. Mělo počátek u náhonu sedliského a tamějích hranic, lo vlevo podle potoka a k hlavní silnici, vlevo podle počátku panského pole a skončilo v tzv. Oboře.
V tomto poloení byly vesměs panské pozemky: pole a pastvitě Na jelence, U chmelnice, Chmelnice (vykázána ji jako pole), Na zelnici, panská sádka, panská porostlina vedle potoka od kamenného mostu a po sedliské hranice, mezi tou porostlinou potok bez uitku, pak panská pole V oboře a Nad oborou. Panský les Obora se nalézal mezi panskými poli vedle jetenských selských lesů a k mlýnu bystřickému; tím lesem vedla cesta od Starých Hradů k Bystřici.
Ves Sedlitě je v katastru rozdělena na pět poloení: 1. Místní plac, 2. Buncácké, 3. Kříové, 4. Sítinské, 5. Dolské. Jako 6. poloení se uvádí les Karluby, který u ale leel mimo dnení území sedliského katastru.
První poloení (top. č. 220 - 274) - místní plac - také obsahovalo vlastní areál vsi, obytná stavení, hospodářské budovy a zahrádky. Tehdy bylo v Sedliti 30 konskripčních čísel.
Druhé poloení (top. č. 275- 360), nazvané Buncácké, se počínalo vedle vsi u panského rybníka Buncáka a u náhonu, lo řmenínskou cestou a na kostecké hranice, dále vedle jetenského lesa a skončilo se na řmenínských hranicích.
Uvádějí se v něm pozemky a pomístní jména: louka Na vohradě, panská louka mídek, poddanské louky U mídka, vrchnostenský rybník Buncák, který byl uznán za pole 4, panská louka Nad rybníkem Buncákem, několik luk U baráků, panské pole Za baráky, louky Pod hrází, louky a pole Za baráky, náhon od Bukoviny do rybníka Buncáka bez uitku a posléze několik polí, pastvi a porostlin.
Třetí poloení (top. č. 361 - 392) - Kříové - se začínalo od vsi při buncácké hrázi, lo podle tohoto rybníka po obecní cestě a na cestu řmenínskou ke kamennému kříi a odtud zase k počátku u vsi.
Pozemky a pomístní jména se vykazují v tomto pořadí: pole Nad Buncákem, vedle něho obecní pastvitě a přes ně vozní cesta, pak pole U hati, Nad Buncákem, dva kusy polí V skaličkách, mezi nimi porostlina a u nich polní cesta, potom obecní pastvitě, které pozůstávalo v trhlinách, pole Na kamenici, Za humny, pole U řmenínské cesty, pole a porostlina U přesedalky, pole a porostlina Za humny, U řmenínské cesty, Ve vrbičkách, u kříe, pak opět obecní pastvitě, které pozůstávalo v trhaninách a skalách a přes ně la cesta do Řmenína.
Čtvrté poloení (top. č. 393 -417) - Sítinské - mělo počátek za vsí U kříové cesty. Vlevo byla cesta Řmenínská, vpravo Sítinská a skončilo se u řmenínských hranic V sítinách nazvaných.
Předevím se uvádí vozní cesta do tzv. Sítin, pak pole Na kamenici, Ve vobickách, Na provázku, V sítinách, Na kopaninách, Na vrchách, Na vrích a zase V sítinách.
Páté poloení (top. č. 418 - 507) - Dolské - se začínalo za vsí vedle cesty Sítinské, lo k Dolskému mlýnu čp. 26, dále okolo potoka Mrliny, běícího z Dol po vaické hranici a k vrchnostenskému lesu Oboře a louce Jelence.
