Nové Noviny č. 26/0030. června 2000str. 2

Ovocnář si vyžádal stanovisko ministerstva životního prostředí

Bašnice - Už jen negativní verdikt ministerstva životního prostředí by mohl ohrozit záměr firmy Colas CZ, postavit a ještě letos na podzim zprovoznit obalovnu živičných směsí, která má stát hned vedle zrušeného cukrovaru v Bašnicích.

Stále totiž není jasné, nakolik budoucí provozovna ovlivní jakost ovoce ze sadů soukromého pěstitele Martina Ludvíka z Dolní Dobré Vody. Přitom v ukončeném procesu hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (zkráceně EIA), jenž byl podmínkou pro zahájení územního řízení, příslušný referát Okresního úřadu Jičín neshledal důvody k vydání zamítavého stanoviska. Domnívá se, že vliv obalovny na okolní prostředí byl už dostatečně objasněn. Vyjádřit se však musí ještě ministerstvo, které nyní dokumentaci EIA přezkoumává.

To si po opakovaných stížnostech vyžádal Martin Ludvík, který obhospodařuje ovocné sady v Dolní Dobré Vodě, neboť se obává, že obalovna znehodnotí jeho pěstitelskou činnost. "Ovoce pěstuji za zvlášť přísných podmínek, jeho kvalita je každoročně ověřována speciálním atestem, a ten je pro odběratele zárukou, že je ovoce zdravotně nezávadné. Pokud by při rozboru nesplňovalo některá kritéria, přišel bych o ochrannou známku, a tím i o přístup na tento náročný trh," uvedl už v březnu Ludvík.

Po úřadech požaduje písemnou záruku, že při provozu obalovny nebude docházet k pohlcování zápachu a dalších cizorodých látek do ovoce. Takovou jistotu však podle jeho slov nezískal. Referát životního prostředí okresního úřadu obdržel i petici, kterou spolu s Ludvíkem podepsalo několik obyvatel Bašnic. "Jako petice byl tento podnět označen nesprávně, protože charakter petice nesplňoval. Z naší strany byl proces EIA ukončen, dokumentaci jsme ale na základě stížností pana Ludvíka postoupili dál na ministerstvo, odbor posuzování vlivu staveb na životní prostředí," sdělil vedoucí referátu životního prostředí okresního úřadu Hugo Zellerin.

Ministerstvo by tak mělo vydat stanovisko k jedinému spornému bodu - jaký vliv bude mít provoz obalovny na ovoce. Odborníci včetně referátu předpokládají, že žádný. "Případná odchylka od stávajících hodnot by se navíc jen stěží dala exaktně rozlišit od dalších faktorů, ať už s ohledem na dopad z nedaleké automobilové či vlakové dopravy. Bylo by to téměř nemožné," poznamenal zdroj, který je s případem obeznámen.

"Sady jsou poměrně daleko na to, aby mohla být jakost ovoce ovlivněna, " řekl NN Jiří Skořepa, zastupující firmu Colas CZ. "Máme i vyjádření auditora, který potvrdil, že záměr splňuje parametry ve všech ohledech. Panu Ludvíkovi jsme ale nabídli, že po spuštění obalovny necháme na naše náklady provést rozbor, který by se porovnal s předešlými výsledky. Podobná zjištění se prováděla i ve Spojených státech, a vliv se neprokázal," dodal Skořepa. Firma v současnosti čeká na rozhodnutí stavebního úřadu v Hořicích, který zpracovává podklady pro vydání stavebního povolení. "Právě ukončení procesu EIA bylo jednou z podmínek, aby se vůbec mohlo zahájit územní řízení pro výstavu obalovny," zdůraznil František Tomášek, vedoucí stavebního úřadu, zároveň však dodal, že nyní čeká, jak se k případu vyjádří ministerstvo životního prostředí.

Starosta Bašnic Miloslav Zamouřil je přesvědčen, že obec učinila vše potřebné, aby se činnost závodu života tamních obyvatel nedotkla. "Prosadili jsme, že si firma vybuduje vlastní obslužnou komunikaci, aby nákladní vozidla s asfaltem neprojížděla skrz zastavěnou část obce. Další podmínkou je, že první rok bude obalovna uvedena nejprve do zkušebního provozu," sdělil bašnický starosta. "Nejsem zastáncem tohoto záměru, ale argumenty, které by stavbě zabránily, nemáme," doplnil Zamouřil.

Na otázku, kolik peněz investor do výstavby střediska vloží, se Skořepa odmítl vyjádřit s tím, že se jedná o obchodní tajemství. Colas CZ si vyhlédl Bašnice v souvislosti s plánovanou výstavbou rychlostní komunikace I/35 od Úlibic směrem na Hradec Králové.

(jn)


Po několika letech byla v Dětenicích minulý pátek slavnostně znovuotevřena opravená budova sokolovny. Při té příležitosti zde vystoupil folklorní soubor Kanafaska a žáci zdejší základní školy. Slavnostní program navštívilo několik stovek místních občanů a řada pozvaných hostů, kteří do posledního místa zaplnili zrekonstruovaný sál sokolovny.

