Rozvoj průmyslové zóny osobně považuji v Jičíně za rozhodující

FOTO: max

Skončila první polovina tohoto volebního období. Jak byste ji charakterizoval?

Jsem přesvědčen o tom, že se za tyto dva roky Jičín ubíral správným směrem. Myslím si, že jsme v této době udělali několik důležitých rozhodnutí, dokončili jsme i řadu investičních akcí. Tou největší investicí minimálně za poslední čtyři roky byla nepochybně rekonstrukce sportovního areálu s plaveckým bazénem dokončená před rokem. Především díky dotacím státu se podařilo také postavit tělocvičnu 3. základní školy a zahájit provoz v našem domově důchodců. Dokončili jsme i základní část rekonstrukce budovy městského úřadu, a tak vytvořili dobré podmínky nejen pro pracovníky úřadu, ale i pro občany města. Před doděláním je dále multifunkční dům na Tylově náměstí. Na jeho dokončení jsme si bohužel museli vzít koncem roku úvěr, přestože jsme měli vážného zájemce o pronájem a spolufinancování. Bohužel ještě dnes není stále plně obsazen.

A co průmyslová zóna. Očekáváte další investory?

Rozvoj naší průmyslové zóny považuji za zásadní pro budoucnost celého města. Její vybudování nás stálo nemálo finančních prostředků, jenom na výkupy pozemků a na zainvestování inženýrských sítí jsme museli uvolnit několik desítek milionů korun. To, že jsme se však rozhodli jít tímto směrem, pomohlo jistě vytvořit podmínky pro další rozvoj města. Spolupodílíme se na tom, že v Jičíně máme velmi nízkou nezaměstnanost, a že naši občané si tak mohou bez větších problémů opatřit práci. O stálém rozvoji zóny svědčí i to, že v současné době se v ní rozšiřují dva závody a dva zcela nové se stavějí. Je však také pravdou, že peníze města vložené do investic v průmyslové zóně, jinde scházejí. Mnohem více financí bychom například potřebovali na údržbu našich zanedbaných komunikací, ale i na rozvoj satelitních obcí. Jsem však přesvědčen o tom, že je stále lepší mít dostatek dobré práce než opravené chodníky a ulice.

Už koncem minulého roku jste hovořil o tom, že rozpočet města v tomto roce bude velmi napjatý. Dokonce jste ho nazval jako nejhorší za všechny roky, které jste v čele radnice.

Ano, to mohu potvrdit. Rozpočet se rozhodně nejeví jako radostný. Faktem je, že financí bude omezené množství a konkrétních peněz na další investice ve městě bude velmi málo. Je pravdou, že naše příjmy výrazně nerostou, ale pouze se dramaticky zvyšují výdaje. Tím jak roste občanská vybavenost města, rostou i náklady na udržení chodu těchto organizací. Několika miliony musíme například dotovat právě nové Aqua centrum, sportovní zařízení, ale i domov důchodců.

Vedení technických služeb již dokonce uvažuje o propouštění části zaměstnanců. Hrozí něco podobného například i u úředníků města?

Ne, tak dramaticky situaci nevidím. Na chodu úřadu se příliš ušetřit nedá. Náš úřad je především pověřen takzvanou přenesenou působností, kdy vykonává státní správu v řadě oblastí nejen pro Jičín, ale i pro velkou část jičínského okresu. Město musí dále zajišťovat základní potřeby nejen v oblasti sociálních služeb, ale i v oblasti kultury a sportu. Spíše se dá v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů očekávat zvýšení počtu našich zaměstnanců.

O kolik lidí by se mohlo jednat? Uvažuje se i o možném přestěhování do budovy okresního úřadu?

Počet samozřejmě ještě nikdo neví. Dnes se však již naprosto jasně ukazuje, že plánovaná reforma státní správy je velmi komplikovaná. Na město budou přicházet nové kompetence a povinnosti. S reformou očekávám opravdu spíše potíže, protože i chod krajských úřadů bude muset být z něčeho financován a dá se očekávat, že právě i jednotlivá města a obce se budou muset na plnění těchto krajských rozpočtů spolupodílet. Přestože tedy očekávám zvýšení počtu zaměstnanců, nepředpokládám, že bychom se stěhovali do dnešní budovy okresního úřadu, především proto, že to je objekt ve vlastnictví státu. Náš úřad má navíc určitou rezervu ve staré budově, kam by se po rekonstrukci dala ještě nějaká pracoviště umístit. A do objektu okresního úřadu se určitě přestěhují různá dnešní detašovaná pracoviště ministerstev, která ve městě sídlí.

