Nové Noviny č. 21/0026. května 2000str. 2

Mondial-Tom nesouhlasí s postupem radnice

Ofsetová tiskárna Mondial-Tom má s podnájmem v prostorách jičínského zámku problémy již několik let. Majitel společnosti Tomáš Mikovec se nikterak netají pocitem nejistoty a zejména nesouhlasem s postupem řešení jeho současné situace jičínskou radnicí.

FOTO: mar

Jičín - Městská rada na své poslední schůzi jednomyslně rozhodla o vyklizení nebytových prostor v arkádovém nádvoří Valdštejnského zámku, které město Jičín 12.6.1992 pronajalo polygrafické společnosti Mondial CS s.r.o. a od 1. června 1997 pak firmě se stejným druhem činnosti, provozovanou Tomášem Mikovcem pod názvem Mondial-Tom.

Radnice údajně nemá zájem o další podobné komerční využívání historického objektu zámku, proto trvá na vyklizení tří pronajatých místností. V případě, že současný nájemce a majitel společnosti, Tomáš Mikovec, zmíněné prostory v příštích dnech neopustí, musí město nejpozději do 30.6.2000 podat návrh na jejich vyklizení soudní cestou. Pakliže tak neučiní, bude původní nájemní vztah z 1.6.1997 automaticky ze zákona obnoven o další jeden rok.

Tak se ale zřejmě nestane. Město totiž stejnou chybu udělalo již v letech 1998 a 1999, proto také nájemní smlouva sjednaná pouze do 31.5.1998 byla již dvakrát ze zákona automaticky o rok prodloužena a je platná až do 31.5.2000. Ofsetová tiskárna Mondial-Tom bude tedy v zámku až do tohoto termínu v řádném nájemním vztahu, ne tedy, jak se často mylně uvádí, na základě jakýchsi "ústních" domluv.

To je tedy jedna strana problému, se kterou současný nájemce v podstatě souhlasí a je ochoten zámecké prostory vyklidit. Avšak za předpokladu, že s ním město vyrovná poměrnou část finanční pohledávky vzniklé téměř půlmilionovým zhodnocením městské nemovitosti původním nájemcem, tedy firmou Mondial CS, která v likvidaci dne 11.5.1998 společnosti Mondial-Tom veškeré pohledávky smluvně postoupila.

O vzniku pohledávky hovoří zejména dodatek ke smlouvě o nájmu mezi městem Jičínem a společností Mondial CS, který 1.10.1992 podepsal tehdejší starosta ing. Ivan Matějka. V dodatku se uvádí: "Náklady na opravy a údržbu pronajatých místností a náklady vložené do zhodnocení nemovitosti pronajímatel (tedy město Jičín) vykompenzuje nájemci dlouhodobou, minimálně desetiletou stabilizací dohodnuté výše nájmu."

Z laického pohledu by tedy měla radnice se stávajícím nájemcem, který od původního smluvně převzal všechny jeho povinnosti i pohledávky, prodloužit nájemní smlouvu z 12.6.1992 (+ 10 let) do 12.6.2002, anebo mu uhradit poměrnou finanční částku vzniklou zhodnocením nemovitosti, která by jinak byla splacena ve sníženém nájemném až 12.6.2002. V květnu roku 1998 to bylo 221 462 korun, které, jak uvedl likvidátor společnosti Mondial CS ing. Miloslav Brůn, "jsou bezdůvodným obohacením města Jičína na úkor Mondial CS, který tuto pohledávku smluvně postoupil Tomáši Mikovcovi spolu s doklady o jejím vzniku."

Na základě těchto skutečností majitel společnosti Mondial-Tom nesouhlasí s postupem jičínské radnice a v případě, že nedojde k oboustranně rozumné dohodě, je připraven řešit případ soudní cestou.

(mar)


Platební morálka obcí se zlepšila, příspěvky za žáky platí

Jičínsko - Jako bezproblémovou hodnotí na úřadech měst okresu Jičín platební morálku obcí, které jsou ze zákona povinny podílet se na neinvestičních nákladech na provoz škol za dojíždějící žáky. Dluhy obcí - zpravidla notorických neplatičů, představují v celkovém objemu zanedbatelný podíl.

Většina úředníků na radnicích se shoduje, že se situace v posledních letech podstatně zlepšila a o peníze se nemusí hlásit s tak důrazným apelem jako v první polovině devadesátých let. Faktem je, že v několika případech skončil spor dvou obcí až u soudu.

