Teprve loňského září, příchodem nové ředitelky Magdy Martincové na novopackou Základní uměleckou školu, byla tato přerušená tradice sborového zpěvu dospělých, v Nové Pace obnovena. Ta nám ke vzniku nového pěveckého tělesa řekla: "O založení smíšeného pěveckého sboru jsme se dohodli s Dr. Jaroslavem Barešem, kterého jsem znala již z dřívějších let. Důvod byl celkem jednoduchý. Zatímco v Nové Pace, kde byla tradice sborového zpěvu až do padesátých let, pěvecké těleso chybělo, mnozí pačtí zájemci o sborový zpěv dojížděli do pěveckých sborů v Jičíně a v Hořicích. Náš úmysl založit pěvecký sbor jsme nejprve uveřejnili v novopackém měsíčníku Achát a sami jsme rovněž oslovili několik zpěváků. Na prvé zkoušce 23. listopadu se nás sešlo patnáct a bylo zřejmé, že se nám náš záměr podařil".

Za týden ředitelka a zároveň sbormistryně nového smíšeného sboru Martincová již zkoušela s pětatřiceti zpěváky a zpěvačkami. Na tomto počtu se sbor, který pojmenovali Hlas, ustálil, ale neuzavřel pro další zájemce. "Ve sboru máme naprostou převahu žen. Těšíme se na další zpěváky, ale i zpěvačky, které mezi námi rádi přivítáme," řekl spoluzakladatel sboru a zároveň jeho předseda Jaroslav Bareš. "Naším zřizovatelem je Městské kulturní středisko a zkoušíme každé pondělí od 18.30 do 20 hodin v sále ZUŠ," dodává.

Letos v dubnu měl sbor, který je členem Unie českých pěveckých sborů, premiéru v bělohradských Anenských lázních. Následoval velice úspěšný packý Jarní koncert v aule gymnázia. Naposledy vystupoval Hlas začátkem června na odpoledním koncertu v Osenicích a večerním v Dětenicích, kde zazněly hlasy novopackých pěvců mezi sedmi sbory. Tuto přehlídku iniciovalo Pěvecké sdružení pražských učitelů organizovaných v Unii českých pěveckých sborů k 50. výročí úmrtí J.B. Foerstera. Dle Magdy Martincové vystoupení Hlasu na obou koncertech bylo úspěšné a dodalo všem sílu do další práce. Novopacký smíšený sbor má nyní nabídku z Jičína od pěveckého sboru Smetana a pěveckého sboru ze Dvora Králové Záboj, ke společným koncertním vystoupením. Na podzim připravují víkendové soustředění a na Vánoce koncert. Sbormistryně chce také se sborem nahrát svůj repertoár na kompaktní disk. "K naší činnosti bychom potřebovali nějaké sponzory," posteskla si jinak spokojená Martincová.

Hlas má široký repertoár, počínaje renezančními písněmi až po skladby současných skladatelů. Nyní by se repertoár měl rozšířit o úpravu lidové písně, kterou pro soubor připravuje známý skladatel prof. Milan Uherek. "Souhra s dirigentem, intonační čistota, výraz a kultivovaný tón zdobí tento sbor, jehož vystoupení bylo na profesionální úrovni, a tak se stal i vzorem pro ostatní sbory, které zde vystupovaly. Obdivuji šíři repertoáru, kterou tento výrazně perspektivní sbor zvládl za tak krátkou dobu svého působení," řekla po vystoupení na Jarním koncertu k úrovni smíšeného pěveckého sboru Hlas, osoba jistě povolaná, známá novopacká sbormistryně Dr. Božena Stopková.

Nedlouhou po svém vzniku oživil sbor Hlas novopackou hudební scénu a stal se nejen velmi dobrým nositelem hudebních tradic v Nové Pace, ale i výborným kulturním reprezentantem města.

(ur)

Setkání s dcerou doktora Drbohlava

FOTO: rodinný archiv

Zareagovala na něj MUDr. Helena Brabcová, starší dcera Jaroslava Drbohlava, která žije v Rudné u Prahy. S ní a s dalšími rodinnými příslušníky jsem se měl možnost v Nové Pace setkat. Doktorka Brabcová mi poskytla řadu informací, fotografií a písemných materiálů ze života svého otce a rodiny. Díky její laskavosti jsem tak získal mnoho cenných informací o tomto významném českém mikrobiologovi.

