FOTO: mar

Ansámbl divadla je složen z odborníků mnoha profesí, kteří již před šestadvaceti lety navázali na kořeny tradičního loutkového divadla, přičemž hrají i v místech, kam divadlo za divákem zpravidla nezavítá. Soubor se v rámci svého putování českým krajem prezentuje celovečerními loutkovými pohádkami pro děti i dospělé, hudebně dramatickými celky, komponovanými programy, propagačními akcemi, kaberetními výstupy, skečemi a podobně.

"Zpočátku jsme byli pouze příležitostným letním kočovným divadlem s orientací na loutkové hudební pohádky pro děti. Později, zejména po přenesení působnosti divadla do Prahy, se naše činnost rozšířila na více žánrů a objevila se snaha o syntetický divadelní výraz oslovující co nejširší divácké spektrum," přibližuje aktivity sdružení jeho člen Libor Kodyn.

Soubor pracuje s loutkami, živými herci i vlastní hudbou, využívá osobitou výtvarnou poetiku, scénické efekty různého druhu a rozhodně se nevzdává letního putování, neboť jeho protagonisté v kočovném divadle nalézají inspirativní základy své tvorby.

Sdružení Julie & spol. využívá především vlastní tvorbu. Původní díla jsou zaznamenána vždy ve složce výtvarné i hudební a v literárně dramatickém zpracování divadelního tématu. Jen při výrobě scény a loutek příležitostně využívá cizí spolupráce, nicméně vždy podle vlastního projektu. Zaměřuje se na všechny věkové kategorie se zřetelem zejména na rodinné divadlo.

(mar)

Kdy vznikl festival Šrámkova Sobotka

Snad to byl úspěch tohoto pořadu, který povzbudil Kafku, aby uspořádal koncem srpna téhož roku cyklus vystoupení okolních ochotnických spolků pod názvem Šrámkova Sobotka. Kafka tehdy předpokládal, že by mohlo jít o pravidelnou akci, která by se opakovala každé tři roky. První Šrámkovu Sobotku pořádala Nová scéna v Sobotce pod záštitou Okresní a místní osvětové rady a Ústřední Matice divadelního ochotnictva v Praze. Konala se v sále sokolovny a těšila se v té době národního nadšení velkému zájmu obecenstva.

Sobotecká Nová scéna uvedla 24. srpna, v den sv.Bartoloměje, patrona soboteckého posvícení, Šrámkův Měsíc nad řekou. Režii měl dr. Kafka a výpravu dr. Knobloch, který si současně zahrál úlohu Jana Hlubiny. Šrámkův pozdravný list k tomuto představení je otištěn v knize Krajinou Českého ráje - Sobotecko. Dne 29. srpna předvedli pak Lomničtí hru: Jacques Camanees a Ivan Noe - Dnes večer přijde přítel. Den nato vystoupili Jičínští s hrou Konst. Simonova Ruští lidé a v neděli 31. srpna zakončili festival Mladoboleslavští, kteří si k vystoupení vybrali Šrámkovu hru Plačící satyr. To bylo po všech stránkách vyvrcholení celé akce. Znamenité a promyšlené provedení hry v tehdy neobvyklé výpravě se setkalo se značným zájmem.

Kulturní život v Sobotce byl tehdy velmi živý. Bylo tu několik velmi aktivních spolků, bylo tu i kvalitní amatérské kvarteto, které velmi ochotně přispívalo k lesku jednotlivých událostí. To zahájilo i festival. Všechno probíhalo spontánně a bez zasahování zbytečného úřednického aparátu. Škoda, že komunistický puč v následujícím roce přerval slibně se rozvíjející aktivity.

