Nové Noviny č. 20/0019. května 2000str. 6

Komorní koncert v Porotním sále

Poslední úpravy fraků, motýlků, hudebních nástrojů a čtvrteční komorní koncert tří brněnských umělců mohl začít. V předsálí Porotního sálu jsme zastihli (zleva) klavíristu Vladimíra Hollého, houslového virtuosa Františka Novotného a profesora Bohumila Smejkala.

FOTO: mar

Jičín - Jičínská kulturní společnost a MěÚ Jičín uspořádaly ve čtvrtek 11. května v Porotním sále zámku komorní koncert tří brněnských umělců, pedagogů Janáčkovy akademie múzických umění. Protagonista večera - houslový virtuos František Novotný (nar. 28.3.1964 ve Znojmě), absolvoval brněnskou konzervatoř a JAMU. Již v době studií vstoupil na sólistickou dráhu. Úspěšně se zúčastnil přibližně dvaceti houslových soutěží (m.j. Pražské jaro 1987, Premio Paganini v Janově 1989 a Tokyo 1989). Absolvoval rovněž mezinárodní interpretační kurzy u houslových virtuosů - Zakhara Brona a Viktora Treťjakova. V letech 1987-1995 byl sólistou Státní filharmonie Brno. Koncertuje na významných pódiích Evropy, Japonska a USA. Realizuje nahrávky na CD pro naše i zahraniční firmy, spolupracuje s řadou rozhlasových a televizních společností.

Program zahájil provedením Koncertu č.2 Bohuslava Martinů a vzdal tak hold tomuto skladateli, který se narodil před 110 lety (8.12.1890 Polička). Již v této skladbě naznačil svým výkonem posluchačům, že budou svědky nevšedního zážitku. Skvělou techniku, křišťálově čistou intonaci, pregnantní rytmus a vřelou kantilénu prokázal zejména v brilantní variaci "Mojžíš" na G struně od Niccola Paganiniho. Pohlazením po duši bylo provedení Slovanského tance e moll Antonína Dvořáka v úpravě F. Kreislera. Obohacením koncertu byly rovněž dvě skladby pro housle a violu - Ciacona in G G.F.Händela a madrigal B. Martinů, který zazněl na závěr programu. Rovnocenným partnerem v těchto skladbách byl F. Novotnému dlouholetý primarius Janáčkova kvarteta (1973-1993), nyní profesor JAMU v Brně, Bohumil Smejkal, který dokázal, že bravurně ovládá nejen housle, ale i violu.

Velký podíl na zdařilém večeru měl i klavírista Vladimír Hollý, který oba umělce citlivě doprovázel. Vděční posluchači byli za dlouhotrvající potlesk odměněni volnou větou z Koncertu pro dvoje housle d moll J.S. Bacha.

Mgr. Jiřina Hornová


Prostituce v Jičíně na konci 19. a začátku 20. století

Otevřeme-li šestý díl Riegrova Slovníku naučného, dozvíme se, že prostituce je "... hanebný život nevěstek a zákupných žen, které sprosťujíce se vší lidské důstojnosti, s tělem svým oplzlý obchod vedou." Prostituce je sociálně-patologický jev, který můžeme sledovat také v Jičíně. Toto krajské město mělo v roce 1869 sice jen 6570 obyvatel, k nimž musíme ovšem připočítat i vojenskou posádku, která, jak uvidíme, ovlivnila rozvoj místních nevěstinců.

V říjnu 1873 napsalo několik jičínských občanů městské radě, že si na Pražském předměstí pan František Kracík postavil dům (čp. 8), v němž provozuje šenkýřskou živnost. Dále uvedli, že po svou střechou trpí "... ještě jiné odvětví živnosti, které vší mravopočestnosti a slušnému lidskému chování se na příkoř staví, totiž přechovává tam nepřetržitě několik nemravných ženštin, které svým vlastním tělem nedovolený obchod provozují a nejenom svobodné muže a vojsko v mladém věku, nýbrž i dospělé ženaté muže k sobě vábí, je svádí, o počestnost a jmění je připravuje." Pan Kracík tedy zřídil v Jičíně nevěstinec, či jak se píše v úředních písemnostech státní správy, bordel. Další existovaly přes protesty občanů na Novém Městě.

