Jazykové letní kurzy slouží hlavně k podpoře konverzace

"Letní kurz jsme uspořádali zatím pouze jednou, ale výsledek neskončil podle našich představ. Výuku sice zajišťoval zahraniční lektor, ale účastníci kurzu nebyli spokojeni s cizím výkladem. Říkali, že jim vyhovuje více výuka v podání české lektorky," vzpomíná Jiří Zlatník z jičínského kulturního domu. Naopak velmi pozitivně hodnotí letní kurzy v Akademii J. A. Komenského. "Letos pořádáme dva kurzy, jeden pro angličtináře a druhý pro němčináře a mohu potvrdit, že zájem o ně je. Například již nyní je jisté, že se otevře kurz angličtiny. Výuka potrvá dva týdny a poslouží k prohloubení konverzace. Proto je dobré, když studenti mohou komunikovat přímo se zahraničním vyučujícím. Na druhou stranu to ale vyžaduje určitou základní znalost jazyka," hodnotí význam této formy studia Vlasta Vlčková, ředitelka Akademie J. A. Komenského.

(pe)

Prostředky K-klubu pokrývají jen mzdové a provozní náklady

Finanční prostředky ze státního rozpočtu pokrývají pouze mzdové a provozní náklady, což omezuje jeho další působení. Městská rada proto doporučuje zastupitelstvu schválit snížení téměř dvousettisícového nájemného o 120 tisíc korun.

Jestliže se město postaví k této otázce čelem, bude to podle ředitele K-klubu Martina Zajíčka považováno téměř za jakési znovuvzkříšení organizace, jejíž kroužky pravidelně navštěvují čtyři stovky kmenových členů. V průběhu minulého roku se pak dalších příležitostných akcí zúčastnilo jedenáct tisíc dětí, mládeže a dospělých.

"Osobně si myslím, že by si v Praze měli dávat velký pozor, aby k podobným situacím nedocházelo. Činnost organizací jako je naše je ve své podstatě jeden velký protidrogový program a stát by měl rozhodně na jejich aktivity přispívat. Jinak bychom totiž byli nuceni zvýšit členské příspěvky ze současných přibližně tří set korun na dva tisíce za školní pololetí. To je samozřejmě nesmysl ve chvíli, kdy se otevíráme co možná nejširšímu okruhu zájemců bez rozdílu, zda jsou pro určitou činnost talentovaní, či nikoliv," vysvětluje ředitel K-klubu.

Ten zároveň kriticky poukazuje na zbytečné vypisování nesmyslných protidrogových programů dotovaných ze státních peněz, které by podle jeho slov měly být raději použity na činnost organizací aktivně pracujících s dětmi a mládeží.

"V současné době jsme financováni státem prostřednictvím referátu školství okresního úřadu. Co pro nás přinese přechod pod krajské úřady, nevíme. Pro všechny zúčastněné strany by však bylo zřejmě nejlepší, kdybychom se stali městskou příspěvkovou organizací," uvažuje Zajíček.

Na otázku, zdali K-klub nějakým způsobem supluje funkce Základní umělecké školy, odpověděl jednoznačně, že nikoliv. "My dětem a mládeži nabízíme volnočasové aktivity, aniž bychom po nich vyžadovali talentové předpoklady, což každá umělecká škola samozřejmě musí. Naším cílem je nabídnout smysluplné využití volného času, čímž se nám daří odvést pozornost dětí nejen od cigaret, drog, ale například i od hracích automatů, řady nevhodných televizních pořadů a podobně," přiblížil smysl cílené práce s dětmi Martin Zajíček.

(mar)

V Osenicích otevřeli síň Foersterova rodu

Nová síň v Osenicích je umístěna v přízemí tamní školy, kde Foersterův dědeček dlouhých padesát let učil a kde jej často navštěvoval. Zdejší obec je také rodištěm jeho otce, místní se proto rozhodli připomenout historii rodu. "Do budoucna bychom chtěli muzeum doplnit dalšími exponáty a expozici více regionálně zaměřit. Určitě oslovíme i místními obyvatele, možná, že někteří z nich doma mají nějaké písemné materiály nebo fotografie," uvedl dětenický starosta Radomír Vališka. Některé vystavené předměty dodalo jičínské muzeum, podstatná část exponátů však pochází ze sbírek Českého muzea hudby.

