1945 Vybrat snímek nejlépe charakterizující konec druhé světové války bylo zvlášť těžké. Složky s fotografiemi jsou plné rudoarmějců, nadšených civilistů, ale najdeme zde i záběry Američanů v Hořicích, rozbombardované Libáně, dobytčáků s vězni z koncentračních táborů či soboteckých partyzánů. Nakonec jsme se rozhodli pro snímek Z. Čejky z Nové Paky. Ten je z nich nejvýmluvnější. Sen o tisícileté říši se zhroutil a zbyl z něho jen les vzdávajících se rukou. Válečná apokalypsa pohltila více než 50 milionů lidských životů, z nichž 27 milionů padlo na frontách. Kde jsou mladí, urostlí a usměvaví příslušníci wehrmachtu, kteří před pár lety plnili filmové týdeníky? Nakonec měli "třetí říši" zachránit staří chlapi a mladí kluci.
1946 Zprvu nenápadná trhlina, která po čase přeroste v železnou oponu, čím dál více rozděluje východní a západní Evropu. Dokladem toho je i Československo, které se stále více přiklání k Sovětskému svazu. Prezidentem sice stále zůstává demokrat Edvard Beneš, ale v prvních poválečných volbách (26.5.1946) získali v redukovaném politickém spektru komunisté téměř 38 procent hlasů a předsedou nové vlády se stal Klement Gottwald. Ten je na snímku z 15. května, kdy zavítal do Nové Paky. Prezident Beneš navštívil Jičín 8. října téhož roku. Na podzim stejného roku vyjednával Gottwald se Stalinem, který netrval na závaznosti sovětského modelu socialismu a v rámci udržení vztahů se Západem dával přednost postupnému procesu. Sami českoslovenští komunisté však prosazovali diktaturu proletariátu sovětského typu. Za rok poté, v souvislosti s rostoucí intenzitou studené války a postupným rozdělováním Evropy, dostal přednost sovětský model socialismu. Nová ostrá linie Sovětského svazu měla posílit jeho kontrolu nad světovým komunistickým hnutím a východní Evropou. Komunistický převrat v Československu byl otázkou času.
1948 Ani odhodlané milicionáře, ani zástupy nadšených lidí a ani přesvědčivé projevy vůdců, ale výlohy se zabaveným zbožím jsme vybrali pro rok, ve kterém se komunisté dostali k moci. V poměrně krátké době nový režim zlikvidoval živnostníky, soukromé řemeslo a maloobchod. V létě a na podzim roku 1948 obavy živnostníků prudce vzrostly a v následujících měsících se vystupňovaly v paniku. Hospodářská a zejména zásobovací krize v létě 1948 nabízela příležitost přesunout vinu na černý trh provozovaný živnostníky a obchodníky. Politikové toho využili, a tak vzrostl počet a ostrost zásobovacích kontrol a samozřejmě tresty za cenové přestupky. Snaha mnohých komunistických organizací postavit veřejnost proti živnostníkům se na mnoha místech podobala pogromům. Brána ke světlým zítřkům byla dokořán otevřená a dalších čtyřicet let jsme si mohli dopřávat potěšení z oslav "Vítězného února". Zatím ještě vítězní soudruzi nevěděli, že až zničí společné nepřátele, začnou podle stalinského vzoru hledat zrádce i ve vlastních řadách. Zatím si ještě Gottwald se Slánským na tribuně stojí bok po boku. Už jim nebude stát v cestě ani poslední naděje demokratických sil prezident Edvard Beneš, který 7. června rezignoval na úřad prezidenta a 3. září 1948 zemřel.
1950 Sebrat rolníkovi půdu je hřích, který nikdy nepochopí člověk, který se od svítání do soumraku neplahočí na kusu půdy, ať větším, či menším, a s obavami nevzhlíží k obloze děsíce se každého nenormálního výkyvu počasí. Sedlák, který na jaře zaseje, nikdy neví, kolik sklidí a zda vůbec sklidí. Většina tzv. vesnických boháčů musela pracovat stejně tvrdě jako kterýkoliv chalupník. Násilná kolektivizace, jaká proběhla hrůzným způsobem ve 30. letech v Sovětském svazu se naštěstí po druhé světové válce v Evropě neopakovala. Přesto likvidace soukromého vlastnictví půdy rozjitřila poměry i na české vesnici. KNV v Hradci Králové řešilo řadu upozornění a stížností na chování "venkovských boháčů", kteří buď zcela záměrně narušovali chod družstva, nebo "začali vstupovat do tvořících se JZD a to za tím účelem, aby se zde chopili moci". Fotografie z Kopidlna nepotřebuje žádný komentář.
