Podle informací okresního referátu školství má dnes přístup na internet 34 z 52 škol a školských zařízení na okrese. V tomto počtu jsou zahrnuty školy základní, střední, zvláštní, lázeňské a DDM včetně jičínského K-klubu. Z průzkumu vycházejí nejlépe střední školy, na všech 14 totiž existuje možnost připojení k celosvětové síti. Z jedenadvaceti devítiletek má internet zhruba šedesát procent škol a z osmi malotřídek jen tři. A například u zvláštních škol pouze jedna ze čtyř.

Statistika už ovšem neříká, kolika počítači je ta či ona škola vybavena, zda mají přístup k "informační dálnici" jen učitelé ve sborovně, nebo i žáci alespoň v jedné učebně. Problém často bývá i s kvalitou výpočetní techniky, která je zastaralá a neodpovídá dnešním standardům. "Jednotlivé školy se počítači vybavují individuálně, vedle vlastního nákupu nové techniky, na níž třeba občas přispějí i někteří z rodičů, dostávají darem starší hardware také od firem. Přesné počty proto k dispozici nemáme," říká vedoucí referátu školství Jan Vaníček.

Zvláště základní školy až na výjimky disponují zpravidla jen jednou učebnou s omezeným počtem počítačů, u kterých se musí žáci průběžně střídat. Možnost využívat moderní informační technologie k běžné výuce ve třídách tak pro většinu z nich zatím zůstává zbožným přáním. Zlepšit celkovou situaci si klade za cíl vládní projekt na podporu informační gramotnosti, během následujících let má být internet zaveden do 6500 základních a středních škol. Podle některých prohlášení by do roku 2003 měla v každé škole v republice fungovat učebna s minimálně osmi multimediálními počítači.

"U nás máme jednu učebnu, kde může souběžně pracovat on-line s internetem patnáct studentů," říká například ředitel hořického gymnázia Josef Lindauer. "Alespoň ještě jednu učebnu bychom potřebovali. Dnes jsou také k dostání kvalitní programy na výuku jazyků, biologie nebo fyziky. Ty lze ovšem spustit jen na odpovídajících počítačích, " dodává Lindauer. Projekt zavádění informačních technologií do škol vítá, podle jeho názoru by si však o jejich nákupu měly rozhodovat samotné školy. S tím se ztotožňuje i ředitel Masarykovy obchodní akademie v Jičíně Josef Tajč. Akademie se vloni díky budování přístavby a tělocvičny dočkala také příspěvku na počítačové vybavení. Do tří ze čtyř učeben nakoupila novou techniku. "V současnosti máme 80 počítačů s připojením na internet. Trápí nás však drahé internetové poplatky," posteskl si Tajč.

Vedení škol obvykle tvrdí, že by jim měl stát dát peníze s tím, že oni nejlépe vědí, jak s nimi naložit. Proti centrální objednávce z Prahy pro celou ČR je i ředitel bělohradské základní školy Pavel Jirásko. Tamní škole se až letos podařilo zajistit možnost využívat internet pro pedagogy. "Do tří let se chceme pokusit otevřít učebnu s multimediálními počítači, žáci zatím mohou používat tři starší přístroje, které nejsou v síti," poznamenal Jirásko.

Krajský radní Ladislav Vrba na rozdíl od vedení škol považuje individuální nákup výpočetní techniky za neefektivní řešení. "Určitě bude vhodnější, když bude jeden subjekt, který zajistí kompletní zakázku. Stát tak bude mít jednoho partnera, nikoliv stovky různých dodavatelů," míní Vrba. Tři základní školy v Jičíně nemusí čekat, až vláda splní svůj slib. Zdejší radnice se totiž rozhodla v každé z nich už letos vybudovat učebnu s 16 počítači. "Spuštění projektu internetizace škol se stále oddaluje, a letos pravděpodobně zahájen nebude. Rozhodli jsme se nakoupit počítače z peněz města, i když kvůli tomu budou tyto školy pravděpodobně z projektu vyřazeny. Rozhodně toho nelitujeme, protože informační gramotnost je jednou z priorit," uvedl Matucha. Není přitom tajemstvím, že řada žáků umí s počítačem zacházet fundovaněji než učitelé.