Autorka stálé výstavy Jana Fojtíková zdůraznila, že expozice je koncipována tak, aby představila tvůrčí život J. B. Foerstera v celé šíři. "Těžištěm je samozřejmě skladatelské dílo, které je představeno formou jeho notových zápisů a také notových tisků. Ty také dokomentují vydavatelskou činnost Foersterovy společnosti, která vydala většinu jeho skladeb," přibližuje Fojtíková z Českého muzea hudby. Připomněla, že autor Osenické a Jičínské suity a mnoha dalších děl byl činorodý také jako literát a publicista, mnoho desítek let přispíval do kulturních rubrik renomovaných časopisů a deníků. "Mezi zajímavé exponáty patří mimo jiné strojopis jeho nejznámější autobiografické knihy Poutník, konkrétně jedné její části Poutník v cizině s vlastnoručními korekturami a přípisy. A pro mnoho návštěvníků bude jistě překvapující i vitrina s ukázkami Foersterových výtvarných projevů, kde si mohou prohlédnout olejomalby, akvarely a kresby."

Foersterovo dílo je velmi všestranné, zasahuje do všech hudebních oborů. Zahrnuje opery, melodramy, symfonie, instrumentální koncerty, klavírní skladby. "Těžištěm je ovšem tvorba sborová, která byla dobově nesmírně významná. Komponoval totiž pro tehdy nejvýznamnější sbory, například Pěvecká sdružení pražských a moravských učitelů. Vedle Bedřicha Smetany byl klasikem české sborové tvorby," vyzdvihuje Fojtíková. Skladatel, který se po celý život rád vracel do kraje svého mládí, zanechal rozsáhlou pozůstalost, sestávající z tisíců nejrůznějších položek. Dnes je celá uložena v hudebně historickém oddělení Českého muzea hudby v Praze.

(jn)

V kurzech vede angličtina a čeští učitelé, zahraniční lektoři se příliš neprosazují

Podle slov Krauzové se během deseti let zmenšil zájem o večerní výuku angličtiny. "Otevřelo se více kurzů, dost lidí jezdí na kurzy například do Jičína nebo k soukromým učitelům. Mimo to se výuka cizích jazyků rozvinula na všech školách, takže děti si již nemusí platit zvláštní hodiny," odhaduje možné příčiny ochabujícího zájmu Krauzová.

Stále zvyšující se oblibu studia cizích jazyků naproti tomu zaznamenávají v Akademii J. A. Komenského v Jičíně, která studentům umožňuje získat i mezinárodně uznávané certifikáty. "S možným vstupem naší republiky do Evropské unie narůstá počet studentů a dospělých, kteří chtějí umět cizí řeči. V naší akademii se nabízí příležitost studovat angličtinu a němčinu, a to jednak jako jednoleté pomaturitní studium nebo v rámci jednotlivých kurzů. U dalších jazyků je většinou problémem dát dohromady vždy dostatečně početnou skupinku studentů, konkrétně u francouzštiny je obtížné zajistit kurz pro vědomostně stejnou úroveň lidí," říká Vlasta Vlčková, ředitelka Akademie J. A. Komenského v Jičíně. "Myslím, že obecně stoupá obliba němčiny, ovšem jednoznačně stále vede angličtina. Čekali jsme větší příklon k ruštině, ale zájem je oproti předpokladům zatím omezený. V poslední době se ale zvyšuje požadavek o docházení lektorů přímo do firem," pokračuje Vlčková.

Příležitost obdržet mezinárodní certifikát v některém z jazyků nabízí i Soukromá podnikatelská škola Altman v Jičíně, která v současnosti pořádá jazykové kurzy angličtiny a němčiny. "Chceme poskytnout především kvalitní výuku jazyků všem našim studentům a pomoci jim získat mezinárodní certifikát, aby již nemuseli v zahraničí skládat žádné další zkoušky, to se samozřejmě týká i externích studentů v jazykových kurzech. Prim hraje i nadále angličtina, ale pozorujeme lehký nárůst zájmu o němčinu, návrat k ruštině se zatím nekoná," tvrdí ředitel Stanislav Altman. On sám upřednostňuje české lektory, protože spolupráce se zahraničními učiteli se podle jeho názoru příliš neosvědčila. "Postupem času se mi zdá, že se zhoršuje kvalita lektorů, kteří k nám z ciziny přijíždí učit. Hlavním důvodem pro upřednostňování českých učitelů jsou ale jednoznačně velké finanční náklady na jejich zaplacení. Prostě je nemůžeme zaplatit," dodává Altman.

S jeho názorem souhlasí i Vlasta Vlčková, která navíc poukazuje na problémy cizinců se získáváním potřebných dokladů. "Změna zákona o cizincích velmi zkomplikovala pobyt cizích státních příslušníků v naší zemi, proto je stále těžší shánět rodilé mluvčí. S Angličany jsme měli zatím převážně dobré zkušenosti a dařilo se nám je sem přilákat. Oni se zajímají o východní Evropu a chtějí poznat tuto pro ně vzdálenou zemi. Velkým problémem je ale sehnat na výuku Němce. Ty totiž do České republiky nic netáhne, znají zdejší prostředí a není to pro ně cizina. Samozřejmě i jejich finanční podmínky jsou velmi náročné a není v našich možnostech je uspokojit," shrnula Vlčková.

(pe)