Starosta Hořic Ladislav Vrba si i přes veškeré problémy zachovává naději, že se stavba čtyřproudové silnice R35, která bude kopírovat stávající hlavní tah na Hradec Králové, přiblíží Hořicím v roce 2007. "Když jsem naposledy navštívil ředitelství Silnic a dálnic v Praze, bylo mi sděleno, že tento termín je zahrnut v předběžném návrhu státního rozpočtu," potvrdil Vrba. Věří, že při financování stamilionového díla by měl výrazně pomoci nový Fond dopravy, a vzhledem k mezinárodnímu významu stavby pravděpodobně i příspěvky z Evropské unie, a dopředu nelze vyloučit ani její financování soukromým kapitálem. "Rozhodně bych to neviděl nijak pesimisticky," uvažuje hořický starosta.

Podstatně opatrnější tón volí vedoucí okresního referátu dopravy Pavel Benda. Podle jeho vyjádření může být stavba zahájena o nějaký ten rok dříve, ale i mnohem později. "To si v tuto chvíli nikdo netroufne odhadnout. Pravdou je, že jednu dobu už byla stavba připravena, a k jejímu rozjetí mnoho nechybělo. Dnes na ni nejsou peníze, a také se podstatněji zpřísnilo posuzování vlivu staveb na životní prostředí," konstatuje Benda.

Kromě toho se ze strany nového vedení krajské samosprávy předpokládá mnohem větší tlak na dostavbu jiné východočeské tepny, dálnice D11, důležité etapy z Poděbrad do Hradce Králové, kterou se snaží řada radnic výrazně urychlit. "Dvě tak náročné akce v jednom kraji stát určitě nepustí, vláda se bude snažit uspokojovat požadavky postupně. Spojení na Prahu dostane určitě přednost," míní Benda. Vlastní realizace tohoto dálničního úseku by mohla trvat dva až tři roky, a pak by zřejmě následovala právě R35. Tomu však musí předcházet ujasnění jedné ze dvou posledních variant její trasy napříč okresem, úseku mezi Úlibicemi a Milovicemi. Navíc dosud podle Bendy není schválen územní plán vyššího územního celku Hradecka a Pardubicka.

Mezinárodní "er" pětatřicítka má spojit severní Čechy ve směru od Liberce s Moravou. Část dalšího úseku z protilehlé strany se nyní buduje u Olomouce k Lipníku nad Bečvou. Na Jičínsku povede od Turnova kolem Libuně. Zatím ale není upřesněna trasa od Podůlší k Úlibicím, kde se ještě před tím musí vybudovat obchvat obce s velkou mimoúrovňovou křižovatkou, což si vyžádá další stovky milionů korun. Jisté je, že se jednotlivé etapy budou realizovat postupně.

Rychlostní čtyřproudová silnice má regionu podobně jako dálnice D11 (od Jaroměře dál na hranice s Polskem má vést rychlostní komunikace) podle očekávání přinést zvýšení bezpečnosti dopravy a snazší přístup zahraničních investorů. Také v Hořicích je s jejím dokončením spojována naděje na vyšší prosperitu města a jeho okolí. "Pro město je R35 životně důležitá z hlediska budoucího rozvoje, je to obousměrná spojnice se světem. Vždyť i nový průtah městem, který se loni začal stavět, je řešen v návaznosti na budoucí obchvat Hořic. Jinak by neměl logiku," přidává další argument Vrba. Někteří jeho kolegové ze sousedních obcí, především Ostroměře, už dříve důležitost rychlostní silnice komentovali slovy, že i kdyby se s její stavbou začalo včera, tak je to pozdě.

(jn)

Téma Šrámkovy Sobotky: Krajina textu

Studenti, pedagogové a knihovnice budou v Sobotce již tradičně trávit první prázdninový týden v červenci. Jednou z novinek pětačtyřicátého ročníku Šrámkovy Sobotky má být například dílna pro děti, a to jak účastníků, tak i ze Studia Šrámkova domu. "Pokud se nám to podaří, úvodní představení v rámci doprovodného programu sehraje mladoboleslavské divadlo, které má novou hru Měsíc nad řekou. Mimo to máme rozjednány ještě další čtyři divadla," sdělila vedoucí Střediska městské kultury v Sobotce Drahomíra Flodrmanová. Dodala, že konkrétnější podoba festivalového programu bude známa až po další schůzce přípravného výboru.

Každoroční součástí Šrámkovy Sobotky je literární soutěž, kterou bude ještě v letošním roce vyhlašovat okresní úřad spolu s městem. "Termín vyhlášení soutěže je stanoven na konec ledna, a její uzávěrka bude v dubnu," oznámila Flodrmanová. Vloni se do literární soutěže přihlásilo osmadevadesát autorů, kteří dohromady předložili 117 prací ve třech kategoriích: básnická, prozaická a literárněvědní, historická a vlastivědná. Za posledních deset let se největší počet (111) autorů zúčastnil v roce 1992, kdy komise prošla 127 prací.