Představitelé zvláště některých menších sídel však mají k samotnému systému stále výhrady. "Nejsem nadšen z toho, že platíme za žáky, jejichž rodiče se je rozhodli posílat do sousedního města, když tady škola funguje. Zvlášť, když dětí ubývá a nám v dohledné době hrozí, že budeme muset školu v naší obci zavřít. Navíc se nám zdá výše příspěvku vysoká," říká starosta, jenž si nepřál být jmenován. Ministerstvo školství přitom na tyto výdaje zčásti přispívá.

"Obce, z kterých k nám dojíždí žáci do místních škol, většinou bez delšího prodlení platí. Nedá se říct, že bychom s tím měli velké problémy, i když pár pohledávek máme. Dokonce je tu případ čtyři roky starého šestnáctitisícového dluhu," komentuje situaci v Hořicích Hana Drbohlavová, vedoucí odboru kultury a školství. Město z celkového počtu 1170 žáků, navštěvujících tři devítileté a jednu zvláštní školu, eviduje 260 dětí s trvalým pobytem mimo Hořice.

"Spádová oblast je poměrně velká, dojíždí k nám žáci z šestatřiceti převážně okolních obcí," upřesnila vedoucí finančního odboru v Hořicích Hana Lánská. Roční příspěvek za žáka se liší podle typu školy, nejnižší je u ZŠ na Daliborce (1500 Kč), naopak nejvyšší u zvláštní školy, kde neinvestiční náklady na jednoho žáka vychází nad pět tisíc korun a právě přespolní zde tvoří více jak polovinu. "Výše příspěvku na žáka se odvíjí od skutečných provozních nákladů. A ty jsou v případě zvláštní školy o to vyšší, že je tam zabudováno například elektrické vytápění. Přitom žáků je zde výrazně méně než v ostatních zařízeních," vysvětluje Lánská.

Také v Jičíně, kam dojíždějí děti z téměř 70 obcí, jsou náklady na provoz zvláštní školy výrazně vyšší (7158 Kč) než ve čtyřech devítiletkách, kde se taxa pohybuje v průměru kolem 2000 korun. "Obecně lze říct, že čím větší škola co do počtu dětí, tím jsou neinvestiční náklady na jednoho žáka nižší. Když srovnáme částky, které si účtujeme u nás, a kolik se platí třeba v Mladé Boleslavi nebo v Jablonci, kam dojíždí děti především do sportovních tříd, jsou naše finanční požadavky podstatně nižší," uvedl Břetislav Jírovec z jičínského odboru školství.

Stejně tak Jaroslava Plecháčová, vedoucí novopackého odboru kultury a školství, nemá na adresu okolních obcí v regionu Novopacka vážnějších připomínek. "První roky byly kritické, zejména u malých obcí. Postupem času si ovšem starostové uvědomili, že jsou naše požadavky oprávněné, a povinnosti hradit příspěvky přizpůsobili obecní rozpočty," poznamenala Plecháčová. I v Nové Pace se potvrzuje ekonomická náročnost provozu zvláštních škol, tamní příspěvek totiž dosahuje hranice šesti tisíc korun.

Rodiče se pro umístění dítěte do té či oné školy zpravidla rozhodují s ohledem na své pracovní působiště. Pokud za prací dojíždí, není neobvyklé, že dítě vozí s sebou. Občas ale vznikají dohady nad tím, která obec neinvestiční náklady uhradí. Podle Jírovce je rozhodující, kde je přespolní žák přihlášen k trvalému pobytu. Stává se ovšem, že tato adresa nesouhlasí s místem, kde dítě po dobu školní docházky skutečně žije, a obce se proto brání příspěvky platit.

(jn)


HASIČI SOUTĚŽILI V TUŘI U příležitosti 95. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Tuři se v sobotu uskutečnila soutěž v požárním sportu, které se zúčastnilo několik družstev mužů a žen z okolních obcí.

FOTO: jn


Klienti ubytovny

Jičín - Nově otevřenou městskou ubytovnu v těsném sousedství čistírny odpadních vod obývají v těchto dnech první dva klienti. Jedná se o ženu a muže, jejichž krátkodobý pobyt v tomto ubytovacím zařízení doporučil sociální odbor Městského úřadu v Jičíně z důvodu jejich současné tíživé bytové situace.

I přes počáteční obavy o bezproblémový chod ubytovny bez stálé obsluhy je její provozovatel, Městský bytový podnik Jičín, s pobytem této dvojice zatím spokojen. Časté namátkové kontroly ověřují dodržování provozního řádu ubytovny a zejména bezpečnostních opatření z pohledu hygienických a protipožárních předpisů. Problémy zatím nejsou ani s úhradou nájemného, který v jednom případě sráží z výplaty a na město Jičín převádí přímo zaměstnavatel, ve druhém případě jsou šedesátikorunové denní finanční částky za pobyt hrazeny z řádných sociálních dávek poskytovaných státem.

