FOTO: mar

"Ekumenická expozice je sestavena výhradně ze sbírkových materiálů jičínského muzea a mnohým návštěvníkům nabídne možná poprvé v životě nevšední pohled na předměty používané v našem případě z větší části římskokatolickou církví. Spoluautorem výstavy je farář církve československé husitské Aleš Jaluška z Lomnice nad Popelkou, který zde několika sbírkovými předměty a textovým doprovodem představuje část věnovanou judaizmu," přibližuje výstavu její autorka Dagmar Linková.

Devocionále jsou předměty sloužící náboženské úctě. Mohou být kultovního charakteru, používané například v domácnostech, v hospodářství, na hřbitovech, v kapličkách a ve věžích, nebo to jsou také tak zvané sakramentálie (předměty posvěcené, požehnané), mezi které patří třeba tištěný svatý obrázek, madonka ve výklenku štítového průčelí a podobně.

Naproti tomu liturgické předměty jsou zasvěceny výhradně službě Bohu a nemohou být použity pro jiné účely. Nejčastěji jsou používány v kostelích při bohoslužbách, v poutních kaplích, ale i při návštěvách nemocných a umírajících. Jsou tedy prostředníky mezi Bohem, duchovním a věřícími. Do této skupiny předmětů patří například kalich s patenou, monstrance, ornát, pluviál, ciborium a další.

"Jedním z důvodů zorganizování této výstavy je snaha o přiblížení problematiky náboženství široké vrstvě našich spoluobčanů jako neodmyslitelné součásti naší kulturní historie i současnosti," dodala Dagmar Linková.

Expozice devocionálií a liturgických předmětů ve výstavní chodbě muzea je otevřena denně kromě pondělků od 9 do 17 hodin až do 22. dubna.

S výše uvedenou výstavou pak úzce souvisí i dvě přednášky faráře Aleše Jalušky s názvem Macesy a ukřižování, jak se to rýmuje, a co vás dále zajímá na křesťanství a judaizmu. První beseda se v přednáškové místnosti muzea uskuteční v pondělí 2. dubna od 10 hodin a druhá pak tamtéž ve středu 4. dubna od 17 hodin.

(mar)

Exhumace ostatků skončila

Postupné vyzvednutí kosterních ostatků vojáků německé armády uložených na neoznačeném vojenském pohřebišti koncem druhé světové války bylo zahájeno v říjnu loňského roku a po krátké zimní přestávce pokračovalo od února až do těchto dní.

"Na volném prostranství za hřbitovem jsme odkryli celkem 153 a přímo na hřbitově dalších 58 rakví s ostatky bývalých příslušníků wehrmachtu a zřejmě i některých civilistů, kteří společně nepřežili pochod smrti v závěru války anebo podlehli zraněním či nemocem v některém z místních lazaretů. Asi v šedesáti procentech jsme je dokázali identifikovat porovnáním dochovaných evidenčních záznamů s nalezenými vojenskými známkami a štítky. Ve spolupráci s pracovníky berlínského archivu wehrmachtu se nám pak postupně jistě podaří přidělit jména a hodnosti téměř všem 211 kosterním ostatkům," vysvětlil vedoucí exhumační skupiny Jaroslav Wagner.

Po ukončení exhumací byla provedena pouze částečná úprava terénu jak na hřbitově, tak za jeho zdí. Konečné zemní práce spolu s osetím zmíněných lokalit travou provedou pracovníci Technických služeb města Jičína na základě objednávky od společnosti Pargent.

(mar)

zve v neděli 8. dubna

na 3. archeologickou vycházku

s výkladem o archeologických a jiných památkách

obcí Kostelec a Dolany

Sraz je na jičínském vlakovém nádraží. Odjezd v 11.34 do Jičíněvsi, zpět z Bartoušova vlakem v 15.55 nebo 17.17 hodin.

Zajímavé knihy U Pašků

Napínavý příběh mladého muže, který se ve snaze uniknout průměrnosti vydá na dráhu zločinu.