1951 V plné "parádě" do společné stáje! Tento text dopsal neznámý horlivec na fotografii z Mlýnce. Přechod JZD na III. a IV. typ byl hlavním úkolem komunistické politiky na vesnici právě v letech 1950 - 1951, kdy se JZD vyhraňovalo ve výrobní družstvo se společným majetkem. Přechod na vyšší typy provázel nucený výkup zemědělských strojů, rozorání mezí, svod dobytka do společných stájí a zcelování pozemků do větších celků. Až mnohem později se zjistilo, že obrovské lány mají význam pouze v rovinách a naopak ve zvlněné krajině se stávají ekologickou hrozbou. Zvlášť směšně pak působí desítky snímků, na kterých sovětští kolchozníci radí našim družstevníkům, jak lépe hospodařit. Úspěšní kolchozníci to dovedli tak daleko, že první socialistický stát na světě muselo od hladomoru zachraňovat obilí a kukuřice vypěstovaná americkými a kanadskými farmáři.
1953 Generalissimus a hrdina Sovětského svazu, milující otec všech pracujících, teoretik a propagátor marxismu-leninismu - nesmrtelný Stalin. Stalin možná byl nesmrtelný, ale Josif Vissarionovič Džugašvili ne. Jeho osud se naplnil 5. března 1953. Stalin a Hitler, dva diktátoři, kteří zásadním způsobem ovlivnili průběh 20. století. Za jmény obou se skrývá utrpení desítek milionů prostých lidí. Zasáhli významně i do dějin naší země. Jejich portréty, bysty a sochy jste mohli najít téměř všude. Hitler zmizel v propadlišti dějin v roce 1945, Stalin přibližně o dekádu později. Když Chruščov rozkryl největší zvěrstva stalinské éry, prohlédli i českoslovenští soudruzi a začali Stalinovy sochy likvidovat se stejným zápalem s jakým je před několika lety stavěli. Snímek Stalinovy sochy stojící v Jičíně je na rubu datován dnem 9.března 1953. Po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě zemřel 14. března 1953 i vůdce československých komunistů Klement Gottwald.
1959 Zvýšit produktivitu práce, a tím nahradit nedostatek techniky, mělo už ve dvacátých letech za cíl údernické hnutí a později všemožné jiné pracovní soutěže. Údernické hnutí vzniklo v Sovětském svazu v roce 1926 a jako jeho vzory propaganda nejčastěji uváděla tkadlenu Lidiji Korabelnikovovou a horníka Alexeje Stachanova, který údajně na směně 31. srpna 1935 čtrnáctkrát překročil stanovenou normu. Plnění plánů a norem na 200 a více procent nebylo při budování socialismu nic zvláštního. Je však normální a reálný plán, který se dá splnit na 200 procent, či norma, která se dá překročit čtrnáctkrát? Samozřejmě, že ne. Ono celé to socialistické plánování bylo poněkud nedokonalé. Stále se plánovalo, stále se soutěžilo a stále byl všeho nedostatek. Nejvyšší formou soutěžení byly brigády komunistické práce v Sovětském svazu a brigády socialistické práce v Československu. Na snímku je první kolektiv hořické Milety, kterému byl tento titul propůjčen 1. listopadu 1959.
1961 Motocyklové závody měly v Jičíně dlouholetou tradici a vynikající pověst. 9. července 1961 se jel 5. ročník mezinárodní Ceny Prachovských skal, na němž se sjela snad nejlepší konkurence v historii motocyklových závodů v Jičíně. Mezi zvučnými zahraničními jmény jako Tom Phillis, Jim Redman nebo Jack Findlay se neztratil ani jeden z nejpopulárnějších českých závodníků František Šťastný, který je jako vítěz třídy do 500 ccm zachycen na fotografii. Vedle něho stojí Gusta Havel se synem a tajemník závodu Bedřich Plecháč. V tomto roce se také vůbec poprvé v Československu objevily na startu japonské stroje Honda. Tento úspěšný ročník přilákal o rok později do prostoru tratě rekordních téměř sto tisíc diváků.