FOTO: jn


Dům v centru čeká demolice

Mlázovice - Starý jednopatrový dům z poloviny devatenáctého století, který patří k nejstarším stavbám v centru Mlázovic, přece jen vezme za své. Obec na jeho místě hodlá postavit novostavbu s 11 byty s pečovatelskou službou za více jak devět milionů korun.

Investice je ovšem podmíněna dotací, o niž Mlázovičtí usilují už druhým rokem po sobě, a zatím bezvýsledně. "Bez státních peněz do této výstavby jít nemůžeme, vzhledem k ročnímu rozpočtu bychom si to nemohli dovolit. V současnosti navíc dokončujeme čtyři nájemní byty v bývalé faře," konstatuje starosta Mlázovic Jiří Čeřovský.

Zdejší samospráva sice zvažovala, že už několik let prázdný a dlouhodobě chátrající objekt zachová a vloží prostředky do jeho přestavby, svůj názor však po ekonomickém rozboru přehodnotila. "Rozhodnutí o odstranění stavby je už vydáno. Dům na náměstí půjde pryč, jeho rekonstrukce by byla příliš nákladná," poznamenal Čeřovský. Zdůraznil, že nová budova má být vystavěna v podobném stylu jako dnešní objekt, aby nenarušila tradiční ráz centra. "Nepůjde o žádnou moderní architekturu, také půdorys a výška zůstane stejná. Počet pater se ale rozšíří o půdní vestavby," dodal starosta.

Připustil, že rozdíl v ceně mezi rekonstrukcí a novou stavbou je 470 tisíc korun v neprospěch druhé z možných variant, avšak peníze se podle slov starosty vrátí na úsporách za teplo. "Do dvanácti let bychom měli mít rozdíl v nákladech zpátky, protože při vytápění stávajícího objektu by docházelo k pětašedesátitisícovým ztrátám ročně. Nová budova za 9,28 milionů korun bude postavena z takzvaných termocihel," vysvětluje Čeřovský.

Dům s pečovatelskou službou se stane druhým sociálním zařízením v Mlázovicích, řadu let zde seniorům slouží domov důchodců. Přitom poptávka o umístění do domova převyšuje jeho kapacitu.

(jn)


Dlužníky jsou firmy i samoplátci

Jičín - Přestože objem pohledávek, které eviduje Všeobecná zdravotní pojišťovna, je stále velmi vysoký, situace z hlediska hrazení veřejného zdravotního pojištění se v posledních dvou letech podle vedení jičínské pobočky VZP stabilizuje.

Od první poloviny devadesátých let vystavila Okresní pojišťovna Jičín platební výměry za 102 milionů korun včetně penále a uhrazeno dosud nebylo zhruba šedesát milionů korun. Do této sumy je ovšem zahrnut i letošní rok, který ale ještě není uzavřen. Velcí neplatiči, v mnoha případech podniky, které se potýkají s existenčními problémy nebo na ně byl uvalen konkurz, představují ani ne třetinu z této dlužné částky.

"Vymáhat peníze se nám daří v souladu s tím, jak se vyvíjí legislativa na straně jedné, a také souvisí obecně s platební morálkou ve společnosti. Nyní máme možnost podat trestní oznámení, což jsme dříve nemohli. Řada firem s ohledem na tuto skutečnost reaguje pružněji, a dřív, než dojde k soudnímu projednání, má zájem své dluhy uhradit, třeba i formou dohody o splátkovém kalendáři," říká Pavel Pivrnec, vedoucí ekonomického úseku okresní pobočky VZP v Jičíně.

Pokud se porovná procentuální statistika poměru vystavených a nezaplacených platebních výměrů na veřejné zdravotní pojištění v uplynulých letech, tak za rok 1997 jich zůstalo neuhrazeno 57 procent, o rok později 58 a vloni 60 procent. "Jedná se však nejen o nedovybrané pojistné, ale z větší části také o penále. Přitom množství a celková suma vystavených platebních výměrů se rok od roku zvyšuje. Například před třemi lety jsme předepsali výměry za 18 milionů korun a minulý rok už za 31 milionů, tedy zhruba dvojnásobek. Letos se dá předpokládat, že dojde opět k navýšení," doplnil Pivrnec.

Okresní pojišťovna Jičín zatím neuvažuje o zveřejňování dlužníků. "My jsme k takové formě dosud nepřistoupili, mimo jiné i proto, že velkých dlužníků nemáme zase až tolik, a navíc jsme s nimi v permanentním kontaktu, který probíhá i vícekrát za měsíc. Zveřejnění jsme nepovažovali za vhodné, nicméně může nazrát doba, kdy taková věc nastane," uvedl ředitel okresní pobočky Petr Nosek.