Poněvadž se prostituce v Jičíně docela svižně rozvíjela, považovala městská rada za potřebné vydat 11. ledna 1879 Pravidla prostituce, která mají čtyřiatřicet paragrafů. V jejich úvodu čteme: "Prostituce ve větším městě jest sice nutnou, však musí se obmezovati. Jest tedy povinností městského představenstva dbáti o to, aby se syfilitická nemoc v městě nerozmohla. Představenstvo usneslo se na pravidlech, kterými říditi se musí jak majitelé bordelů, tak i přechovávané v nich nevěstky." Za porušení ustanovení tohoto řádu mohla městská rada udílet peněžité pokuty, navrhnout zrušení koncese, hrozila i trestním stíháním.

Během několika let se prostituce rozšířila, vedle oficiálních nevěstinců pracovala ženská obsluha i v jiných hostincích. Před kasárnami čekávaly na své zákazníky "šlapky", které uspokojovaly sexuální potřeby vojáků v přírodě nebo ve svých bytech. Městský úřad se pokusil o omezení prostituce tím, že zakázal vyhláškou z 27. února 1899 zaměstnávání číšnic v hostinských živnostech. Toto rozhodnutí vyvolalo značný odpor hostinských, neboť bylo zásahem do živnostenských práv. V praxi se příliš neuplatnilo, jak svědčí zpráva společenstva hostinských z roku 1907: "... jakmile se otevře hostinec, jest první starostí mnohého hostinského, aby sehnal číšnici a ji si tam přivedl. Tak se respektuje usnesení ono a jest věru již na čase, aby tomu učiněna byla přítrž, jelikož si od obecenstva, v blízkosti takových hostinců bydlícího, již několikráte do toho bylo marně stěžováno." Situace byla taková, že zatímco na Starém Městě byly hostince převážně bez číšnic, na Novém Městě byly trpěny. Novoměstští občané se dovolávali spravedlnosti, upozorňovali na ekonomické důsledky činnosti bordelů. Stížnost z 25. března 1910 končí slovy: "A naše rodiny, děti a zvláště dívky; ty trpí nejvíce na své dobré pověsti, pokládány jsouc za vyděděnce vší mravnosti - jsou z Nového Města."

Jičínská městská rada proto v dubnu 1910 znovu řešila tuto problematiku s majiteli nevěstinců, s Kateřinou Píchovou (čp.62), Marií Špacírovou (čp.191), Emanuelem Soumarem (čp. 193), a Marií Píchovou (čp. 117). Byla uzavřena dohoda o omezení činnosti a přesunutí na jiné, vhodnější místo. K 30. dubnu 1911 byly novoměstské bordely zrušeny, avšak jenom načas. Po zavření těchto podniků se rychle rozvíjela tajná prostituce, což se projevilo ve zvýšení počtu onemocnění venerickými chorobami. Vojenská posádka žila v podstatě v celibátu, a tak nepřekvapí, že to byli právě vojenští lékaři, kteří usilovali o obnovení nevěstinců. Například MUDr. Červinka uvádí koncem roku 1911 ve své lékařské zprávě: "... jak zkušenost učí, prostituce nikdy nemůže být úplně potlačena, a jelikož od prostituce tajné, lékařsky nekontrolované hrozí větší rozšíření nemocí venerických, doporučuji, aby nevěstince byly otevřeny a aby zároveň konán byl přísný dozor policejní za tím účelem, aby tajná, lékařsky nekontrolovaná prostituce byla zamezena." Dodejme, že jičínské prostitutky pracující v bordelech navštěvovaly lékaře pravidelně dvakrát týdně, a to v úterý a v pátek. Současně i majitelé nevěstinců usilovali o povolení další činnosti, což se dočasně podařilo E. Soumarovi a K. Píchové. Nicméně městské zastupitelstvo rozhodlo, aby se přesunuli na Vrcha, proti čemuž samozřejmě protestovali tamní občané, leč marně. V roce 1913 tam koupily obecní pozemky Marie Píchová, Kateřina Píchová (provdaná Foltová) a Kateřina Soumarová a vystavěly na nich domky pro provozování svých živností. Po první světové válce se veřejné domy přežily a byly likvidovány podle zákona o potírání pohlavních nemocí. V Jičíně k tomu došlo - na základě výnosu zemské správy politické z 9. října 1923 - koncem téhož roku. V následujících letech tedy nastoupily nové formy provozování prostituce. V komunistické éře jsme se tvářili, že tento jev neexistuje, trestní zákon z roku 1961 umožňoval jen stíhání pro příživnictví a pro ohrožování pohlavní nemocí. Současné poznatky z řady míst ukazují, že prostituce, často spojená s dalšími trestnými činy, je závažný problém, jehož řešení je nanejvýš aktuální.

