Vzájemné spory se vyhrotily po odvolání Jindřicha Hýrka z funkce zástupce ředitele pro elektrooddělení. Ředitel následně na tento post jmenoval Miloslava Fišera. "Pan Fišer pracoval delší čas v sociálních službách města a odborně svého předchůdce nemůže v žádném případě nahradit. Tato personální změna však pro nás samozřejmě nebyla jediným důvodem podání stížnosti. Je to především konfrontace mezi starým a novým pojetím výuky. Škola prošla velkým vývojem, a to právě na elektrooddělení, které vedl Jindřich Hýrek. Jeho odvolání nám tedy připadá spíše jako výsměch," vyjádřil názor jeden ze signatářů stížnosti, vedoucí výpočetního střediska Zdeněk Jor. Podle něho se představy ředitele Havlíka o dalším směřování školy v oblasti využívání nových technologií diametrálně liší. "Spory s Havlíkem jsme již měli dávno. A nejsou to osobní spory, ale jde nám jednoznačně o další vývoj ve škole. My máme zájem vychovávat špičkové odborníky, o které bude poptávka především v průmyslu. Nově nastolený směr vede k profesní úspěšnosti našich studentů. Spolupracujeme s desítkami firem a několika vysokými školami. Podařilo se nám obstarat špičkové vybavení, počítače a programy za několik milionů korun. Studenti mají možnost pracovat s novými informačními technologiemi a odborně jsou pak na výši. Prostě nechceme ze školy udělat muzeum," říká razantně nedávno odvolaný zástupce elektrooddělení Jindřich Hýrek.

Pokračování na str.2

Obec zahájila boj s klíněnkou

"Na bývalém tržišti bylo napadeno asi 30 kaštanů a řada stromů byla postižena rovněž v prostoru hřbitova, který patří také do správy obce. V některých případech mladší stromy ani nevypučely, a proto jsme se rozhodli v minulém týdnu přistoupit k opatřením na potlačení klíněnky," vysvětluje Luboš Holman, starosta Vysokého Veselí. Podle jeho slov se obec do boje s klíněnkou pouští vůbec poprvé a ze svého rozpočtu na tyto účely vyčlenila kolem deseti tisíc korun.

"Potlačení klíněnky jírovcové probíhá ve třech fázích. V prvním kroku je zapotřebí dodržet pečlivé shrabání opadaných listů a jejich spálení nebo zakompostování, a to jak na podzim, tak na jaře. Právě v opadaných listech totiž přezimují kukly klíněnky a odtud se potom dospělí jedinci šíří do koruny stromů," zdůrazňuje Evžen Karban z Vysokého Veselí, který pečuje o napadené jírovce. "10. dubna je pak nutné zahájit první chemický postřik na spodní část kmene do výšky prvních větví, kde se právě v tomto období zdržují dospělé klíněnky. Postřik se musí opakovat ještě jednou o deset dní později. Třetí fáze spočívá v opakovaném postřiku proti druhé generaci klíněnek nebo proti náletu z jiných stromů zhruba v polovině července, a to opět dvakrát," doplňuje Karban. Pro zefektivnění boje s klíněnkou byly v obci k jírovcům přistaveny také feromonové lapače, které mají pomoci sledovat stav a nárůst populace tohoto škůdce.

Pokračování na str.3

FOTO: jn

FOTO: mar

Rušení statutu lázeňských míst nehrozí

Řadu podobných nařízení, týkajících se zásobování, dopravy, hygienicko-epidemiologických opatření či kulturní a výchovné činnosti, obsahuje tzv. statut lázeňského města, který byl schválen Krajským národním výborem v Hradci Králové v roce 1963 a dodnes je stále platný. Teprve až nyní, po téměř čtyřiceti letech, se schyluje k jeho aktualizaci, což vyplývá z nového lázeňského zákona, který má v červnu nabýt účinnosti. Pro lázeňská města má statut důležitý význam, do jisté míry podtrhuje jejich výlučnost, ale také jim ukládá řadu povinností.

"Dosavadní statut je poplatný době svého vzniku," upozorňuje bělohradský starosta Pavel Šubr. Zdejší radnice se však obává, aby Bělohrad při chystané aktualizaci z důvodu některých nesplněných podmínek, které obsahuje stávající dokument, o statut nepřišel. Tím by město ztratilo možnost čerpat dotace, které jsou státem nově poskytovány na rozvoj právě těchto sídel. Nejde přitom o zanedbatelné sumy, Bělohrad letos žádá o osm milionů korun.

Pokračování na str.3

Některé obce přicházejí o státní peníze

Podle židovického starosty Josefa Šádka k tomu dochází vyplácením státních peněz na počet 88 lidí, přestože je ve skutečnosti v obci k trvalému pobytu přihlášeno 132 obyvatel. Podobnou situaci zaznamenávají například i v nedalekých Žlunicích.

Podle vyjádření vedoucího finančního referátu okresního úřadu Radoslava Makoviny zůstává princip výpočtu dotací i nadále zachován. "Do těchto dotací patří například příspěvek na výkon státní správy. Novým způsobem je koncipován koeficient podílu obcí na výnosu státních daní dle počtu obyvatel trvale žijících v územním obvodu spravovaném obecním úřadem".

Příčinou chybného vyplácení státních příspěvků je podle pracovníků Českého statistického úřadu v Jičíně rozdíl mezi nahlášeným a skutečným počtem obyvatel. Povinností obecních úřadů je každý měsíc odesílat na demografickou statistiku obyvatelstva ČSÚ v Praze hlášenky s počty nově přistěhovaných obyvatel. Pakliže se nikdo nepřistěhoval, je opět povinností úřadu odeslat takzvané negativní hlášení.

V případě, kdy obecní úřad tuto povinnost neplní, zůstává počet obyvatel uvedený v materiálech pražského statistického úřadu stejný třeba i několik let. Nejdéle však v období mezi celostátním sčítáním lidu, jak je tomu například u Žlunic.

V případě Židovic dělá rozdíl 44 lidí ve výpočtu výše příspěvku na výkon státní správy pouhých 130 korun. Rozhodně bolestivější je ztráta části podílu obce na sdílených daních. Na 88 statisticky evidovaných obyvatel si mohly Židovice rozpočtovat celkem 249 tisíc korun. Pakliže by bylo řádně nahlášeno všech 132 obyvatel, dostala by obec téměř jednou tolik, což představuje padesát procent jejího ročního rozpočtu.

Podle statistiků budou uvedené chyby obecních úřadů posledním sčítáním lidu eliminovány. Úřady, které si řádně neplnily svoji nahlašovací povinnost tak mohou zřejmě již dnes počítat s navýšením příjmů svých rozpočtů v roce 2002. Letošní schodek jim však pravděpodobně už nikdo neuhradí.

(mar)