Ani první ročník oficiální Šrámkovy Sobotky v roce 1957 neměl na růžích ustláno. Zpočátku byl i v Sobotce pokládán za společenskou událost a některé dámy si k němu dokonce pořizovaly i několik garderob. Zájem však zvolna upadal, a to nejen pro nepřízeň strany, které Šrámek nevyhovoval. Nevystupoval totiž rázně proti buržoazii, a tak i při recitačních soutěžích byl ten, kdo si Šrámka vybral, trestán stržením bodů. Těžký zlom nastal po smrti paní Hrdličkové - Šrámkové 14. srpna 1958. Ta byla autoritou, k níž měli soudruzi alespoň určitý respekt. A tak se hned třetího ročníku v roce 1959 ujali prospěcháři, kteří velkohubou propagací své neschopnosti a neuvěřitelnými sliby, jimiž snadno ovlivnili tehdy málo osvícené funkcionáře, převzali moc a přivedli festival téměř ke krachu. Tito lidé se nestyděli zakrývat svou neschopnost hanobením básníka lživými pomluvami, které žijí v soboteckém podhoubí dodnes. Valná část obyvatel Sobotky zná dnes z celého Šrámka jen ty pomluvy.

Dík houževnatosti prof. V.Hejna se podařilo festival se ctí provésti padesátými lety, obdobím zlého ideologického útlaku. Po jeho smrti roku 1974 se akce ujala jeho manželka Marie. Tehdy už nebyly poměry zdaleka tak kruté, i když se různí funkcionáři pilně snažili o různá omezení. Někdy i dost pokoutně, například návrhy, aby se festival konal jednou za dvě léta. Doufali, že se tak pozvolně a nenápadně podaří Šrámkovy oslavy zabít.

(S)

O konecchlumském kostele a jeho zvonech

FOTO: archiv OMaG

Po husitských válkách byl konecchlumský kostel utrakvistický a přijímalo se zde "pod obojí". V roce 1536 byl v kostele zavěšen nový zvon "Umíráček", který vážil 5 centýřů staré české váhy. Na hlavní věži byly zavěšeny další dva zvony. Menší z nich byl zdoben reliéfem svatého Petra. Letopočet představoval pravděpodobně rok 1542, což potvrzuje i práce zvonaře Václava z Hradce Králové. Podle Z.Wintra bylo v jeho hradecké huti vyrobeno celkem 44 zatím známých zvonů. Nejstarší má letopočet 1530 a nejmladší 1562. Větší zvon, vážící 24 centýřů, byl krom nápisů zdoben svatým Václavem, Pannou Marií, Kristem na kříži a svatými apoštoly. Nápisy z těchto zvonů přepsal před válkou kostelník Václav Vrba z Konecchlumí.

Kostel byl po roce 1621 opět katolický a pravděpodobně v této době byla zrušena i fara. Během třicetileté války pravděpodobně chátral, ale i tak sloužil svému účelu. Nepříznivé hospodářské poměry nedovolily jeho důkladnou opravu nebo dokonce přestavbu.

Protože na začátku 18. století byl zřejmě kostel v tak špatném stavu, že nebyla možná ani jeho přestavba, přikročilo se roku 1728 na témže místě ke stavbě nového kostela s použitím materiálu z původní stavby. Kostel svatého Petra a Pavla byl původně zřejmě dřevěný. Roku 1729 postavil František Norbert, hrabě z Trauttmansdorffu, kostel v dnešní podobě. Byl celý klenutý a ve věži byly tři původní zvony.

Stará pověst vážící se ke kostelu jej nazývá "ukradeným", protože říká toto: "Původně měl se stavět kostel na Svatoboří u Kovače. Ale materiál ve dne tam svezený do rána prý tajně byl převezen na místo kostela nynějšího. Byla prý v tom vůle Boží. Proto byl postaven na místě samým bohem určeném."

Dějiny konecchlumských zvonů symbolizují dobu, v níž byl jejich důležitým a dlouho také jediným průvodcem. Do jejich osudů zasáhly obě světové války.

