V průběhu příštích dnů zde bude instalován zcela nový kobaltový ozařovač za 12 milionů korun, jehož dožívající předchůdce musel ustoupit současným trendům moderní medicíny a přísným požadavkům na kvalitu léčby stanovených atomovým zákonem z roku 1997.

"Po vlastní instalaci přístroje proběhne poměrně složitý proces jeho uvádění do provozu, fyzikální měření a následné schválení provozu Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Do běžné každodenní praxe bude uveden v závěru března, nejpozději však v prvních dubnových dnech," uvádí ředitelka nemocnice Dana Kracíková.

"Peníze, potřebné k zakoupení kobaltového ozařovače, uvolnilo Ministerstvo financí, které tím využilo finančních prostředků z fondu rezerv a rozvoje Okresního úřadu v Jičíně. Zbytek z celkové investice jsme dofinancovali z vlastního rozpočtu. Naše radioterapeutické oddělení zajišťuje léčbu pacientů s onkologickým onemocněním nejen z jičínského, ale i semilského a mladoboleslavského okresu, kde kobaltový ozařovací přístroj nemají. V současnosti, kdy je jičínské pracoviště dočasně uzavřeno, využíváme služeb Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Nemocnice v Liberci," dodává Dana Kracíková.

Ionizující záření kobaltového přístroje je jednou ze současných možností léčby zhoubných nádorů (chirurgický zákrok, chemoterapie, radioterapie, hormonoterapie, nebo jejich kombinace). Onkologické oddělení jičínské nemocnice zaznamenává ročně přibližně 480 nových onemocnění rakovinou. Radioterapeutickou léčbu absolvuje zhruba 50 procent pacientů, z nichž každý prodělá 15 až 25 ozařovacích frakcí, jednoho až čtyř míst na těle. Kobaltový ozařovač v jičínské nemocnici tak provede téměř dvacet tisíc léčebných úkonů ročně. I přes veškerou snahu zdravotníků, disponujících moderními radioterapeutickými přístroji, podléhá dnes zhoubnému bujení buněk přibližně polovina léčených pacientů.

(mar)

Pošta striktně vyžaduje občanský průkaz

"Po novele zákoníku práce jsme měli skutečné obavy, že budeme muset změnit pracovní dobu některých pošt. Podařilo se však vše vyřešit tak, že změny jsou minimální a naši zákazníci tak nebudou muset být nemile překvapeni," říká ředitel České pošty v Jičíně Miroslav Luštický. Podle něho se problém s povinnými přestávkami na odpočinek, které upravila novela zákoníku práce, podařil vyřešit především přeorganizováním práce a změnou času nástupu do zaměstnání u některých pracovníků. "Protože přestávky musí být již po 4,5 hodinách, někteří pracovníci jednoduše mají pozdější nástup do práce a zde naopak zůstávají déle. Organizačními změnami se nám navíc podařil rozšířit provoz na největší naší poště v Jičíně, kde jsme navýšili počet peněžních přepážek a zrušili jsme přestávky u listovních a balíkových přepážek. Balíkové zásilky je navíc možno nově zařizovat i v sobotu," objasňuje některé změny ředitel. Jak dále konstatuje, stálý problém přetrvává na jičínské poště na Novém Městě v Jičíně, kde se na provozu pošty výrazně projevují dlouhodobé personální potíže.

Nový zákon o poštovních službách z minulého roku zkomplikoval i některé dříve běžné záležitosti při doručování zásilek. U většiny z nich je totiž nutností mít s sebou k jejich předání k dispozici občanský průkaz. "Vzniká nám občas například na vesnicích, kde se lidé důvěrně znají, paradoxní situace. Zaměstnanci pošty mohou dotyčnému předat zásilku až po zapsání čísla občanského průkazu a lidem, kteří ho u sebe nemají, nemohou jednoduše nic vydat. Poté vzniká naprosto zbytečné napětí. Pokud jde o zásilku do vlastních rukou, musí dotyčný navíc nahlásit své rodné číslo," dodal ředitel Luštický.

(max)

FOTO: pe

Připouští možný prodej akcií

Jičín za prodej akcií v porovnání s ostatními získal absolutně nejvíce. Za akcie Východočeské energetické to bylo zhruba 43 milionů, za akcie Východočeských plynáren dalších téměř 7 milionů korun. "Prodej akcií nám výrazně pomohl. Za utržených necelých padesát milionů jsme si mohli dovolit tak náročné investiční akce, jako například výstavbu Aqua centra," konstatuje tajemník městského úřadu Peter Bareš. Podle něho město nadále vlastní 15 tisíc akcií České spořitelny o nominální hodnotě sta korun za kus. "Akcie spořitelny, které vlastníme, mají celkově nominální hodnotu 1,5 milionu korun. V minulém roce jsme měli možnost nakoupit při navyšování základního jmění České spořitelny další akcie, ale svá práva jsme za úplatu podstoupili jiné společnosti," říká tajemník. "Prodeji akcií spořitelny se asi v budoucnosti bránit nebudeme. V současnosti se však touto otázkou zabývá sdružení obcí, které by mělo navrhnout nějaký společný postup při jejich případném prodeji," doplňuje starosta města Jiří Liška.

Významný příjem znamenal prodej akcií VČE a VČP i pro rozpočet Hořic. Ty tak získaly oproti Jičínu zhruba poloviční částku, a to 25 milionů korun. Získané prostředky byly také již zahrnuty do rozpočtu města. "V rámci privatizace České spořitelny jsme i my získali její akcie. Máme jich téměř osm tisíc o nominální hodnotě zhruba tři čtvrtě milionu korun. Jejich prodej zatím radní ani zastupitelé neprojednávali," ochotně sděluje tajemník Hořic Jaroslav Vais. "V minulém roce jsme mohli jejich počet navýšit, svá práva jsme však podstoupili jinému a získali jsme tak alespoň 115 tisíc korun," dodává.