Pozemky pátého poloení jsou větinou pole panská a jsou zapsány v tomto sledu: pole Za humny, pastvitě pod polem, polní vozová cesta, pole Na vrích, pole, pastvitě a porostliny V sítinách (jedna porostlina pozůstávala v samých jamách), Dolský mlýn čp. 26 a zahrádka při něm, pastvitě V sítinách s porostlinou a potrhaninami, pole a pastvitě Pod vysokou mezí, pole s porostlinou Na stráni, pole a porostlina libáňského chóru literátského Za roklema, pole Mezi struhama a porostliny nad ním a pod ním, pole a porostlina Nad Dolským mlýnem, opět pole Mezi struhama, obecní porostlina Mezi mlýnským náhonem, pole a pastvitě Vedle jalové strouhy, obecní pole a porostlina Nad baráky a pole Pod náhonem.
Připojené esté poloení (top. č. 508 - 509) - les Karluby - leelo mimo vlastní katastr mezi vrchnostenskými doubravskými lesy 5 u dneních Ujkovic a tvořily ho starohradský záduní les Karluby vedle panských hranic doubravických a starohradská záduní louka V Karlubích vedle lesa.
Tento přehled se moná někomu bude zdát strohý a nezajímavý. Pro toho vak, kdo se zabývá historickým vývojem vesnického prostředí vůbec a zvlátě pak pro místní znalce a zájemci jistě přináí nové a poučné poznatky o přírodních a hospodářských poměrech, ve kterých ili a hospodařili lidé koncem 18. století
Boena Navrátilová, roz. upolová, Praha 3: Starohradské listy se mě velice líbí a ráda z nich čtu, ne jednou, ale stále. Oivují mně můj domov a hlavně mé mládí. Aspoň po tolika letech se ráda dovím, co je u nás nového. Samotný zámek v naem mládí: byla rozbitá okna nebo vůbec ádná, rozbité zdivo a přístřeí ptáků. Dnes je to klenot. Já děkuji za vecku práci, kterou jste tam udělali, a ráda, ráda se tam vracím
Bohumil Hrabal, spisovatel, Praha: Byli jsme hluboce dojati tím, co jsme na Starých Hradech slyeli a viděli. Jsme rádi, e se sami snaíte si pomoci, nacházíte ohlas u spoluobčanů, a to je to krásné a dojemné, co nás nakonec vechny pojí. Jetě jednou děkuji za přijetí a za vechno, co jste tam udělali, aby výstava se mohla uskutečnit
Hana Buncová, roz. Kyzivátová, Vítězov: Jsem také rodačka, bylo mi 11 let, kdy jsme se s rodiči a příbuznými odstěhovali do pohraničí na Liberecko. Právě letos je tomu 35 let. Stále vzpomínáme na dětská léta proitá v "zadních barákách" a dodnes vím, kdo v kterém baráčku bydlel. Vzpomínám na maminčinu zahrádku plnou květin a na tatínkův Buncák, kde pěstoval ovocné těpy, kterých si několik odvezl i do pohraničí a dodnes se z nich sklízí ovoce. I na tu milou Bukovinu, kam tak ráda jsem chodila a kam jsme se po 25 letech přijeli ji s dospívajícími dětmi podívat k potůčku, kde rostlo a roste plno bledulí, podléek a lýkovce.
Nyní jezdíme do Starých Hradů dost často. Navtívíme hrob prarodičů a i kdy zde nemáme příbuzné, jsou zde dobří známí, kteří nás vdy přijmou jako své. Moji rodiče ji neijí, ale nae tetička, paní Zahrádková, která je také rodačka a bydlí 35 let u Liberce, sem ráda dojídí. Jejím přáním je, aby byla pochována na starohradském hřbitůvku.
V loňském roce se v červnu pět členů naí rodiny zúčastnilo sjezdu rodáků a přátel Starých Hradů a Sedlitě. S úctou jsme si prohlédli zámek a poslouchali slova s. Holmana. Za ve, co jste vykonali, vám vem upřímně děkujeme
Dodatečně zaznamenáváme:
Zástupci Osvětové besedy Libáň - Staré Hrady se zúčastnili 14. března 1980 pracovního aktivu osvětových besed jičínského okresu v Kyjích. Byla to uitečná výměna zkueností a vichni přítomní zvlátě ocenili práci místní Osvětové besedy v Kyjích, maličké vesničce pod Táborem.
