"Do konce června zatím peníze máme, smlouvy bychom vypověděli až poté, co se vyčerpají," uvedl vedoucí referátu dopravy Pavel Benda. K tomuto závěru patrně přispěla i poslední společná schůzka zástupců okresního úřadu a města, která naznačila, že dosud odmítavé stanovisko hořických zastupitelů nemusí být definitivní. "Jisté zatím nic není. Nelze ale vyloučit, že se rýsuje případná dohoda," připustil Benda. O nepochybném posunu v postoji Hořic hovoří i radní Jaroslav Kotrbáček. "Je možné říct, že zazněl určitý vstřícný příslib. Nemohu ovšem předjímat, jak nakonec hlasování dopadne. Snaha problém řešit tady však rozhodně je," řekl Kotrbáček. Podle něj by se měly obce i dopravní firmy pokusit hledat rezervy u pravidelné linkové dopravy, která je ztrátová.

Otázka hledání různých úspor se přitom řeší už několik let, svědčí o tom i snižující se počet autobusy najetých kilometrů. Od roku 1990 se zredukoval z 3,5 na 2,3 mil. kilometrů.

(jn)

FOTO: pe

Satelitní obce poukazují na celou řadu problémů

Přímo na místě se zástupci obou stran dohodli na zadání studie rekonstrukce lipového stromořadí vedoucího ke kostelu a projektu na přivedení inženýrských sítí do bývalé školy. "V tomto objektu má být postaveno pět bytových jednotek. Ještě před tímto rozhodnutím zde proběhlo měření radonu, jehož hodnoty odpovídají hygienickým normám. Důvod, proč zde musela být před lety ukončena školní výuka, je tedy třeba hledat jinde," konstatoval místostarosta Vlastislav Matucha. Radní dále vyjádřili spokojenost s provedenou opravou vstupních dveří kostela, které zničil zloděj při posledním násilném vloupání.

Osadní výbor shrnul všechny své požadavky do seznamu investičních akcí, které by měly být realizovány do výše jednoho milionu korun z letošního rozpočtu města. Nejvíc problémů obyvatelům Robous dělá nedostatečné nebo nevyhovující odkanalizování řady objektů a místních komunikací. Zřejmě bez větších nesnází bude zavezen a urovnán terén v lokalitě bývalého hokejového hřiště a autobazaru. Místní zde mají v úmyslu zřídit dětské hřiště a volejbalový kurt. Aby do prostoru sportovišť nezatékala voda z komunikace, bude vybrán a částečně zatrubněn silniční příkop.

Dále bude vypracována studie na vybudování čtyř nových autobusových čekáren. Jedna ze současných stojí například na pozemku rodinného domku a zcela znemožňuje vjezd do jeho garáže. V dolních Robousích si mimo jiné stěžují na podpětí v elektrické síti. Řešení tohoto stále odkládaného problému je však v kompetenci VČE a.s.. První realizovanou akcí z předloženého seznamu bude oprava poškozené balustrády u sochy sv. Vojtěcha, která je prováděna v těchto dnech.

Jeden milion korun na zajištění všech předložených požadavků zřejmě stačit nebude. Realizace některých z nich proto proběhne postupně, anebo se jejich zahájení posune do příštího rozpočtového období.

(mar)

Malá kina chceme zachovat, vzkazují obce

V zimě je libuňská sokolovna využívána především jako tělocvična, od dubna však začíná fungovat i jako kino. O letních prázdninách se tu promítá každý pátek a návštěvnost kina se v průměru pohybuje kolem 40 až 50 osob. "Místní kino se snažíme udržet, i když nám to přináší spoustu starostí. Určitě by ale bylo škoda, kdyby se zrušilo. Problém je kupříkladu se zastaralým promítacím přístrojem, který nám znemožňuje promítat širokoúhlé filmy. Technické parametry přístroje, ale i neustále se zvyšující půjčovné samozřejmě omezují výběr filmů. Přesto se snažíme vybírat kvalitní snímky žánrově různorodé a pokud jde o české filmy, ty promítáme téměř všechny," říká Jana Burdová, starostka Libuně. Zároveň však přiznává, že obec musí na provoz kina přispívat ze svého rozpočtu, protože jeho výdaje převyšují zisk ze vstupného. "V loňském roce jsme například jenom za půjčovné zaplatili 23 tisíc korun, což je ale více, než jsme vybrali na vstupném. K výdajům je přitom nutné ještě připočítat režijní náklady, takže ve výsledku skončil provoz kina s 34 tisíci korunami v minusu. Na druhé straně jsme ale pro diváky stanovili opravdu symbolické vstupné 20 korun, což je myslím přijatelné pro všechny skupiny obyvatel," soudí Burdová.