(jn)


Po letech otevřeli sokolovnu

Dětenice - Moderní tělocvičnu s horolezeckou stěnou a společenský sál současně získala obec nákladnou rekonstrukcí budovy sokolovny. Přes deset let čekali obyvatelé Dětenic na její znovuotevření. Stalo se tak koncem minulého týdne, kdy zde vystoupil folklorní soubor Kanafaska a žáci základní školy.

Po dvou letech byla ukončena první etapa přestavby sokolovny na víceúčelový dům Beseda. Obnovu od osmdesátých let chátrajícího objektu hradí obec z vlastních prostředků. Pro letošní rok sice počítala s dotací dva miliony korun z Programu obnovy venkova, s žádostí však neuspěla.

"S ohledem na finanční možnosti našeho rozpočtu bychom chtěli ve stavebních úpravách pokračovat. Dalším cílem je zprovoznění nové jídelny. Důležité však je, že už dnes mají žáci školy k dispozici potřebnou tělocvičnu a místní organizace a spolky, včetně okolních obcí, odpovídající zázemí pro svou zájmovou činnost. Obojí v Dětenicích a přilehlých Osenicích a Brodku citelně scházelo," řekl krátce po slavnostním otevření starosta Radomír Vališka.

Dodal, že opravenou sokolovnu budou mít možnost využívat i zájemci z nejbližšího okolí, z Domousnic, Bačalek, Horních a Dolních Rokytňan a dalších obcí. "O opravě historické budovy postavené v polovině třicátých let rozhodlo zastupitelstvo už v roce 1996 s cílem podpořit zdejší společenské a kulturní dění. Tím, že tady chyběl sál, se přestaly například pořádat plesy, na které se sjížděli lidé z okolí," doplnil Vališka.

Raritou nově otevřené sokolovny je horolezecká stěna, kterou postrádají i mnohá města. Dětenice se tedy pravděpodobně stanou vyhledávané také ze strany vyznavačů této sportovní disciplíny.

(jn)


Školu v obci chtějí udržet

Radim - K největším problémům v Radimi patří v současné době udržení chodu školy. Aby obec nemusela doplácet Školskému úřadu v Jičíně, je nutné, aby měla alespoň 13 žáků. "Již letos jsme museli žádat o přiznání výjimky, aby se udržela škola, protože počet byl menší než je nutné. Za každého chybějícího žáka přitom doplácíme 20 až 25 tisíc korun. Školu však chceme udržet za každou cenu, přestože žáků máme tak malý počet, protože kvalita výuky u nás je opravdu velice dobrá. Pryč jsou doby, kdy na vesnici byly školy s velkým počtem žáků. Vždyť například v roce 1870 jich měla Radim na sto sedmdesát," konstatuje starosta obce Josef Kopačka. Radim přitom musí platit i dalším obcím za výuku svých žáků. "Jenom Jičínu ročně připlácíme kolem 50 tisíc korun a blízké Železnici kolem 40 tisíc. Na jednoho našeho žáka, který studuje jinde, platíme mezi 2 ale až 7 tisíci korun," upřesňuje Kopačka. Další nemalé náklady přitom má obec se samotnými investicemi nutnými k udržení dobrého stavu školy. "V Radimi je na samotné školství ročně zhruba vyčleněno 400 tisíc korun, což je z celkového rozpočtu přesahujícího 2 miliony jistě nemalá zátěž," dodal Kopačka.

(max)


Výhodně úročené půjčky už letos

Pecka - Stejně jako v Libáni také obyvatelé Pecky si budou mít možnost letos poprvé požádat o výhodné půjčky na vybrané stavební práce, které jsou v ostatních městech na Jičínsku běžným stimulem k nastartování oprav bytových domů.

Obec vypíše výběrové řízení na půjčky ještě v druhé polovině roku, kdy očekává, že ji na účet přijde zhruba 900 tisíc korun, s kterými bude hospodařit jako bankovní ústav s tím, že po deseti letech musí tuto částku vrátit zpět státu. Mezitím má možnost samostatně vedený účet "Fondu rozvoje bydlení" posilovat příjmy z prodeje majetku a výnosy z poskytnutých úvěrů.

"Schválili jsme vyhlášku, podle níž budou půjčky úročeny pěti procenty a lhůta splatnosti je stanovena na dobu čtyř let. Zájemci mohou takto poskytnuté prostředky použít například na rekonstrukci fasády, střechy domu nebo na modernizaci bytů, případně na půdní vestavby," oznámila starostka Pecky Hana Štěrbová.

Zatímco v Libáni letos použije radnice větší část z více než miliónového vkladu do Fondu rozvoje bydlení na rekonstrukci objektu v majetku města, v Pecce chtějí dát přednost přímo vlastníkům privátních domů. "Pokud bude o výhodné půjčky ze strany lidí zájem, dáme příležitost peníze přednostně čerpat občanům. Teprve kdyby se nesešel dostatečný počet žadatelů, použili bychom určitou část těchto peněz na opravy obecních domů," poznamenala Štěrbová.

(jn)


Nové Noviny