(jn)

Byt správce před dokončením

Podle vyjádření vedoucího investičního odboru MěÚ Jaroslava Havelky budou v Čestném dvoře provedeny v příštích dnech další odborné práce, které nemohly být financovány z loňské státní dotace. Z tohoto důvodu se čekalo na schválení rozpočtu města, ve kterém je potřebná investiční částka vyjádřena celkovou sumou 750 tisíc korun.

Za tyto peníze bude do celého objektu přivedena voda a elektřina, zároveň dojde k jeho odkanalizování, osazení odpadní žumpy a k dokončení systému odvodnění pozemku. V loňském roce byla na výstavbu bytu správce čerpána státní dotace 1,8 milionu korun, dalších 900 tisíc korun přidalo město Jičín ze své pokladny. S letošním příspěvkem z rozpočtu města přijde výstavba bytu a uvedených inženýrských sítí pro celý objekt na konečných 3,45 milionu korun.

V tomto roce má být ještě zhruba jeden milion státních korun uvolněn na rekonstrukci další části střechy Čestného dvora a na odizolování nemovitosti proti spodní vlhkosti.

Co se týče vlastní valdštejnské lodžie, bude v dohledné době zadáno dopracování stavebně historického průzkumu, který byl zahájen v říjnu roku 1993 profesorem Janem Mukem. Toto velmi zjednodušeně řečeno zmapování nemovitosti od přízemí až po podkrovní prostory přijde město asi na padesát tisíc korun. V těchto penězích jsou již započteny i vícenáklady spojené s bezpečným zpřístupněním prostor odborníkům, kteří historický průzkum provedou.

V příštích dnech má být před lodžií dokončen okrasný parter sestávající z květinových záhonů protkaných labyrintem cest lemovaných živými ploty ze stříhaného buxusu. V případě uvolnění zhruba milionové státní dotace Ministerstvem zemědělství ČR bude zahájena rekonstrukce části páteřní cesty vedoucí od lodžie přes spodní parter, štěpnici a středem skrz celý Libosad.

(mar)

Obnova...

Počátky poutního místa na Byšičkách spadají do druhé poloviny 19. století. Tehdy na tamním návrší s původně románským kostelíkem sv. Petra a Pavla, připomínaného již roku 1267, pobýval Augustin Hoření, údajně vůbec poslední známý poustevník v Čechách, jenž je podle dochovaných pramenů považován za tvůrce místní křížové cesty. Kdo je dnes jejím vlastníkem, není podle Šubra zcela jasné, město ji však považuje za jednu z významným pamětihodností na Bělohradsku, a proto se už loni rozhodlo, že ji obnoví. Křížová cesta se tak po letech stane opět důstojným místem nejen pro duchovní útěchu věřících, ale i přitažlivým výletním cílem lázeňských hostů a dalších návštěvníků Podzvičinska. "Posledním majitelem pozemků bylo Pastvinářské družstvo, které už za první republiky zaniklo. Rozhodně budeme usilovat o to, abychom křížovou cestu získali do majetku obce, a na její opravu se také pokusíme získat dotaci," řekl starosta.

Bělohradská radnice do údržby památek a zlepšení vzhledu města investovala loni kolem půl milionu korun a na letošní rok schválilo zastupitelstvo dalších 220 tisíc korun. Z těchto peněz se bude hradit například pořízení nových meteorologických přístrojů do nedávno zrestaurovaného sloupu Kadavý, opravy křížů v Lánech a Dolní Nové Vsi a obnova zvoničky v Uhlířích.

(jn)

Sportovní hala před zahájením

(jn)

FOTO: jn

Nová směrnice pro ubytovnu

Dočasný, nejdéle však tříměsíční pobyt těchto lidí nadále zajišťuje Městský bytový podnik Jičín v osmnácti spojených obytných buňkách u čistírny odpadních vod v Čejkovicích. Zařízení je schopno ubytovat až šestadvacet osob, avšak za půl roku provozu zde bydlelo v průměru pět lidí měsíčně.

O možnosti poskytnutí ubytování rozhodují pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Jičíně. Novinkou v přijaté směrnici je možnost poskytnutí ubytování občanům z jiných obcí. Bude se tak dít na základě písemné žádosti obce, v níž má zájemce trvalý pobyt. Obec se zároveň zaváže za svého občana uhradit výdaje spojené s ubytováním v celkové částce jednoho tisíce korun měsíčně. Přespolní ubytovaný by pak měl dál hradit, stejně tak jako místní, šedesát korun za jednu noc.