(jn)

Nové standardy EURO omezují dopravce

"S jedním autobusem jsme jezdili na zájezdy do zahraničí, ale se zpřísněnými pravidly nám do Německa už nepovolí vjet. Před dvěma lety jsme dokonce investovali do jeho předělání, aby odpovídal normám Evropské unie, ale nyní se ukazuje, že to byly zbytečné výdaje," říká s trochou hořkosti Josef Grundmann z Nové Paky, který podniká v autobusové dopravě. "Nyní se soustředím pouze na domácí dopravu. Nejsme velká firma, abychom si mohli dovolit nákup nových autobusů, jejichž cena se pohybuje kolem 5 milionů korun. Ostatně zájem o poznávací zájezdy či krátkodobé jednodenní cesty do Rakouska a Německa stejně postupně upadal," dodal Grundmann.

Podle nových norem musí všechny autobusy vstupující na německé a rakouské území prokázat, že splňují technické standardy EURO I. Ty stanovují povolené hodnoty z hlediska emise výfukových plynů, hlučnosti, kouřivosti a standardů technické bezpečnosti. Pro vstup do Rakouska je však po přechodnou dobu ještě možné získat povolení vjezdu i pro vozidla nesplňující tato kritéria.

"Jisté zpřísňování norem se dalo očekávat, nepočítalo se však, že to budou tak rychlé změny. Ostatně norma EURO 0 vstoupila v platnost již dříve, ale podle našich zkušeností nebyla na hranicích důsledně kontrolována," hodnotí situaci Josef Zikmund z Autodopravy Zikmund v Popovicích, která kromě linkových spojů zajišťuje také zahraniční zájezdy. "Výhodou je prozatím mírnější režim pro přejezd rakouských hranic, kde stačí například norma EURO 0 s uděleným povolením. Většinou se totiž jezdí do západní Evropy přes Rakousko. V našem případě tedy nevyhovuje pouze jediný bus, ostatní vozy splňují kritérium EURO 0 a vlastníme také dva moderní autobusy vyhovující normě EURO 2, se kterými je možné jezdit do Německa."

Podle Zikmunda zpřísněná opatření na hranicích povedou jak ke snižování počtu autodopravců vyjíždějících do zahraničí, tak k větší konkurenci na domácím trhu. "Pro zákazníky se tím zlepší kvalita cestování, ale celkově vzroste i jeho cena, protože autodopravci budou muset investovat do technických zlepšení či nákupu nových vozů. Z nabídky naopak vymizí velmi levné zájezdy starými busy, u nichž cestující měli často oprávněný strach, aby autobus vůbec vydržel jízdu. Tyto autobusy tedy budou nyní moci jezdit již pouze v rámci republiky, čímž se zvýší konkurence v domácí přepravě," soudí Zikmund.

(pe)

Výběrové řízení na atrakce

Doposud se přitom podle nějakých pevně stanovených kritérií nerozhodovalo. Platilo pouze jednoduché pravidlo, že náměstí měl pronajaté ten, kdo podal na radnici přihlášku jako první. V posledním roce se dokonce přihlíželo i k finančnímu daru, které město od jednoho z provozovatelů atrakcí obdrželo. Podle místostarosty Vlastislava Matuchy budou nově stanoveny pevné termíny, kdy má město zájem náměstí k těmto účelům vůbec pronajímat. "Ve výběrovém řízení bude každopádně rozhodovat nejen výše nabídnutého nájemného, ale i cena za vstupné a v neposlední řadě úroveň atrakcí. Do něho se samozřejmě bude moci přihlásit téměř každý. Automaticky však budeme obesílat všechny ty, s kterými jsme již v minulosti spolupracovali," objasňuje nové rozhodnutí radnice Matucha. Pouze v průběhu každoročního Festivalu Jičín - město pohádky bude o využití náměstí nadále rozhodovat nadace festivalu. "Co se bude dít na náměstí, záleží opravdu jenom na pořadatelích festivalu. Po celou jeho dobu, tedy zhruba na týden, dáváme jako každoročně náměstí bezplatně nadaci k dispozici," doplnil tajemník Peter Bareš. Podle představitelů města bude počet termínů již v tomto roce, kdy na Valdštejnovo náměstí budou provozovatelé atrakcí vpuštěni, ve srovnání s uplynulými lety spíše klesat.