Co by vedení města chtělo stihnout ještě do konce volebního období?

Každopádně je to dokončení průmyslové zóny, ale o tom jsme již mluvili. Protože rozpočet je opravdu napjatý, spíše se budeme muset soustředit na drobnější záležitosti. Dále také chceme rozšiřovat infrastrukturu v satelitních obcích, protože i obyvatelé zde žijící by měli mít stejné technické vymoženosti jako lidé v Jičíně. Další rozvoj města se samozřejmě bude odvíjet od celostátní ekonomické situace. Pokud se bude zlepšovat, tak se dají očekávat i vyšší daňové příjmy, a tím jičínská radnice bude moci proinvestovat více peněz. A rozhodně bychom věděli, kam s nimi. Jenom například na rekonstrukce komunikací bychom potřebovali přes 60 milionů.

Budete chtít za dva roky kandidovat opět na starostu?

Na tuto otázku nemohu jednoduše odpovědět, protože volební období končí až za dva roky. Musím přiznat, že odpovědné vykonávání práce jak v senátu, tak na radnici, je pro mě někdy především časově náročné. Je však pravdou, že zde v Jičíně mám za sebou možnost vidět konkrétní výsledky, které mě těší. Práce a rozhodování v senátu má totiž vždy vzdálenější dopad. Zda budu kandidovat na starostu v příštím volebním období samozřejmě bude především záležet na tom, zda bych dostal důvěru od občanů, ale bylo by pro mě rozhodující i složení nového zastupitelstva. V tom dnešním jsou naštěstí takoví členové, kterým jde hlavně o dobrý chod a budoucnost města a do zastupitelstva se nepřenášejí zbytečné politické spory.

(max)

FOTO: jn

Co považujete pro Hořice těchto dnů za rozhodující?

Nesmírným kladem a rozhodující pro město je nynější zastupitelstvo, které vzešlo z posledních voleb. Z jeho řad zmizela řevnivost a politikaření. Z pohledu své osoby považuji za nejdůležitější, že jsem starostou o něco déle než jedno volební období. Měl jsem tak dost času seznámit se s činností úřadu a nejpalčivějšími problémy.

Jinými slovy tedy připouštíte, že v předchozích obdobích panovaly na radnici napjaté vztahy.

O tom není třeba diskutovat. Chyby, které se v minulosti udály, byly často zbytečnou daní právě těchto vypjatých vztahů. Samozřejmě mě příliš nepřísluší hodnotit předchozí období, ale faktem je, že rok 1998 byl jakýmsi konsolidačním z hlediska dalšího vývoje ve městě. A i když nikdo z členů zastupitelstva neustoupil ze svých zásad a přesvědčení, podařilo se nám dohodnout na takzvané čtyřleté strategii rozvoje města. Víceméně jsme tak přijali společný volební program, který představuje koncenzus všech stran a seskupení.

V čem spočívá průsečík toho společného programu?

Hned v prvopočátku jsme si řekli, že město nemůžeme rozvíjet pouze jedním směrem. Vytyčili jsme oblasti podle důležitosti, jako je například zvýšení počtu pracovních míst. V roce 1998 se schválil územní plán, v němž jsou zakresleny průmyslové zóny. K prioritám se řadí bytová výstavba a dopravní systém, který se řeší probíhající stavbou přeložky silnice II/300, na níž naváže stavba autobusového nádraží. A také zlepšení podmínek pro sportovní vyžití, protože v Hořicích dosud není tělocvična, která by odpovídala parametrům pro pořádání mistrovských soutěží. Zájem o sport je v Hořicích obrovský, jenom tělovýchovná jednota sdružuje přes tisíc registrovaných členů. Letos začne výstavba nové sportovní haly a plaveckého bazénu s kuželnou. Dalším cílem je postupná rekonstrukce a modernizace městské nemocnice, oprava chodníků, péče o kulturní památky a zeleň. Připravuje se kompletní obnova historického jádra.

Investice v takovém rozsahu Hořice dlouho nepamatují, kde se městu podařilo získat peníze?

Jednak jsme měli štěstí, že se rozjel prodej akcií rozvodných energetických firem, a druhý zdroj příjmů jsme získali úplnou privatizací bytového fondu. Na stavbu tělocvičny a nového průtahu městem se podařilo získat státní dotaci, i když také na obou těchto akcích se finančně podílíme, dohromady více jak pěti miliony korun. Veškeré závazky z minula jsou takřka vyrovnány, nicméně dalšímu úvěru se nejspíš nevyhneme.

Daří se podle vás po prvních dvou letech naplňovat strategii rozvoje?