Během setkání jsem se mimo jiné dozvěděl, že manželka MUDr. Drbohlava byla zubní lékařka a že dcera Helena se Drbohlavovým narodila během studijního pobytu ve Spojených státech. Svoje rodiště doktorka Brabcová po roce 1989 navštívila a dokonce v Bostonu našla svůj rodný dům. Zvlášť zajímavé jsou vzpomínky Heleny Brabcové na počátky studií medicíny po 2. světové válce a životní postřehy ze setkání se zajímavými osobnostmi nejen z oblasti medicíny a další vazby na kolegy, kteří žili v našem kraji. Z lékařských oborů si vybrala dětské lékařství, její mladší sestra, která před dvěma lety zesnula, zůstala věrná otcově milované mikrobiologii.

Měl jsem ze setkání příjemný pocit, a tak se budu snažit i o to, aby se splnilo jedno z přání Heleny Brabcové, umístit na školní budově v Úlibicích desku připomínající, že se zde v březnu 1893 narodil její otec MUDr. Jaroslav Drbohlav.

Václav Franc

Město podpoří festival 350 tisíci

V pořadí již jedenáctý ročník pohádkového týdne bude zahájen v pondělí odpoledne 10. září tradičním průvodem a potrvá až do soboty 15. září, kdy by měl být ukončen populárním ohňostrojem.

Městští radní na svém posledním zasedání jednomyslně konstatovali, že předsedou požadovaný příspěvek je součástí schváleného rozpočtu města na rok 2001, a proto nevidí žádný problém v jeho čerpání. Vzhledem k tomu, že Jičín je spolupořadatelem festivalu, považují radní města za samozřejmost i bezplatné propůjčení Valdštejnova náměstí a k němu přilehlých ploch.

Z rozpočtu města na letošní rok bude pro JMP uvolněno sto tisíc korun. Dalších devětašedesát tisíc korun poskytne rozpočet na zajištění této akce Kulturnímu domu na Husově třídě, pětatřicet tisíc korun Městské knihovně v Denisově ulici a sto padesát tisíc korun Technickým službám.

Dohromady tak Jičín podpoří pořádání letošního ročníku festivalu Jičín - město pohádky částkou 354 tisíc korun.

(mar)

Policie České republiky

Nová Paka - Trestného činu podvodu se dopustil jedenadvacetiletý výtečník z Novopacka. V období od května do konce října loňského roku zatajoval MÚ v Nové Pace, od kterého pobíral sociální dávky, vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání vedené Úřadem práce v Nové Pace, ačkoliv byl poučen o tom, že tuto skutečnost je povinen oznámit. V důsledku tohoto zatajení mu byla neoprávněně vyplacena částka 21.169 Kč.

Mladějovsko - Trestných činů podvodů se v pěti případech dopustil v období od srpna 1998 do dubna 2000 osmačtyřicetiletý výtečník z Mladějovska. U pěti firem v okrese Jičín odebral různé topenářské a vodoinstalatérské zboží na fakturu s tím, že ji v době splatnosti uhradí. Faktury za odebrané zboží však neuhradil a poškozeným firmám způsobil škodu za téměř 138.000 Kč.

Kopidlensko, Sobotecko - Osmatřicetiletému pobertovi se od poloviny června do 3. července podařilo násilím vniknout do tří rekreačních chalup na Kopidlensku a Sobotecku. Odcizením různého zařízení a poškozením chalup způsobil majitelům škodu za 69.300 Kč. Výtečník byl polapen a v současnosti zpytuje špatné svědomí ve vazbě v Hradci Králové.

Podkost - V pondělí 9. července kolem 16.00 hodiny využil dosud neustanovený nenechavec toho, že majitel vozu Daihatsu ponechal svůj automobil i s cennými věcmi zaparkovaný v lesním úseku za obcí Podkost. Výtečník rozbil okno u pravých předních dveří a z vozu odcizil videokameru JVC s černou koženou brašnou a mobilní telefon Siemens. Majiteli tak vznikla škoda za nejméně 32.000 Kč.