Dr. Jindřich Francek


KOMPONOVANÝM KULTURNÍM PROGRAMEM prezentovaly ve středu 10. května ve velkém sále Kulturního domu v Jičíně děti mateřských škol svým rodičům, sourozencům, babičkám, dědečkům i zájemcům z řad veřejnosti výsledky své dosavadní práce. Přehlídku pěveckých sborečků, sólistů, hromadných i jednotlivých tanečních vystoupení, ukázky recitace a celé řady dalších aktivit a pozitivních návyků získaných za nezměrného přispění učitelek mateřských škol, uspořádala Asociace mateřských škol okresu Jičín. V rámci velmi příjemného středečního odpoledne se představily holčičky a páni kluci reprezentující jičínské mateřské školy J.Š Kubína, 17. listopadu, Fügnerova, Máj a z jičínského okresu pak mateřské školy z Milíčevse, Lázní Bělohradu, Sobotky, Valdic, Železnice a Nové Paky - Husitská.

FOTO: mar


Hilmarovo Kopidlno

Kopidlno - V sobotu 20. května se uskuteční přehlídka mladých dechových orchestrů "Mladé Hilmarovo Kopidlno". Ve 12.30 hodin se na náměstí představí mažoretky České panenky z Běchar, Bonbónky z Lomnice nad Popelkou s orchestrem ZUŠ Ústí nad Orlicí, Srdíčko s orchestrem ZUŠ z Kolína a vystoupení zakončí mažoretky a orchestr ZUŠ z Chlumce nad Cidlinou. Ve 14 hodin bude program pokračovat vystoupením jednotlivých dechových orchestrů na nádvoří zámku. Zahrají mladí hudebníci základních uměleckých škol z Kolína, Turnova, Ústí nad Orlicí a Chlumce nad Cidlinou. Během dne bude otevřen palmový skleník v areálu zámku. V případě nepříznivého počasí se bude hlavní program odehrávat v tělocvičně zahradnické školy.

J. Pěničková


Dětský výtvarný ateliér

Jičín - Kamínky, docela obyčejné oblázky posbírané na cestě při procházce jarní provoněnou přírodou se tentokrát staly dalším tvořivým materiálem, který se v rukou dětí proměnil v milé dárky, líbezné drobnosti pro radost. Dětská fantazie je bez konce. Znovu jsme se o tom mohli přesvědčit v úterý 9. května odpoledne. Tvůrčí dílna, přiléhající k dětskému oddělení Městské knihovny v Jičíně, se opět proměnila ve výtvarný ateliér. Stále ještě studentka, brzy už učitelka, Vendula Nováková připravila pro děti další zajímavou činnost. Pravidelně, každé úterý odpoledne, přichází s novými nápady. Tentokrát se kamínky postupně "oblékaly" nejen do drátků a malých korálků s možností zavěšení na krk, ale i do roztodivných barev. Vodovkami a štětcem kouzlily děti na kamínky realistické motivy kytiček, duhy či draka nebo je vystřídalo abstraktní umělecké dílko. Šťastný úsměv a radost z tvoření, tak lze stručně charakterizovat výraz malých čtenářů, kteří si chodí do knihovny nejen pro knížky a zahrát si na počítačích, ale i "vyrobit" něco malého, co třeba potěšilo maminku o uplynulém nedělním Svátku matek.

(ap)


Zajímavé knihy U Pašků

Zinnerová Za humny je drak

Pohádka o hodném drakovi. Knížka rozveselí a pohladí na duši děti i dospělé.