Osobně si myslím, že až překvapivě dobře. Průmyslová zóna je připravena, Hořice jsou v registru CzechInvestu, a nyní jsme v jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic o možnosti vybudování nové komunikace do této lokality. Loni se podařilo rozjet výstavbu přeložky silnice II/300. Co se týče sportu, v posledních dvou letech jsme nemalými výdaji pomohli jak organizované tělovýchově, tak i neregistrovaným sportovcům. V současné době je vydané územní rozhodnutí pro výstavbu bazénu a kuželny, a na jaře začne také stavba tělocvičny u gymnázia. Z větší části se vyřešil havarijní stav rozvodů v nemocnici, kde chceme ročně za více jak milion korun pokračovat ve zkvalitnění prostředí pro pacienty. Zahájila se také rozsáhlá obnova Smetanových sadů. A na příští rok uvažujeme o bytové výstavbě. Dosud jsme nevyčerpali dotaci na tři desítky bytů, ale místo klasického činžovního domu dáme pravděpodobně přednost dvojdomkům.

Největší dopad na město bude mít zřejmě nový dopravní systém, co si od něj slibujete?

Odkloní dnes velmi problematickou dopravu přes náměstí a Husovu ulici. Rozhodně ale nechceme centrum umrtvit, příklady z některých měst jsou pro nás varující. Jakmile se tam obchvat dobudoval, nepříjemně to zasáhlo drobné obchodníky. V Hořicích každopádně potřebujeme rozmělnit dopravu směrem na Dvůr Králové, Novou Paku a Jičín. To vše umožní až druhá etapa přeložky, která je zahrnuta ve státním plánu na rok 2004. Výstavbou průtahu se také výrazně zvýší počet parkovacích míst, a zároveň se otevře prostor pro novou komerční zónu, která by mohla městu přinést další oživení. A v neposlední řadě nám po dokončení nového autobusového nádraží umožní provést celkovou rekonstrukci historického jádra. Dopravní systém se realizuje v kontextu plánované rychlostní komunikace, která bude procházet kolem Hořic a měla by být zahájena během šesti let.

Čeho by chtěla radnice v následujících letech dosáhnout?

Především dokončit rozjeté akce, eventuálně je připravit do takového stádia, aby v nich mohli naši případní nástupci pokračovat. Určitě sem patří rekonstrukce náměstí, kterému se podle zpracované studie má vrátit jeho podoba z počátku dvacátého století včetně některých historických prvků, například meteorologického či mariánského sloupu. S přesunem dalších kompetencí na obce bude po roce 2002 aktuální oprava druhé části radnice a divadelního sálu, který se uvnitř nachází.

(jn)

FOTO: jn

Pane starosto, jak byste zhodnotil uplynulé dva roky tohoto volebního období?

Myslím si, že je v poslední době trochu na škodu stále větší politikaření v městském zastupitelstvu. Ne každý zastupitel tak odvádí pro město tu práci, ke které byl voliči delegován. Ale na druhou stranu přes potíže, které jsou snad v každém městě, se nám podařilo mnoho začít i dokončit. Jedná se především o ekologické stavby, ale také o rozsáhlou rekonstrukci školských zařízení. Chceme pokračovat ve výstavbě tělocvičny u 1. základní školy, přestože pro tento rok rozhodně nedostaneme tolik peněz, kolik jsme očekávali. V roce 2002 bychom ale chtěli celou přestavbu školy dovršit. Celkové náklady na výstavbu a kompletní rekonstrukci dosáhnou až 140 milionů korun.

Koncem roku ohlásil svůj záměr přesunout výrobu do Nové Paky významný investor, společnost AEG. To jistě považujete za velmi pozitivní?

Nepochybně ano. Vstup AEG úzce souvisí i s investiční akcí, kterou se nám podařilo koncem roku dodělat. Zkolaudovali jsme páteřní kanalizační přivaděč, který s dalšími opravami a připojeními stál okolo 30 milionů korun. Právě i díky tomu jsme mohli oslovit zahraničního investora, tedy již zmiňované AEG. Tato společnost by již v příštím roce měla začít s výstavbou haly a v druhém pololetí dokonce spustit výrobu. Příchod AEG tak považuji za jeden z nejvíce pozitivních kroků současného volebního období, protože na Novopacku by tak mohl být konečně dostatek pracovních příležitostí. V první etapě zde investor plánuje zaměstnat 100 lidí, do tří let by to už mohlo být zhruba 400 osob.

Na co se chcete soustředit ve zbývajících dvou letech?

