Nové Noviny č. 23/018. černa 2001str. 3

Rozšíření průmyslové zóny záleží na dotaci

Jičín - Ještě letos by se mělo pokračovat v rozšiřování průmyslové zóny. Vše je však odvislé od toho, zda se městu podaří získat několikamilionovou státní dotaci. Jičín, kterému na uskutečnění celého záměru chybí peníze, by tak měl zajištěn svůj rozvoj na několik dalších let.

Žádost o finanční podporu již vedení města odeslalo na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na vybudování plánované infrastruktury potřebuje ještě 24 milionů korun, přičemž by státní dotace měla činit šedesát procent z této sumy. Zbytek pak bude muset zaplatit město. Podle starosty Jiřího Lišky je potřeba za tyto peníze vybudovat infrastrukturu, jako například vodovod, kanalizaci a komunikace. "Jde o lokalitu nacházející se mezi společností Kobit, Masokombinátem a Dřevotvarem. Měli bychom připraveno pro potenciální investory více než 10 nových hektarů. Již nyní máme několik předběžných zájemců," říká starosta.

Aby město o státní dotaci mohlo požádat, muselo splnit několik požadavků počínaje výkupem a velikostí pozemků. Musí mít vydáno i územní rozhodnutí. Definitivní rozhodnutí, zda dotaci Jičín nakonec získá, by mělo padnout v červenci. "Pokud vše dobře dopadne, mohly by v krátké době po rozhodnutí ministerstva začít konkrétní práce. V polovině června by mělo být vydáno i stavební rozhodnutí, následně poté se počítá s vypsáním výběrového řízení, ve kterém bychom tyto pozemky začali oficiálně nabízet," konstatuje Liška.

To, zda město dotaci nakonec získá, však záleží i na dalších okolnostech a plánovaných investicích v České republice. Na tyto investice má ministerstvo podle Lišky vyčleněno 500 milionů korun a v současnosti již o finanční podporu usiluje dalších patnáct měst. V této souvislosti se hovoří i o investicích koncernu BMW v Kolíně, kam by měla jít podstatná část těchto prostředků. Svoji roli by mohla sehrát i velmi nízká nezaměstnanost na Jičínsku. Ta přitom patří k nejnižším v celé České republice. Již jednou v minulosti Jičín obdobnou dotaci získal. Šlo o zhruba 13 milionů, které byly určeny na vybudování infrastruktury pro společnost AEG. "Po dobudování průmyslové zóny se konečně budeme moci opět více zaměřit na jiné taktéž důležité záležitosti ve městě. Dnes se však ukazuje, že naše původní rozhodnutí investovat právě do rozvoje průmyslové zóny bylo naprosto správné. Zajistili jsme tak stovky nových pracovních příležitostí," dodává spokojeně starosta.

(max)


Continental chce investovat dvě miliardy

O dynamickém rozvoji jičínské průmyslové zóny svědčí i plánovaná investice koncernu Continental Teves, vyrábějícího brzdové posilovače pro automobily. Tato německá společnost chce do svého závodu v Jičíně během pěti následujících let vložit více než dvě miliardy korun a vytvořit tak několik set nových pracovních příležitostí.

Závod firmy Continental Teves zahájil výrobu v Jičíně v roce 1994. Do roku 1998 byla jeho majitelem společnost ITT Industries Europe, která se následně spojila s firmou Continental. V současnosti zaměstnává přes 900 lidí. Podle ředitele závodu Ladislava Drážného by k těmto 900 zaměstnanců mělo přibýt dalších 670 pracovníků. V roce 1999 měl závod při tržbách přesahujících 3 miliardy korun zisk 160 milionů korun.

(max)


Bělohrad si akcie ponechá

Lázně Bělohrad - Možnost prodat akcie České spořitelny město nevyužije. Nadále si tedy ponechá 3200 těchto akcií, za které ČS nabízí 122 korun za kus, celkem téměř 400 tisíc korun.

Bělohradský místostarosta Jiří Wagenknecht zdůvodňuje rozhodnutí zastupitelů jednak nepříliš vysokou cenou cenných papírů a také šancí na jejich další využití z dlouhodobého hlediska.