Některá města a obce se rozhodly peníze utržené za prodej akcí ušetřit na významnější investiční akce v budoucnu. V Sobotce plánují finance z prodeje akcií použít například na plynofikaci a na výstavbu čističky odpadních vod. "Doposud Sobotka nemá plyn ani čističku. Pokud se nám podaří na tyto finančně náročné investiční akce získat dotaci od státu, chtěli bychom s nimi začít co nejdříve. Mimo státní dotace však budeme potřebovat i mnoho vlastních finančních zdrojů, a proto bychom se asi nebránili ani prodeji akcií České spořitelny. Zatím však pouze získáváme o jejich možném odprodeji základní informace," vyjadřuje se vedoucí úřadu v Sobotce Jaroslava Vraná. V Kopidlně je situace obdobná. Na základě rozhodnutí zastupitelstva má obec uloženo 5 milionů korun, které jsou určeny výhradně na budoucí plynofikaci. "O prodeji dalších akcií České spořitelny jsme zatím nejednali, ale pokud se pustíme do dalších investic, jejich prodeji se rozhodně bránit nebudeme. Zatím však o tom neuvažujeme," prohlásil starosta Kopidlna Zbyněk Smolík.

(max)

Miletín potřebuje novou tělocvičnu

"Novou tělocvičnu potřebujeme, protože ta současná je svými rozměry malá. Vzhledem k jejímu půdorysu ji není možné používat k míčovým hrám, maximálně se hodí k provádění cviků na gymnastickém nářadí," říká miletínská starostka Lenka Kožíšková. V obci navíc schází odpovídající zázemí pro sportovní vyžití širší veřejnosti. "Chtěli bychom vybudovat tělocvičnu, která bude sloužit nejen pro potřeby školy, ale i pro další zájemce. Hala zcela jistě nebude splňovat náročná kritéria vrcholových soutěží, ale svými parametry by měla být dostatečně vhodná pro rekreační košíkovou a další sporty," uvedla Kožíšková.

Současně podotkla, že náklady na tuto investici budou nad rámec možností obecních peněz, a bez státní dotace je proto nemyslitelná. "V šupleti bychom zatím měli mít připravenu studii pro případ, že by se časem naskytla příležitost získat na stavbu nějakou finanční podporu," doplnila starostka.

(jn)

Doživotní vězni...

Při kontrole jedné z cel zvláštního oddělení pro výkon doživotních trestů jsme v družném rozhovoru zastihli prvního zástupce ředitele valdické věznice Pavla Kuřátka s farářem Alešem Jaluškou. V sousední cele odpykává svůj doživotní trest Jiří Kajínek.

FOTO: mar

Nové oddělení bude mít odhadem asi padesát lůžek, přičemž se o ně doživotní vězni podělí s odsouzenými za velmi závažnou trestnou činnost, jejichž pobyt ve vězení vyžaduje zvýšenou péči a nadstandardní bezpečnostní vybavení.

Vězni zde budou ubytováni samostatně v pokojích o velikosti do dvanácti metrů čtverečných s pevně zabudovaným lůžkem, stolkem a dvěma židlemi, skříňkou, sociálním zařízením a umyvadlem.

Ve speciálně upravených celách valdického vězení již dnes čeká na přemístění do nových prostor čtveřice doživotních vězňů. Mezi nimi je i Jiří Kajínek. Ten po neúspěšném útěku z Mírova skončil shodou okolností ve stejné cele, ze které se mu v září roku 1996 podařilo utéci na střechu vězeňského objektu. Jeho cela je dnes ale vybavena novými bezpečnostními prvky, větším množstvím mříží a pevně zabudovaným inventářem.

Vedení věznice ve spolupráci s generálním ředitelstvím a vězením na Mírově intenzivně pracuje na koncepci denního režimu výkonu doživotních trestů. Podle Karla Kocourka by se neměl příliš odlišovat od režimu v oddělení se zvýšenou ostrahou.

(mar)

Výměna označení ulic

Na nutnost této investice ukázal průzkum provedený pracovníky Technických služeb města Jičína v závěru loňského roku. Jeho výsledky totiž označily 240 z celkového počtu 350 cedulí s názvy ulic ve městě za technicky zcela nevyhovující anebo dokonce chybějící.

Některé časem zrezavěly, staly se nečitelnými nebo ze zdi domu odpadly. Jiné zase nebyly vráceny na své původní místo například po opravě fasády domu i přes to, že zákon O obcích ukládá vlastníku nemovitosti povinnost umožnit jejich umístění. Z těchto důvodů odbor místního hospodářství v Jičíně připravuje výměnu nevyhovujícího a doplnění chybějícího značení.

V současné době byli osloveni dodavatelé, kteří na základě požadavku radnice vypracují cenové nabídky na výrobu smaltovaných značek o rozměrech 60 x 30 centimetrů s hliníkovým podkladem.

Snahou města je značení názvů ulic sjednotit, proto zřejmě již v příštím roce dojde i k výměně zbývajících 110 cedulí. Vzhledem k tomu, že se rekonstrukce značení ulic týká i historické části města, musí vzhled a technické provedení značek s místními názvy ulic a náměstí nejprve posoudit a schválit památkáři.

(mar)