Rozhodně nám chybí trošku větší úspěšnost v plánovaném obchvatu. Jeho příprava se zadrhla na vzniklém občanském sdružení, které navrhlo třetí alternativu, a tím se vlastně celý proces zpozdil. Obchvat podle této varianty by byl veden velmi složitým terénem, musely by tam být i dva mosty v hodnotě 1,5 miliardy korun, což by akci velmi předražilo. Nyní tedy zastupitelstvo bude muset vše znovu projednat a schválit. Je však již jisté, že obchvat lze realizovat bez bourání domů, z čehož jsme měli původně velkou obavu. Pokud budeme optimisté, nejdříve se však s jeho stavbou začne tak za pět let.

Jak vypadá rozpočet na příští rok? Obce a města všeobecně konstatují, že situace s financemi není dobrá, a že jich je stále menší množství.

To, co říkáte, je dost obecná situace, i když Nová Paka díky novému rozpočtovému určení daní může počítat spíše s posílením příjmů. Na druhou stranu rostou výdaje. Klesla například dotace na žáka a nemálo nás stojí dům s pečovatelskou službou a domov důchodců. Náš rozpočet je však již tradičně velmi napjatý a my jsme s tím zvyklí žít. Každopádně bychom financí potřebovali mnohem více už jenom vzhledem k velmi špatnému stavu našich komunikací. V minulosti jsme byli nuceni několik nejpalčivějších věcí řešit úvěrem, který jsme mimo jiné čerpali na zplynofikování centrální výtopny, kde jsme z hnědého uhlí přešli na plyn. Zároveň se vybudovala kogenerační jednotka, která vyrábí elektrickou energii. Dřívější prostory, kde se skladovalo uhlí, jsme tak mohli předělat na krytá stání pro automobily.

Kdy se konečně rozjede zpracování nápojových kartonů?

Tato záležitost je stále už přes rok otevřena. Došlo totiž k určitému pochybení ze strany dodavatele zpracovatele linky. Ta nebyla úplně v pořádku. Nyní se tato zapůjčená technologie od firmy EKO-KOM postupně doplňuje a vychytávají se technické závady. Celá záležitost však začíná mít jasný cíl, protože na výrobu jsme získali certifikaci. Proto bychom rádi vše spustili naplno již v první polovině příštího roku, už jenom proto, že máme naskladněno spoustu materiálu, který čeká na zpracování.

Zároveň vznikají krajské úřady, které pravděpodobně budou potřebovat příspěvky nejen od státu, ale i od měst. Jaký vývoj předpokládáte vy?

Jednoznačně je třeba říci, že jsou investiční akce, které nebudou města a obce schopny financovat ze svých rozpočtů. Ať už je to v oblasti školství, sociálních věcí, infrastruktury, dopravy. A to jsou právě kompetence, které by měly být řešeny na úrovni krajských zastupitelstev. Zatím je však vše ve stádiu zrodu a na tento rok se nebude sestavovat ani rozpočet a na úrovni krajů se plánuje hospodaření pouze s prostředky určenými na provoz, mzdy zaměstnanců a vybavení úřadů. První rozpočet se bude sestavovat až na rok 2002 a to už bychom mohli rozeznat, jak krajská zastupitelstva budou moci regionální politiku ovlivňovat. Jsem však optimista, protože spousta členů zastupitelstva a již zvolené rady jsou starostové, kteří nejsou odtrženi od reality tak, jak je to často patrné u některých poslanců.

Vy osobně jste byl zvolen členem krajského zastupitelstva. Jak jste připraven hájit zájmy regionu?

Rozhodně jsem připraven hájit zájem nejen Novopacka, ale celého okresu. Na toto téma jsme již hovořili na setkání zvolených členů krajského zastupitelstva za okres Jičín u přednosty Jiřího Vitvara a myslím si, že tento zájem by měl být pro zástupce okresu bez ohledu na politickou příslušnost společný. A osm členů, které Jičínsko v zastupitelstvu má, bude mít určitě svoji sílu. Musíme přece myslet právě i na méně rozvinutá a problematická místa, jako Kopidlensko nebo Libáňsko, kde je nejen vyšší nezaměstnanost, ale i nedobudovaná infrastruktura.

Budete po skončení funkčního období opět kandidovat na funkci starosty?

Na toto osobní rozhodnutí je myslím ještě stále dostatek času. Ještě zbývají dva roky, ve kterých nejen na mě, ale na celou radu a zastupitelstvo čeká spousta práce. Pokud bych dostal důvěru i příště, tak bych nejspíše v této práci chtěl pokračovat. Myslím si, že chod města jsem za strávené roky na radnici poznal dobře, a že je zde stále mnoho k vylepšování. Rozhodně se však touto otázkou zatím nezabývám.

(max)