Doc. dr. Vladimír Kovářík, spisovatel a publicista známý i z rozhlasu a televize, besedoval s dětmi z libáňské koly dne 10. dubna. Besedu, která se konala ve starohradském zámku, řídil redaktor nakladatelství Albatros dr. Jaroslav imůnek.
Do konce května 1980 navtívilo zámek ve Starých Hradech 1770 hostí. Byly mezi nimi např. zájezdy SPOZ Dobrovice, ZD Klimkovice, Hořice a Stará Paka, AZNP Mladá Boleslav, SEBA Tanvald, KD Rychnov n/Kn., ČSPO Rokopov, SP Kostelec n/O., přili i áci ZD a Z Libáň. Z významných jednotlivých osobností zde byli mj. ředitel Národní galerie dr. Jiří Kotalík, akad. malíř Vladimír Komárek, akad. malíř Jan Solovjev, doc. Jaroslav Fryčer, doc. Karel Palas a dr. Vlastimil Válek z brněnské univerzity, dr. Jaroslav Prokop z muzea N. Bydov aj.
Počátkem března ily Staré Hrady ve znamení MD. Od 7. do 15. března zde svátek en postupně slavili pracovníci ZV ROH MNV Libáň, Agrostroj Jičín, Zelenina Jičín, OÚNZ Jičín, ZD Libáň a Pekárny Jičín.
MO SSM Staré Hrady pracuje v poslední době velmi dobře. Ve dnech 9. - 23. 3. uspořádala sérii tanečních čajů (hrál MAVIS), 29. 3. braneckou (hrál Sentinel) a 19. 4. Jaroslavskou (hrál Index).
Členové ČSPO Staré Hrady provedli 4. dubna 1980 sběr starého elezného rotu v obci.
Sjezdy spoluáků libáňské koly začaly letos ji v dubnu. 5. 4. se seli áci ročníku 1953/4, 31. 5. ročník 1933.
Nai jubilanti: 1. 5. se doila 85 let paní Růena Fraňková ze Starých Hradů. - 13. 4. bylo 70 let paní Boeně Plíkové ze Starých Hradů. Blahopřejeme!
Narození: 18. 4. se narodila v České Lípě Kateřina Nováková, dcera starohradských chalupářů Zdeny a Jindry Novákových. 5. 4. se narodil Luká Beránek ze Sedlitě. 2. 5. se narodil Milan Novotný ze Starých Hradů (syn Venue, roz. Trnkové). 23. 5. se narodila Bohdana Peterová ze Starých Hradů. 28. 5. se narodil Luká Javůrek ze Sedlitě. Vítáme nové občánky mezi nás!
PhMr. Frantiek Honys, rodák z Bystřice, zemřel 27. 4. 1980 v Pardubicích ve věku 77 let. Byl neúnavným propagátorem naeho kraje, vedl sem často turistické zájezdy. Nezapomeneme!
Odcházejí: 29. 3. 1980 zemřel pan Václav Zima z Libáně ve věku 79 let. V důchodu pracoval několik let obětavě na obnově naeho zámku, v něm se jako syn deputátníka narodil a bydlel. - Také pan Oldřich Jirků z Libáně, který zemřel 20. 5. ve věku 57 let, přispěl nemálo k úspěnému průběhu prací na zámku, kam svým starým, ale spolehlivým nákladním autem dováel materiál na stavbu, kdykoliv bylo zapotřebí.
Úmrtí: 14. 3. 1980 zemřel pan Ladislav upol ze Starých Hradů ve věku 70 let. - 12. 4. 1980 zemřel pan Emil Vacek ze Sedlitě ve věku 80 let. - 13. 5. 1980 zemřel po těké nemoci estiletý Stanislav Najman ze Sedlitě. - 1. 6. 1980 zemřela paní Anna Plíková ze Starých Hradů ve věku 79 let.
Z vaich dopisů
Co se nám nelíbí
Staré Hrady v tisku (březen - květen 1980)
Drobné zprávy
Menu