Dne 5. září 1916 rozbili rakouští vojáci velký zvon, jeho kusy byly shozeny z věže a odvezeny na výrobu střeliva. Roztříštěné části zvonu dohromady vážily 830 kg. Menší kusy si brali lidé na památku. Kostelník Václav Vrba poznamenal: "Po celý čas sloužil Pánu Bohu ke cti a chvále a nakonec k vraždění lidu ve světové válce." Nedostatek kovů na výrobu zbraní a střeliva vedl rakouskou vojenskou správu k dalšímu vandalskému činu. Dne 7. prosince 1917 v poledních hodinách byl rozbit a odvezen i menší zvon z roku 1542. Zbytky z něho vážily 600 kg. Poslední hrany s ním byly zvoněny Barboře Roudné z Kovače, manželce Josefa Roudného, kterému zvonil poslední hrany před svým zničením velký zvon.

Teprve v roce 1934 byla nahrazena ztráta kostelních zvonů z první světové války. Za krásného slunečného podzimního počasí, dne 28. září 1934 o svátku svatého Václava, patrona země české, v deset hodin dopoledne byly dva nové zvony postaveny dole u věže kostela. Byly slavnostně ozdobeny věnci a kyticemi, posvěceny Msgr. Josefem Paloušem, papežským komořím, biskupským vikářem a děkanem v Ždánicích za asistence lužanského pana faráře Františka Burgharta, faráře Říhy z Nové Vsi a Josefa Benše, gymnasijního profesora náboženství z Jičína. Poté byly slavnostně zavěšeny do kostelní věže. Zvony věnoval konecchlumský rodák Václav Kvasnička, t.č. katecheta v České Skalici. Vytažení zvonů na věž řídil inženýr František Holeček, stavitel z Jičína. Při této práci mu pomáhal mechanik Richard Schreiber z firmy Herold, František Mikule, tesařský mistr z Robous a tesařský dělník Václav Křelina ze Březinky. Za kmotru zvonům při jejich svěcení byla paní Marie Kodydková a kmotrem starosta Josef Vendl z Kamenice. Slavnostní kázání přednesl jičínský profesor Josef Benš a poté sloužil slavnostní mši svatou Msgr. Josef Palouš. Na konci mše zazněla i státní hymna.

Menší zvon, vážící 260 kg, nesl obraz svatého Josefa a byl odlit R.Heroldem v Chomutově. Větší, odlitý ve stejné dílně, byl o 160 kg těžší a byl ozdoben obrazem svatého Václava. Poprvé se nové zvony nad Konecchlumím, Kamenicí a Kovačí rozezněly tentýž den o jedné hodině odpoledne.

Avšak ani tyto zvony nezůstaly za druhé světové války ušetřeny. Tehdy byly sneseny a odvezeny do skladiště v Praze na Maninách. Odtud měly být dopraveny na lodích do Německa a použity na výrobu zbraní. O jejich dalším osudu se však podrobnější informace nazachovaly.

Václav Polák

Program Šrámkovy Sobotky

10.00 hod. Šrámkův dům
Zahájení přehlídky uměleckého přednesu
19.30 hod. sál sokolovny
Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr
Moravské divadlo Olomouc, režie P. Gábor

Neděle 1. července

9.00 hod. sál spořitelny
ZAHÁJENÍ 45. ŠRÁMKOVY SOBOTKY
Úvodní přednáška se zpěvy - Přemysl Rut
Vyhlášení výsledků literární soutěže Šrámkovy Sobotky
13.30 hod. sobotecká prostranství
Poetické odpoledne
zahájení na Šolcově statku
17.00 hod. chrám sv. Maří Magdaleny
Koncert Smyčcového tria Praga
19.30 hod. sál spořitelny
Chci být i kýmsi čten
Pořad z oceněných prací literární soutěže Šrámkovy Sobotky
Účinkují: Pavel Chalupa, Hana Kofránková, Jiří Š. Svěrák, Libor Vacek, Aleš Vrzák

Pondělí 2. července

9.00 hod. Šrámkův dům
Zahájení dětské divadelní dílny
9.00 hod. sál spořitelny
Čtení krajiny jako textu
RNDr. Jiří Sádlo
11.00 hod. sál spořitelny
Prezentace nakladatelství Albatros
13.30 hod. Šolcův statek
Vernisáž výstavy Vladimíry Brodské
19.30 hod. sál spořitelny
To nejlepší z Fulghuma
Miroslav Moravec