"Nabídka od spořitelny není natolik lukrativní, jako v případě distribučních energetických společností, které obcím za akcie nabídly mnohonásobně víc. Navíc díky tomu, že si je i nadále ponecháme, podržíme si zároveň také přednostní právo přikoupit cenné papíry v případě, že by ČS v budoucnu vydala další emisi akcií. O tuto možnost bychom bez takzvaných prioritních akcií přišli," vysvětluje Wagenknecht.

Město se tedy naopak nebrání myšlence rozšířit své akciové portfolio. Už dnes přitom drží přes čtyři tisíce kusů veřejně obchodovatelných akcií tohoto peněžního ústavu, na kterých během dvou let vydělalo už necelých 600 tisíc korun.

(jn)


Technické služby připomínkují smlouvu o užívání cvičiště

Jičín - Smlouva o bezplatném užívání Matějkova cvičiště Na Tobolce mezi Jičínem a Tělocvičnou jednotou Sokol Jičín nebyla dosud uzavřena.

Její koncept leží na stole ředitele Technických služeb Čeňka Strašíka k připomínkování. Jako příloha k návrhu smlouvy mají být zároveň vyčísleny budoucí provozní náklady na základní údržbu sportoviště, které Strašík odhaduje na sedmatřicet tisíc korun ročně. V této sumě je například sekání trávy podle potřeby a úklid celého prostoru cvičiště. Není zde však započteno dokončení úpravy náletových křovin v prostoru bývalého areálu chovatelů drobného zvířectva a zejména na svazích pod komunikací Na Vrchách.

"Volně přístupný svah pod silnicí já osobně považuji za obecně nebezpečný problém. V loňském roce jsme zde zahájili průklest křovin, čímž jsme odhalili nezpevněnou krajnici vozovky a zvýšili tak možnost pádu směrem do prostoru hřiště. Vzhledem k úvahám o případném rozšíření silnice Na Vrchách nechceme situaci řešit instalací svodidel. Zřejmě tedy přistoupíme ke stavbě plotu, která přijde bez práce na sedmadvacet tisíc korun," zdůvodňuje potřebu dalších investičních prostředků Strašík.

Zároveň však jedním dechem hovoří o nutnosti úpravy malého škvárového hřiště, kterou odhaduje na dalších deset tisíc korun. Údržba Matějkova cvičiště by tak v příštím roce měla přijít asi na osmdesát tisíc korun.

V předloženém návrhu smlouvy se řediteli Technických služeb jako budoucímu provozovateli Matějáku nelíbí podmínka Sokolů, kteří chtějí určovat provozní řád celého areálu a hrací plochy s tím, že v případě kolize termínů využití hřiště mají přednost jejich akce. Stejně tak nesouhlasí s podmínkou údržby hrací plochy na náklady města vždy před a po skončení sportovní akce. To by podle něho představovalo zřídit novou funkci správce hřiště, na což nehodlá přistoupit.

"Rozhodně si nepředstavuji, že by město mělo do cvičiště investovat, udržovat ho a majitel by pak řídil jeho provoz. Zároveň ale věřím, že se dohodneme. Mohu říci, že například po předání sportovišť Tělovýchovné jednoty městu jsme se vždy uměli a umíme vzájemně dohodnout, i když harmonogram akcí sestavují naši pracovníci," připomínkuje návrh smlouvy Strašík.

(mar)


Jičínští radní svá jednání více zformalizují

Jičín - Jednání městských rad by napříště měla být lépe připravena a organizována. Na tom se po vzájemné roztržce týkající se způsobu odvolání vedoucího Aquacentra Josefa Tměje shodli jičínští radní.

"Přestože poslední rada byla opravdu bouřlivá a poprvé mezi námi komunikace velmi silně zaskřípala, výsledek jednání považuji za pozitivní. Naše budoucí zasedání by měla být po formální stránce lépe připravena, a to podle nových pravidel," zhodnotil poslední zasedání rady jeden z radních, Pavel Nožička. Podle něho je nešťastné upřesňovat si vzájemná stanoviska přes média. "Z rady by napříště měl být zřetelný výstup, aby se nedal vykládat naprosto rozdílně," konstatoval Nožička.