Motto Kč 179,-

Ed McBain Osmdesát milionů očí

Před očima televizních diváků umírá známý televizní bavič.

BBart Kč 169,-

Anděra Encyklopedie naší přírody

Původní dětská encyklopedie o přírodě České republiky.

Slovart Kč 299,-

NABÍZÍME:

CD - Aerosmith - Just push play * MC - Katapult - Zlatá deska

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/532 267).

Pětatřicetiletá tradice Rumcajsova pochodu

FOTO: archiv KČT

Jedním ze zakladatelů Putování za Rumcajsem byl dlouholetý předseda odboru turistiky Ladislav Jetel. Od roku 1975 zastával funkci jednatele a v roce 1978 odešel z výboru úplně. Turistice však zůstal věrný a oblíbené dvoudenní tajné výlety na konci sezony pořádal až do své smrti v roce 1982.

První zmínka o Putování za Rumcajsem v kronice odboru turistiky je z roku 1973, kdy byl čestným hostem spisovatel Václav Čtvrtek. Tehdy se na startu sešlo u Husova pomníku sešlo 1258 platících pochodníků. Největší účast byla v roce 1982, kdy se do Jičína sjelo 10.831 vyznavačů turistiky a Pochod Českým rájem se v tomto roce stal druhou nejmasovější akcí po pochodu Praha - Prčice. Naopak nejméně účastníků je zaznamenáno v roce 1992, pouhých 891. V posledních letech se počet startujících pohybuje v rozmezí od 1.200 do 2.500. Výjimku tvoří rok 1999 se 3.818 turisty.

Tradice barevných diplomů s postavičkami Rumcajse, Manky a Cipíska vznikla v roce 1977, kdy pamětní listy pochodu navrhl výtvarník Radek Pilař.

(Podle materiálů zpracovaných pro chystanou publikaci Historie Tělovýchovy v Jičíně.)

Kdo si hraje, nezlobí

Model skythského vozu

Figurka kozla z hradiště Lednický ostrov

To věděli již rodiče v pravěku a raném středověku. A proto máme již od pozdní doby kamenné zachované dětské hračky (hračky pro dospělé až od novověku). Ty, které byly zhotoveny z jiných materiálů, než země zachová, nám pochopitelně unikají. Hračky z pálené hlíny se však zachovaly jako součást milodarů zemřelých dětí v jejich hrobech nebo v sídlištních objektech.

Zatím nejstarší hračkou nalezenou ve střední Evropě je hliněný model čtyřkolového vozíku s ojí a zdobenou korbou. Pochází ze sídliště kultury lidu s kanelovanou keramikou (tj. střední část pozdní doby kamenné, z doby přibližně před pěti tisíci lety). Mimo to, že je hračkou, potvrzuje a využití tažné síly dobytčat, možná i koní. Asi o 800 let je mladší další model vozíku. Ten je již schematický, kolečka má jen naznačena. Jeho korba je rovněž zdobená geometrickým vzorem. Kulturně byl zařazen do starší doby bronzové. Byl uložen k nohám děvčete, které mělo bohatou pohřební výbavu. Kromě keramiky mělo v hrobě mušle, bronzové spirálovité záušnice, bronzovou jehlici a soupravu miniaturních nádobek napodobujících používané tvary keramiky. Ze stejného období pochází i hliněný vozík z Tepe Gawra v Iráku. Hračkou některého skythského dítěte byl ve starší době železné obdobný vozík nalezený v jižním Rusku.

V mladší době bronzové jsou miniaturní nádobky velmi časté. Beze zbytku napodobují velké běžně užívané tvary keramiky. Několik z nich je vystaveno i v expozici jičínského muzea. Zde k nim byly připojeny i dvě další hračky - rachlátky. Ty mají podobu nádobek s úzkým hrdlem, jejich povrch je zdobený jemným rytým ornamentem. Nádobky mají uzavřené hrdlo a uvnitř dva - tři kaménky. Velikost rachlátek je určuje jako hračku dětí batolivého věku.