Albatros Kč 149,-

Karpaš Album starých pohlednic Krkonoš

Lokvenc Tři stovky reprodukcí zachycujících půvaby a proměny nejvyšších českých hor.

Nakladatelství 555 Kč 495,-

NABÍZÍME:

MC - Nejmilejší večerníčky * MC - Wanastovi vjecy - Hračky OO * MC - Jana Kirschner - V cudzom meste

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/222 67).


Stanislav Kraus brigádním generálem in memoriam

Praha, Holín - Na návrh české vlády jmenoval dnem 8. května 2000 prezident republiky Václav Havel plukovníka Stanislava Krause do hodnosti brigádního generála in memoriam.

Vojenskou přísahou a jmenováním nových generálů vyvrcholily na Pražském hradě armádní oslavy 55. výročí ukončení druhé světové války v Evropě a osvobození republiky. Slavnostního aktu jmenování vybraných účastníků boje za národní osvobození do generálských hodností se zúčastnila manželka před čtyřmi roky zesnulého Stanislava Krause spolu s vnukem Stanislavem Synkem.

Generálské hodnosti z rukou prezidenta převzalo v pondělí ve Španělském sále deset veteránů druhé světové války, hodnosti udělené in memoriam šesti bohužel již nežijícím hrdinům převzali jejich rodinní příslušníci. Za Alenu Krausovou, manželku plukovníka Stanislava Krause, se vlastního aktu převzetí jmenovacího dekretu z rukou prezidenta České republiky zhostil Stanislav Synek.

"Manželovo povýšení do generálské hodnosti navrhovali Obci legionářské jeho dosud žijící spolubojovníci z druhé světové války již po páté. Čtyřikrát bylo odloženo a teď tedy, čtyři roky po jeho smrti, jsem byla Kanceláří veteránů válek a důchodců rezortu Ministerstva obrany České republiky pozvána na Pražský hrad k účasti při této velmi významné události. Osobní pozvání pak přišlo i od prezidenta Václava Havla, který hodnosti dosud žijícím veteránům i pozůstalým předával osobně." Popisuje skromně svoji účast na Pražském hradě Alena Krausová.

"Pro mne tato událost představovala obrovské nervové vypětí. Všichni pozvaní jsme se sešli v předsálí, kde jsme čekali, až nás organizátoři vyzvou ke vstupu do Španělského sálu. Tam nás již vítal Václav Havel spolu s dalšími zástupci státu, armády a dalších organizací.

První byl vyzván ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, který přebíral generálskou hodnost za svého otce, přímého účastníka bojů druhé světové války na Středním východě. No a potom, hned na druhém místě ze všech přítomných, pozval uvaděč ke vstupu do sálu rodinu Stanislava Krause. To mně opravdu vzalo dech a osobně jsem v tu chvíli cítila obrovské zadostiučinění a poctu mému manželovi, který se této krásné chvíle již bohužel nedočkal." Dodala Alena Krausová.

Brigádní generál Stanislav Kraus se narodil 8. října 1912 v Ohavči. Absolvoval 5 obecných, 4 měšťanky a 4 roky studia na státním učitelském ústavu. Před válkou učil na základní škole v Rožďalovicích. V srpnu 1939 přešel do Polska, kde se prezentoval u čs. vojenské skupiny v Krakově. Přes Moskvu se v červnu roku 1940 dostal do Oděsy, odkud odplul do tureckého Istanbulu. Jeho válečné tažení za svobodu našeho státu vedlo přes Palestinu, Velkou Británii, Francii, Belgii, Lucembursko a Německo, odkud se 1. května 1945 vrátil do vlasti jako její osvoboditel s 3. americkou armádou. Během své vojenské kariéry získal čtrnáct vysokých vojenských vyznamenání.

Za zásluhy v boji proti fašizmu, při osvobození naší vlasti a za své celoživotní postoje byl Stanislav Kraus 8. července 1995 jmenován Čestným občanem města Jičína, 12. května 1996 Újezda nad Lesy a ve stejném roce i Čestným občanem rodné obce Ohavče. Se Stanislavem Krausem jsme se naposledy rozloučili 30. října 1996.

(mar)


Nové Noviny