Podle aktuálních zjištění žilo k datu sčítání na okrese Jičín celkem 78 193 lidí. To je o 457 méně než v předchozím roce, přestože do výsledného počtu obyvatel okresu bylo tentokráte zahrnuto i 285 cizinců s dlouhodobým pobytem. Žen bylo sečteno 39 894. Podíl ženské složky populace se tak ve srovnání s minulým sčítáním opět o něco zvýšil až na úroveň 51 procent.

K české národnosti se na Jičínsku přihlásilo 75 765 osob, ke slovenské 908, k polské 161 a k německé 102 osob. Překvapením bylo zjištění pouze 85 osob romské národnosti, když ještě při posledním sčítání jich bylo zaznamenáno 225.

Zajímavou skutečností bylo i neočekávané zachycení výrazného úbytku skupiny věřících a zvýšení podílů lidí bez vyznání. Zatímco ještě v roce 1991 se k některé víře přihlásilo 37,9 %, podle letošních výsledků skupina věřících činila na okrese již pouze 24 % celkové populace. Naopak podíl lidí bez vyznání stoupl ze 43,2 % na 66,2 %. Z celkového počtu věřících se přihlásilo 14 723 osob k římskokatolické církvi, 2 088 k československé husitské a 610 k českobratrské evangelické církvi. Z celkového počtu 493 cizinců bylo nejvíce občanů Ukrajiny (165), Vietnamu (80), Slovenska (72) a Ruska (21).

Pokračování na str.3

V okrese Jičín žije 78 193 osob

rok 1991 78 650
rok 1980 81 894
rok 1970 82 515
rok 1961 87 444

Podíl žen

rok 2001 51,0 %
rok 1991 51,4 %
rok 1980 51,7 %
rok 1970 52,4 %
rok 1961

Náboženské vyznání

věřící
rok 2001 24,0 %
rok 1991 37,9 %

Město kapitační platby za svoz odpadu zatím nezavede

"Nikdo z občanů se už nemůže vymlouvat, že odpad likviduje sám jiným přijatelným způsobem. Všechny domácnosti bez rozdílu jsou povinny se zapojit do pravidelného svozu, který organizuje město. V opačném případě jim hrozí přestupkové řízení," oznámil v lednu tajemník hořické radnice Jaroslav Vais. Dalším krokem k zprůhlednění systému nakládání s odpady chtělo město řešit právě formou kapitační platby. S jejím zavedením se původně počítalo už v tomto pololetí, nejpozději zkraje roku příštího.

Podle posledního názoru hořických zastupitelů není ovšem ani jeden z těchto termínů reálný. Nový - paušální způsob platby likvidace odpadu by sice zvýšil celkové příjmy města, ovšem finanční dopad na obyvatele by byl podle mínění radních příliš tvrdý. Navíc prý na něj není po technické stránce připravena radnice. "Pokud bychom odsouhlasili platbu takzvaně na hlavu, po rozpočítání nákladů by poplatek vycházel na 430 korun na každého občana Hořic ročně. To by bylo neúnosné zvlášť pro mladé rodiny s dvěma a více dětmi," sdělil na minulém zasedání zastupitelstva hořický starosta Ladislav Vrba.

Z těchto důvodů se zastupitelé rozhodli dopracovat detaily současného známkového systému a variantu kapitačních plateb připravit tak, aby mohla začít fungovat od ledna 2003, kdy má vejít v platnost novelizovaný zákon o odpadech, který by měl tento systém hrazení poplatků jako novou daň zavést na území celé republiky.

(jn)

Přijdou si na své i nudisté?

K odstranění závad vzniklých použitím nekvalitního materiálu byl výrobce donucen ještě před uplynutím záruční doby zařízení. Materiál zvolený zlínskou společností Reflex totiž praskal, přičemž jedna z trhlin byla příčinou vzniku těžkého úrazu.

Pracovníci zlínské společnosti proto všechny vrchní díly potrubí vyměnili za nové. Při jejich výrobě byl použit silnější a pro náročné mechanické namáhání vhodnější materiál. Oprava přišla výrobce přibližně na půl milionu korun.

Nová venkovní opalovací plocha jičínského bazénu by měla být podle vyjádření tajemníka městského úřadu Petera Bareše veřejnosti zpřístupněna již začátkem příštího týdne. Zároveň je zvažována žádost některých z návštěvníků, umožnit v bazénu ve stanovených časech koupání naháčům bez plavek. Jičínské Aqua centrum by se tak zřejmě stalo prvním krytým bazénem v republice s nudistickou pláží.

FOTO: mar

FOTO: jn

Textilní průmysl má prý nejhorší dobu za sebou

Přestože odvětví jako celek zaznamenalo citelný propad a z hlediska zaměstnanosti už nehraje tak důležitou roli, pro zdejší oblast má stále nezanedbatelný význam. Shodují se na tom ředitel novopackého závodu Velvety Michael Miess i hořické Milety Jaroslav Modřický.

"Konkrétně Velveta, co se týče objemu výroby, nijak nepoklesla. Naopak, především díky zavádění nových technologií svůj výkon zvýšila. Pravdou je, že se snížil počet zaměstnanců. Důvodem byly nezbytné racionalizace," konstatuje Miess. Rovněž Mileta už šest let po sobě vykazuje růst tržeb.

Kritický moment podle Miesse nastal ihned po roce 1989, kdy se téměř ze dne na den zhroutil systém vývozu. "Bylo náročné sehnat nová odbytiště na Západě, všeobecně vůči nám ztratil zahraniční obchod důvěru. Textilní průmysl v té době ovšem spadl nejen u nás, v hluboké recesi byla i západní Evropa. A teď prožívá konjunkturu."

Firmy se také musely v polovině 90. let vyrovnat s rozpadem Centrotexu, který jim zajišťoval prodej drtivé většiny zboží v zahraničí. Většinu textilek totiž udržuje na vzestupu zejména export, který obvykle tvoří minimálně tři čtvrtiny veškerých tržeb. Právě vývoz pomohl například loni zvýšit obrat o devět procent hořické Miletě, která se ale s Centrotexem rozešla už v roce 1992. "Abychom na náročných světových trzích uspěli, musíme splnit několik kritérií. Důležité jsou především termíny, špičková kvalita, flexibilita a servis," komentuje tvrdé konkurenční prostředí ředitel hořické Milety Modřický.

Pokračování na str.4

Zemřel Alois Hlavatý

S Aloisem Hlavatým, významnou osobností protikomunistického odboje, se jeho nejbližší a přátelé naposledy rozloučili ve středu ve 14 hodin, obřad se konal v miletínském kostele. Ve svém rodišti byl také pohřben.

V předchozích letech vydal Hlavatý několik publikací, jimiž se snažil přiblížit neblahé období totality. Tvrdé represe tehdejší státní moci prožil sám na vlastní kůži. Jako tisíce jiných "nepohodlných" strávil část svého života v komunistických žalářích. Původně byl pro zločin velezrady a vyzvědačství odsouzen na doživotí. Trest mu byl nakonec změněn a v roce 1960 byl po deseti letech, která strávil v různých českých věznicích, propuštěn na svobodu. Plné rehabilitace se dočkal až v roce 1990.

Do paměti místních lidí se mimo jiné zapsal nemalým finančním darem, který věnoval Miletínu na záchranu kulturních památek. Díky jeho příspěvku nechal tamní obecní úřad odlít nové zvony.

(jn)