(mar)


Rekonstrukce hořického kina

Hořice - Přes tři milióny korun v horizontu dvou let má v plánu investovat do budovy kina hořická radnice. Za předpokladu, že zastupitelstvo záměr radních schválí, pocítí změnu v první řadě diváci, kteří se dočkají kvalitnějšího ozvučení a pohodlnějších sedadel.

"Biograf Na Špici je v takovém stavu, že stojíme před fatální otázkou, zda kino v Hořicích bude nadále fungovat, či nikoli," říká starosta Ladislav Vrba k chystané modernizaci, k níž zde došlo naposledy před více jak dvaceti lety.

"Lavice v hledišti jsou přišroubovány k dřevěným špalkům, které vyhnívají, a tím, jak se především mladí návštěvníci kina opírají koleny o předcházející řady, se vyvrací. Pokud chceme, aby diváci kino i nadále navštěvovali, musíme jim k tomu vytvořit odpovídající komfort," vysvětluje Vrba. Dodal, že se mimo jiné přistoupí i k rekonstrukci střechy objektu.

První investice by mohla být provedena už letos, reálná je instalace aparatury systému Dolby a odpovídajícího ozvučení sálu. V další etapě se uvažuje o výměně sedadel a změny současné dispozice hlediště, jehož kapacita by se tím snížila na 250 až 280 míst.

"Průměrná návštěvnost hořického kina se dnes pohybuje kolem padesáti lidí na představení, pokud se tedy počet 380 sedadel sníží o sto, nebude to tak dramatické. Jednou z variant je, že se jednotlivé řady od sebe vzdálí a mezi nimi se vytvoří proluky. Podstatně by se tak zlepšila přístupnost k sedadlům. Návštěva kina by neměla být pro diváka utrpením, ale měl by to být příjemný prožitek," doplnil vedoucí městského úřadu Jaroslav Vais.

(jn)


Obec si koupila prodejnu

Vršce - Než čekat, jaký osud postihne jediný obchod ve Vršcích, rozhodli se tamní zastupitelé neponechat nic náhodě a koupili prodejnu smíšeného zboží do majetku obce, která je už vlastníkem i zdejší hospody.

A to i přesto, že za objekt i se zařízením zaplatí novopackému spotřebnímu družstvu Jednota 750 tisíc korun, tedy rovnou polovinu všech svých letošních příjmů. "Současná doba malým obcím nepřeje, nikdo nám dnes nezaručí, že tu prodejna zůstane. Pro místní je to ovšem nezbytnost, proto jsme ji raději koupili, i když tím praskly naše úspory na chystanou plynofikaci," říká starosta Vršců Vladislav Zábraha.

"Vloni v létě došlo k tomu, že byl obchod po dobu tří týdnů zavřen a Jednota se nepostarala o náhradní zásobování. Sháněl jsem pojízdnou prodejnu, jenže tržba je tak nízká, že nám sem nikdo nechtěl na tak krátkou dobu zajíždět. O něco později se pak měnila prodavačka a na její místo se přihlásili tři zájemkyně, dvě z nich se nabídly, že si obchod vezmou do pronájmu," vysvětluje starosta okolnosti, které tomu předcházely.

Podle předsedy novopacké Jednoty Miroslava Chudoby byl případ ve Vršcích specifický. "Zatím neuvažujeme o tom, že bychom další prodejny na vesnicích, kterých je asi třicet, prodávali. Obce by si to navíc ani nemohly z finančních důvodů dovolit. Faktem ale je, že si lidé sami do budoucna rozhodnou o existenci těchto malých prodejen, ať už je provozuje Jednota nebo někdo jiný. Pokud v nich nebudou nakupovat, jen těžko se udrží," míní Chudoba.

Obchod ve Vršcích, který byl postaven začátkem osmdesátých let v akci Z, a hospodu má v nájmu zdejší manželský pár. Do hospody sice chodí jen pár lidí, ale pro obec je podle starosty důležitý především místní sál, který je prakticky jedinou společenskou místností a tedy důležitou součástí kulturního života ve Vršcích. "Do hospody, abychom ji udrželi a měli kde v zimě pořádat bál, jsme dali už půl miliónu korun. Jiné řešení prostě není," dodává Zábraha. Současně přiznává, že nájem, který plyne z obou zařízení do obecní pokladny, je vzhledem k tržbám víceméně symbolický.

(jn)


Nové Noviny