Úterý 3. července

DEN OLDŘICHA DAŇKA
9.00 hod. sál spořitelny
Theatrum mundi Oldřicha Daňka
PhDr. Vladimír Novotný
10.00 hod. sál spořitelny
Vzpomíná Vladimír Komárek
11.00 hod. sál spořitelny
Prezentace nakladatelství Vyšehrad
13.30 hod. sál spořitelny
Videoprojekce televizní inscenace
Agentura Pepa
Josef Kemr, Zdeněk Řehoř a Ota Sklenčka
Po skončení bude následovat ve zdravotnickém středisku vernisáž výstavy z průřezu tvorby Oldřicha Daňka
19.30 hod. sál spořitelny
Oldřich Daněk: Bitva na Moravském poli
Viola Praha
Scénář a režie Lída Engelová
Josef Vinklář, Jaroslav Satoranský, Tomáš Pavelka

Středa 4. července

9.00 hod. sál spořitelny
Putování podle řeckého cestopisu Pausaniova
Dr. Zdeněk Kratochvíl
11.00 hod. sál spořitelny
Prezentace nakladatelství Herrmann a synové
13.30 hod. náměstí
Loutkové varieté
Malé divadélko Praha R. a A. Novákových
17.00 hod. náměstí
Posvícení v Hudlicích
Malé divadélko Praha R. a A. Novákových
19.30 hod. sál spořitelny
Dáma na pavlači
Soudničky Františka Němce z předválečné Prahy
Libuše Švormová
21.30 hod. bývalé kino
Arnošt Dvořák - Pidras ohněstrůjce
Bulvární erotická komedie z r. 1931
Úprava textu Tomáš Horyna, hrají členové Divadla v bytě

Čtvrtek 5. července

9.00 hod. sál spořitelny
Krajina a rozhledna jako estetický objekt
PhDr. Vlastimil Zuska
11.00 hod. sál spořitelny
Prezentace Knihovničky Českého ráje
17.00 hod. chrám sv. Maří Magdaleny
Koncert duchovní hudby
Miroslav Kejmar - trubka, Jan Kejmar - trubka, Jiřina Pokorná - varhany
19.30 hod. sál sokolovny
Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou
Inscenace Divadla na tahu a Nejhodnějších medvídků, režie Andrej Krob
21.30 hod. bývalé kino
Josef Ladislav Turnovský
Čtení z pamětí starého vlastence
Režie Hana Kofránková

Pátek 6. července

Celodenní výlety účastníků festivalu
19.30 hod. sál spořitelny
Večer pedagogických a filozofických fakult

Sobota 7. července

9.00 hod. zahrada Šrámkova domu
Pohádka bude...

Hrají členové dětské divadelní dílny 45. SŠ

FOTO: jn

Svátek hudby

V Jičíně se bohatý program uskutečnil v Porotním sále Valdštejnského zámku. Několik desítek milovníků klasické hudby zde s obdivem vyslechlo sólové výstupy pěvkyně Ivany Záveské, klavíristy Pavla Krčmárika a houslisty Ondřeje Koláčného. V klavírních doprovodech se představil Milan Roček a Monika Kytlerová. Porotním sálem zněla díla J.S. Bacha, J.G. Handla, A. Dvořáka, B. Smetany, L. Janáčka, J. Snížkové a M. Ročka a dále řada lidových písní.

Pozornost si zasloužilo vystoupení smíšených sborů Smetana pod vedením Jany Fejfarové a Foerster řízeným dirigentkou Ivanou Hanzlovou. K velikému překvapení všech přítomných pak v závěru podvečerního programu vystoupily oba sbory jako jeden společný celek. Podle Ivany Hanzlové to bylo v historii obou pěveckých těles poprvé.

(mar)