Celkové provozní náklady ubytovny činily za druhé pololetí loňského roku 90 tisíc korun. Ve vybraných poplatcích za ubytování se vrátilo 60 tisíc korun. Třicetitisícovou ztrátu uhradil provozovatel, tedy Městský bytový podnik v Jičíně z rozpočtového příspěvku města Jičína.

Celkové náklady na provoz ubytovacího zařízení v tomto roce jsou odhadovány na 168 tisíc korun, přičemž se předpokládá návratnost 120 tisíc korun v ubytovacích poplatcích. Ztrátu 48 tisíc korun uhradí opět MěBP Jičín.

Umožněním ubytování občanů z jiných obcí se zřejmě podaří lépe naplňovat kapacitu zařízení. S větším obsazením ubytovny se však úměrně zvýší i provozní náklady, proto zcela jistě nelze počítat s jejím rentabilním provozem.

(mar)

Transparentnost nákupu a prodeje obecních pozemků se podstatně liší

Nejvíce transparentní postup panuje v Hořicích. Zde se objeví v každém připravovaném materiálu pro zastupitele přesná cena za prodej nebo nákup pozemků. "Jde o obecní prostředky, tak považujeme za samozřejmé seznámit s cenou každého, koho to zajímá. Na jejich prodej navíc máme schválen speciální ceník, kde si kupující mohou již předem sami odhadnout, za kolik jim bude případně určitý pozemek přenechán," vysvětluje postup Hořic tajemník Jaroslav Vais. Podobný princip uplatňují i v Nové Pace. "Pozemky prodáváme na základě cen místně daných. Ve městě je to 300 korun, mimo město, například v integrovaných obcích, jde o 80 korun za metr čtverečný," konstatuje starosta Nové Paky Petr Kuřík. "Cenu za prodej schvaluje rada, která poté s uvedením konkrétní výše předloží vše zastupitelstvu. Pokud pozemky vykupujeme, vždy máme individuální přístup a zpravidla nakupujeme za cenu odhadní. V případě prodeje většího pozemku, jako společnosti AEG Trans ID, je vše v předstihu projednáno se členy zastupitelstva," upřesnil Kuřík.

V Jičíně je však situace v porovnání s dalšími městy okresu jiná. Cena za nákup a prodej pozemků veřejnosti totiž přístupná není. Neobjevuje se ani v zápisech z jednání městských rad nebo veřejných zastupitelstev. "Snažíme se o vytvoření určitého prostoru na vyjednávání. Členům zastupitelstva samozřejmě nebrání nic, aby se detailně seznámili s návrhy smluv, tedy i s konkrétní cenou," reaguje na dotaz starosta Jiří Liška. "Pozemků, které prodáváme, je méně než těch, které kupujeme. Jejich cena je podle mého názoru navíc také soukromou záležitostí těch, kteří prodávají. O tom, že je tento způsob přijatelný svědčí náš poměrně úspěšný odkup pozemků především v průmyslové zóně, která se velmi rychle rozvíjí," doplnil další argument starosta.

(max)

Rekonstrukce bělohradské školy v dohledu

Pravděpodobně v červenci bude zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce bělohradské školy, kterou navštěvuje více jak čtyři sta žáků. "Práce by měly být prováděny po etapách, a to za běžného provozu školy," uvedl její ředitel Pavel Jirásko.

V místech dnes z části zasypaného suterénu vzniknou nové šatny, a v zadní části objektu bude vybudován nový vchod ve směru ze dvora. Hlavní změna se dotkne nové školní budovy, kterou pracovníci dodavatelské firmy zvýší o jedno patro stavbou nové sedlové střechy. Do půdní vestavby se nastěhují dvě třídy a další odborné učebny. Z městských peněz bude letošní rekonstrukce hrazena jedním a půl milionem korun, státní dotace pokryje výdaje za pět milionů korun.

Radnice také chystá výstavbu venkovního hřiště za školou. Zatím se jí však nepodařilo dohodnout s církví na odkoupení či směně pozemků, na kterých má sportovní areál vyrůst. O možném řešení jedná město s hradeckým biskupstvím.

(jn)