Jičín - Jako pachatel krádeže osobního vozu Škoda 105 L zaparkovaného 27. června na parkovišti u firmy Continental Teves v Jičíně byl zjištěn syn majitele automobilu. Patnáctiletý mladík si vůz vzal bez svolení otce, aby s ním vyprostil další Škodu 105, se kterou uvízl na polní cestě za Soudnou. I toto vozidlo použil bez otcova souhlasu. Oba automobily přitom poškodil a mezitím navíc, opět bez svolení, použil k jízdě i otcovu Babetu. Otci svým jednáním způsobil škodu za přibližně 14.000 Kč.

Nová Paka - Během noci na 14. července vytrhl pachatel ovládací panel elektronického vrátného u vchodu do MěÚ v Nové Pace. Úřadu vznikla škoda za téměř 5.000 Kč.

Stéblovice - Videorekordér, truhlu, televizor, mikrovlnnou troubu, motorovou pilu, ale i stahovací lustr, starožitnou židli a další věci odcizil neznámý pachatel, který se mezi 8. až 13. červencem vloupal do chalup ve Stéblovicích. Majitelům vznikla škoda asi za 80.000 Kč.

(tm)

Ještě jednou zámek v Tuři

Jenom pro zajímavost. Zámek v Tuři - původně tvrz pochází ze 14. století a patřil ke kumburskému panství a vystřídalo se v něm během věků několik majitelů. O některých není ani zmínka, a tak více se o dějinách zámku dozvídáme až po bělohorské bitvě. Tehdy jej převzali jezuité v Jičíně. Zámek tvořil jakousi jejich filiálku. Zde hospodařili až do doby, kdy císař Josef I. s jezuity zatočil. Zámek i s panstvím Tuř - Sběř koupil rytíř Limbeck z Limbecku - vídeňský advokát a zámek byl používán příležitostně jako letní sídlo panstva. Jelikož je okolní půda hladová, panství nevynášelo. Proto ho Jan Limbeck prodal hrabatům Wrincovým. Kolem roku 1913 koupila panství rodina statkáře pana Bohuslava, která na tomto panství hospodařila tuším až do roku 1948. Panství bylo se střídavými úspěchy zvelebováno. Po okupaci v roce 1939 byla zde nasazena německá nucená správa a začalo drancování lesů. Po osvobození si majitelé mysleli, že nastane klid k tvořivé práci. Bohužel za několik let po Němcích přišli komunisté a vše vyvlastnili. Majitelům p. Bohuslavovi s chotí dali slovy každému 100 Kčs penze. Zámek byl již za Bohuslavových užíván jako pomocná budova a jako taková byl slušně udržován. Je ale pravda, že vinou podzemní vody již v té době vznikla v severní části budovy trhlina ve zdi.

Jak jsem již uvedl, po převratu v roce 1948 a následujících letech převzala zámek obec spolu s JZD. A právě nyní se nám nabízí paralela s filmem "Všichni dobří rodáci". Vše začalo s nadšením. Část zámeckého parku, kde byly nádherné stromy, vzácné druhy květin, byl proměněna v slepičárnu. Vše spálil slepičí trus. Vše vykáceno, vše zpustováno. V zámku (všechna čest) bylo rekonstruováno divadlo, kino, v dolní části obchod Jednoty a slavná tuřská hospoda, kde se opravdu vyvářelo pro členy JZD. To vše v 60 a 70. letech. Nyní ale přichází onen zvrat.

Z Tuře, která byla do té doby jakousi střediskovou obcí, se v průběhu slučování družstev odstěhovalo vedení JZD do Úlibic. Tuř tak začala být jen obcí podružnou, zanikla hospoda i obchod. Do sálu divadla, kde byla ještě jakž takž nějaká zábava, začalo zatékat a teklo takřka do celé stavby. Proč? Byla sice obnovena střecha z hliníkových šablon, ale byla přibita železnými hřebíky do shnilých latí. Výsledek se dal očekávat. Vítr udělal svoji práci a voda se dostala všude. Zhruba takto dopadly všechny budovy, které byly odevzdány v restituci původním majitelům.