Větší zformalizování rad přivítal i starosta Jiří Liška. "Myslím, že si rada na posledním jednání mnohé vyjasnila. Podle mého názoru jistě ku prospěchu věci. Větší zformalizování našeho jednání bude sice náročnější pro přípravu, ale radní by tak měli dostávat i přesnější informace, aby se mohli v dané problematice jednodušeji orientovat a následně i lépe rozhodovat," upřesnil Liška.

(max)


Majetek sportovců chtějí převést na město

Nová Paka - O možném převodu tělovýchovného a sportovního majetku na město bude jednat pondělní novopacké zastupitelstvo. Jde přitom především o převod jak zimního a letního stadionu, tak i sokolovny.

Otázkou začlenění majetku sportovců pod svou správu se již zabývala i městská rada, která však vzhledem k různým podmínkám tělovýchovných organizací zatím vše vzala pouze na vědomí a seznámila se s postoji jednotlivých subjektů. Na zastupitelstvu by pak měla zaznít oficiální nabídka všem organizacím, kterých se to týká. Převod movitého majetku však nebude jednoduchý, jak se může na první pohled zdát. Často ho totiž komplikují složité majetkové vztahy. Letní stadion například vlastní hned několik subjektů, a to Česká obec sokolská, Tělovýchovná jednota a město. Zimní stadion pak spravuje Občanské sdružení Bruslařský klub.

Podle starosty Petra Kuříka bude mít rozhodnutí sportovců vliv i na další rozdělování městských dotací určených právě pro jednotlivé sportovní subjekty. "Do sportu ročně dáváme zhruba 1,5 milionu korun, což není málo. Proto chceme získat i větší kontrolu nad účelným využíváním těchto prostředků. Příští dotace bude každopádně odvislá i od vyrovnání majetkoprávních vztahů. Větší šanci získat dotaci tedy bude mít právě ten, kdo nám majetek předá," vyjadřuje se Kuřík.

Pokud by byl majetek nakonec na město převeden, budou jednotlivá zařízení nejspíše spravována Technickými službami. "Převod by také zjednodušil možnost přímých investic do tohoto majetku ze strany města. Pokud totiž není v našem vlastnictví, město nemůže de facto do cizího investovat obecní prostředky," upřesnil starosta.

(max)


Stavba domu zatím bez vážných komplikací

Miloslav Pour a novopacký starosta Petr Kuřík diskutují o možném převodu majetku sportovních organizací na město.

FOTO: pe

Lázně Bělohrad - Nečekané těžkosti, které ohrožují výstavbu bytových domů v některých obcích na Jičínsku, se Lázní Bělohradu zatím vyhýbají. Rekonstrukci a přístavbu bývalého hotelu Zátiší, kde vznikne osmatřicet bytových jednotek, se ale pravděpodobně nepodaří dokončit letos, jak bylo původně ohlášeno.

Do zpoždění termínu dokončení se promítá především loňský skluz přidělení státních peněz, protože zálohu z více než 12milionové dotace město obdrželo až těsně před koncem roku. Menší komplikace s sebou přinesly například i skutečnosti, jež se objevily ve sto let starém původně hotelovém objektu. "Musel být proveden mykologický průzkum a následně došlo k výměně zastaralých dřevěných trámů," uvedl bělohradský místostarosta Jiří Wagenknecht. "Stavba jinak probíhá bez vážných problémů. Přispívají k tomu jistě i kontrolní dny, které se konají pravidelně zhruba jednou za čtrnáct dnů," dodává místostarosta. Hlavním dodavatelem je pardubická společnost CZ Stavební Holding, samotné práce provádí místní firma Sarmo.

Největší obava nyní souvisí s nejasným přísunem finanční podpory státu na výstavbu nájemního bydlení. Podle místostarosty město od ministerstva financí obdrželo písemný příslib, že doplatek loňské zálohy letos dostane. Scénář pro případ, že peníze na jeho účet nedorazí, zatím radnice nemá. "Věříme, že doplatek skutečně přijde, v opačném případě by to bylo předmětem dalších jednání s dodavatelem," sdělil Wagenknecht. Bělohrad má letos ze státního fondu bydlení dostat osm milionů korun.

(jn)


Nové Noviny