(max)

Daňové příjmy město odhadlo

"Musím přiznat, že nás daňové příjmy docela příjemně překvapily. V úhrnu se je podařilo naplnit z devětadevadesáti procent toho, co jsme zkraje minulého roku předpokládali," konstatuje Hana Lánská, vedoucí finančního odboru hořické radnice. "Příjmy z daní právnických osob sice klesly o devět procent, o stejný procentuální podíl ale naopak narostly daně fyzických osob samostatně výdělečně činných," upřesnila. Letos si přitom mají Hořice podle nových rozpočtových pravidel polepšit o více jak čtyři miliony korun. Podobně by na tom měla být lépe drtivá většina ostatních obcí na Jičínsku.

Rozpočet města pro tento rok je znám zatím jen v hrubých rysech, podle jeho poslední verze by se měl pohybovat kolem 120 milionů korun. "Významným zdrojem příjmů jsou kapitálové příjmy z prodeje akcionářských práv za cenné papíry energetických firem. Pokladní zůstatek za loňský rok představuje necelých třináct a půl milionu korun, přitom ještě minulý měsíc jsme ho odhadovali asi na devět milionů," doplnila Lánská. Výdaje na splátky půjček dosáhnou tří a půl milionu korun. Starosta Ladislav Vrba připustil, že letos se zřejmě budou některé neinvestiční výdaje korigovat s ohledem na chystané stavební akce v objemu zhruba čtyř desítek milionů korun.

(jn)

Sbor Selské jízdy Židovice

Touto cestou chceme poděkovat panu Antonínu Erbenovi a všem dalším členům za jejich práci a chceme je požádat, aby se snažili udržet tradici o které se píše již v 18. století, co nejdéle.

Irena Junková, ing. Karasiewiczová

Když se děti neozývají, jsou v pořádku

V souvislosti s tímto odkazem přijměte prosím přání od našeho občanského sdružení: Lodžii další život, vám všem hodně zdraví v novém tisíciletí a nám vaši přízeň, za kterou předem děkujeme.

Renata Lhotáková, předsedkyně OS Lodžie

Zpráva o jičínské horostěně

Za uplynulý čtvrtrok lezení na jičínské horostěně se dařilo celkem úspěšně předcházet veškerým problémům a provoz zatím probíhá ke spokojenosti jak Městského úřadu, vedení školy, tak i našeho LKP. Všichni věříme, že i nadále bude spolupráce školy a horolezců takto bezproblémová a budeme moci během zimních měsíců trénovat a vychovávat naše mladé lezecké naděje. Výchova mladých je totiž jednou z hlavních výhod umělé stěny, protože zde v komorním prostředí pod neustálým dozorem zkušených instruktorů probíhá cílená příprava na lezení ve skalách a posléze i v horách a velehorách. A jelikož pískovcové lezení a v posledních letech i lezení ve velehorách má v Jičíně velkou tradici a bohatou historii, jsme rádi, že se nyní Jičín stává i centrem lezení sportovního, kde se pravidelně setkávají a trénují přední čeští sportovní lezci.

V juniorském lezeckém týmu se již objevilo několik perspektivních horolezčat a ty se snažíme připravovat na blížící se letošní seriál lezeckých závodů, jehož vyvrcholením bude podzimní Mistrovství republiky mládeže ve sportovním lezení. Uspořádáním této prestižní akce s mezinárodní účastí, bylo pověřeno právě město Jičín, a to díky aktivitě Lezeckého kroužku Prachov. Tento vrchol celoročního snažení mladých lezců z celé republiky je částečně dotován Českým horolezeckým svazem, ale část nákladů ponese i jičínský LKP. Proto se již v nejbližších dnech pokusíme oslovit některé jičínské firmy a podnikatele, a věříme, že se budou rádi podílet na zviditelnění "svého" města.

Ale vraťme se zpět k současné situaci na jičínské horostěně. Kromě nováčků a výkonnostních lezců přichází na stěnu pravidelně i většina členů LKP a je radost pozorovat lezce, kteří v říjnu jen taktak vylezli první tři čtyři metry a teď se "prochází" převislým stropem zleva doprava a zpátky. Ale asi největším zadostiučiněním lidí zainteresovaných na vzniku a provozu jičínské stěny je "nástup" horolezců, kteří již dávno pověsili lezení na hřebíček a nyní ho díky nové horostěně opět pomyslně sejmuli a oprášili. V jedné stěně se tak setkávají vedle sebe lezoucí osmiletí caparti s prošedivělými kmety a bez ohledu na věk mají všichni ze svého snažení na jičínské horostěně přímo "dětinskou" radost.

Pokud jste dočetli až sem, jistě mi dáte za pravdu, že se dlouholetá snaha o zbudování jičínské horostěny vyplatila a že díky proinvestované ministerské dotaci se splnila očekávání všech jičínských horolezců a obětavých lidí kolem lezení. A jim především patří dík za to, že se začala další, zcela nová kapitola historie jičínského lezení a sportu vůbec.

Vladimír Slouka, Lezecký kroužek Prachov