Další větší soubor hraček pochází z velkomoravských Mikulčic. Byly zde nalezeny záměrně uložené do mělké jámy. Ve zlomcích a celých exemplářích zde bylo zachováno téměř 200 kusů. Byly hrubě uhněteny z hlíny a vypáleny, až přepáleny. Představují postavy lidí a zvířat a jejich hlavy. Ze zvířat jsou identifikovatelné krávy, býci, kozy, ryby a ptáci. Zlomky představují nožky a další zlomky těl. Pozoruhodná jsou i miniaturní zpodobnění jezdeckých sedel. Některé figury bylo možné slepit ze zlomků rozesetých po celé ploše jámy.

Rachlátko bylo nalezeno i v zaniklé středověké osadě Bukovany u Brna. Vesnice existovala od 11. do 15. století. Hračka je z červené hlíny na povrchu zdobená vpichy. Na jejím povrchu je otisk látky, na kterou byla po vymodelovaní hračka odložena hrnčířem. Je vysoké 85 mm a úzký krček je určen pro uchopení dětskou ručkou.

Další dřevěné hračky pocházejí ze slovanských hradišť střední Evropy. Lze uvést čtyřkolový vozík z hradiště Opole, dětskou káču-vlčka z Gdaňsku, dřevěného koníka a kočkovitou šelmu (kočku domácí?) rovněž z hradiště Gdaňsk, ptačí hlavičky - pravděpodobně závěsky ze Štětína. Z hradiště Lednický ostrov pochází figurka kozlíka.

Eva Ulrychová, OMaG Jičín

Literární historik Jaroslav Šimůnek

Redigoval řadu publikací. Jeho hlavní doménou se však stal Klub mladých čtenářů, který v celé republice propagoval dobrou knihu. Velice se zasloužil o Šrámkovu Sobotku, kam přivedl řadu znamenitých autorů. Jeho nápadem byl i pravidelný Den Albatrosu, který se těšil velké oblibě a pozornosti. Šimůnek se stal ideovým vedoucím Sobotek a v roce 1988 převzal celý festival do svých rukou. V tomto roce redigoval i Zpravodaj Šrámkovy Sobotky, který pod jeho vedením získal značně na své úrovni. Zasloužil se i o náplň výstav v Šolcově domě. Tam se pracovníci Albatrosu sešli s tehdejším předsedou ONV Purkrtem. Výsledkem byla Bienale ilustrací dětské knihy, pravidelně pořádaná v jičínské galerii. Šimůnek byl svým způsobem diplomat a dokázal brzy vyhodit ze sedla partajnické kapacity snažící se dokazovat svou moc nejrůznější censurou, takže v Sobotce prošlo leccos, co by jinde nebylo možné.

V roce 1995 byl Jaroslav Šimůnek stižen mozkovou příhodou a trvale připoután na lůžko. Přesto s úspěchem zorganizoval, s pomocí mgr. P.Pfeifra, festival v letech 1996 a 1997. Stačil ještě v poslední chvíli zachránit pro Sobotku neobyčejně cenný archiv Fráni Šrámka, který měl být na základě ne dosti uvážených nápadů odstěhován. Jaroslav Šimůnek zemřel 16. prosince 1997.

(S)

Na ples se nesmělo ve společenském

Mírně netradičním společenským večerem provázela skvělá jičínská hudební skupina Cargo a nestárnoucí DJ Pavel Šejn. Sto šedesát cen slosovatelné tomboly tvořilo převážně sportovní oblečení, ale například i elektrická rychlovarná konvice a viagra.

Podle slov Jana Kypra není pořádání teplákového plesu rozhodně výdělečnou činností. Pakliže třicetitisícovou stranu výdajů (nájem, hudba a podobně) převýší příjmy ze vstupného, koupí si knížku, cédéčko a několik staropramenů. Čtvrté pokračování přehlídky teplákových kreací je plánováno na plesovu sezónu roku 2002.

FOTO: mar

Noc s Andersenem v knihovnách

(red)