K malým kinům s průměrnou návštěvností kolem 50 diváků patří i peckovské kino. "Za minulý rok jsme měli v provozování kina prodělek kolem 30 tisíc korun. Provoz kina je tedy lehce ztrátový a asi nikdy nebude zdrojem velkých příjmů, přesto si myslím, že bychom ho měli podporovat. Vždyť kdybychom zrušili kino, tak v obcích už nezbyde z kultury vůbec nic. Ne každý má auto, aby si mohl zajet do většího města," je přesvědčena o významu místního kina Hana Šterbová, starostka Pecky. "Přes léto je tu spousta chatařů a chalupářů, kteří často zaplní celé kino, a sjíždí se sem i lidé z blízkého okolí. Bohužel jsme finančně omezeni v nákupu drahých filmů, i když v loňském roce se nám podařilo sehnat i některé lepší snímky," doplnila Štěrbová.

S podporou malých kin souhlasí i v Kopidlně. "Samozřejmě, provoz kina je ztrátový, ale pokud chceme, aby tady fungovala nějaká kultura, nezbývá, než ho finančně podporovat," sdělil starosta Kopidlna Zbyněk Smolík. Zdejší radnice tak hradí ze svého rozpočtu 50 tisíc korun na provoz kopidlenského kina, které vlastní širokoúhlou projekci a promítá jednou týdně.

Naopak, myšlenku místního kina již nadobro opustili ve Vysokém Veselí, kde se poslední film promítal v roce 1996. "V posledním roce činnosti kina byl roční prodělek už kolem 90 tisíc korun. Navíc návštěvnost byla velmi nízká a někdy přišlo na film třeba i jen pět lidí. Vzhledem k takové ztrátovosti jsme se rozhodli ukončit provozování kina," vysvětlil důvody uzavření kina ve Vysokém Veselí jeho starosta Luboš Holman. Podle jeho slov byla příčina nízké návštěvnosti také v tom, že nové filmy se do obce dostávaly až s velkým zpožděním a poté o jejich zhlédnutí již nebyl zájem. "Ušetřené peníze jsme raději věnovali na lepší vybavení knihovny a na zavedení internetu," podotkl Holman.

(pe)

Turistům poslouží tři nová infocentra

"Naší snahou je především více rozprostřít turistické služby po regionu Českého ráje. V nově zřízených centrech dostanou turisté informace o možnostech výletů do méně známých oblastí Českého ráje, kam by se třeba běžně nepodívali. Bude se tu nabízet i řada propagačních materiálů včetně map a turisté se dozvědí potřebné údaje například k možnostem ubytování, kempování apod. Práci v centrech budou zastávat brigádníci samozřejmě se znalostmi cizích jazyků," sdělila Pavla Bičíková, jednatelka Sdružení Český ráj.

Rozšíření počtu informačních center je financováno z prostředků mikroregionu Český ráj a z programu obnovy venkova. Centra budou fungovat v období července a srpna, a to každý den. Například na Věžáku však bude zahájen provoz již od začátku června, i když zpočátku pouze o víkendech. "Ve zdejším infocentru budou moci návštěvníci zhlédnout rovněž výstavu věnovanou Českému ráji a bude tu prezentována i představa Správy chráněné krajinné oblasti o jmenování Českého ráje na seznam UNESCO. Vernisáž výstavy se uskuteční 9. června," sdělila Lenka Šoltysová, vedoucí Správy CHKO Český ráj v Turnově. Na Bukovině bude informační centrum zřízeno v areálu místního arboreta, které prošlo rekonstrukcí, a ve Vyskeři budou informace podávány přímo v budově obecního úřadu.

(pe)