Takže v roce 1990 byly odevzdány ruiny a ne, jak vysvítá z konce článku, skoro kvetoucí budovy. V roce 1993 byl zámek prodán zájemci z Prahy. Dle mých informací nový majitel dostal příslib na určitou dotaci od státní památkové péče. Jelikož je zámek v Tuři až někde ve třetí kategorii památek, z dotace sešlo. Nový majitel zámek nechal pustnout dál. To se již do zámku stahovaly různé nekalé živly, které odnesly, co se odnést dalo. V tomto stavu byl zámek v roce 2000 prodán nynějšímu majiteli. S ním jsem osobně mluvil. Řekl mi o svých záměrech a já mu jen držím palce, aby se mu to zdařilo. Tuři by to jen prospělo.

Karel Peregrin

Konec školního roku

Radost, smích a dobrá nálada - tak jak to má být. Byla to jedna dlouhá pohádka. A nejen to - naučily jsme se hodně věcí. Ono se nám to učí s novými pomůckami zakoupenými Sklopískem Střeleč a také zaměstnanci a hosty restaurace Batalion. Vždyť umíme i "pracovat" na počítači - ty jsme dostaly od pana M.Zemana, který přivezl i barevné stolečky, židličky a zaplatil nám autobus na výlet. Na zahradě jezdíme na tříkolce od paní Synkové z Bazaru S+S. Také jsme hrály na harmoničky, cvičily jógu, míčkovaly a máme i svůj sboreček. A kolikrát jsme se pochlubily rodičům s tím, co umíme a jak jsme šikovní! Co my jsme všechno s kamarády prožily! Výlety - na ty se moc těšíme. Byly jsme i na návštěvě ve školce v Jinolicích. To bylo bezvadné. Dostaly jsme od dětí semínka dýně, zasely jsme si je a zaléváme a zaléváme. Teď i my soutěžíme o největší dýni. Ve Velešickém mlýně jsme zase jezdily na koních a dostaly jsme za to diplom. Ty nám okopíroval RK Tisk a tak máme každý svého vodníka. Ten tam v náhonu byl - opravdický! Také jsme si do školky pozvaly policisty, kteří nám předvedli výcvik psů. Ale to nejlepší přišlo až na konec. Spaly jsme totiž ve školce bez rodičů! Navečer jsme hrály stopovanou s překvapením - fotbalový míč, který koupili pan a paní Živnůstkovi. Jejich firma pro nás vyrobila pěkné poličky do dětského pokoje. Po opékání vuřtů, osprchování a připravení pelíšků na spaní jsme měly pyžamovou diskotéku. Byla to legrace - i učitelky byly v pyžamu! Pak jsme od nich dostaly pusu na dobrou noc. Spal s námi i Vojtíšek, který je na vozíčku, a ani on nepotřeboval maminku. Ani se nám nechtělo jít v sobotu ráno domů. Jenže v pondělí nás už zase čekalo čtení z knížek od pana Paška, stavění skládanek od pana Rejlka - to nebudete věřit, ale ty pro nás vyrábí a ručně malují ve věznici ve Valdicích. No a taky musely paní učitelky malovat trička od Táborských z Europroduktu, sladkosti od nich jsme už snědly o našem dětském svátku. K rozloučení se školním rokem došlo po poslední besídce - ve stejných tričkách - společně s rodiči při opékání vuřtů. Jen nás mrzí, že naši školku navštívil nevítaný host a odnesl si video a radiomagnetofon. To nám teď chybí, ale věříme, že se zas najdou hodní lidé, kteří pomohou. A to je asi vše. Ještě se rozloučíme s lišáky ze "Stavebního spoření s liškou" - ty máme tři a ten největší má pro nás vždy nějaké překvapení - dárečky i něco na mlsání. A protože by to neunesl, pomáhá mu s tím pan Hrubý.

Teď už nám věříte, že se nám z naší školičky nechce odejít? Ale do první třídy se už musí. Přejeme proto našim budoucím prvňáčkům hodně hodně úspěchů, štěstí a zdraví a těšíme se na první jedničky. No a někdy příště u nás na shledanou!

Jménem dětí ředitelka J.Zemanová a všichni zaměstnanci mateřské školy na Větrově

Kralování na Královce

Bylo nás celkem 36 včetně rodičů, sourozenců, babiček a kamarádů, kteří nám pomáhají s organizací. Díky překrásnému počasí jsme si, a hlavně naše děti, pobyt užili. Uspořádali jsme cestu za pokladem, opekli buřty a zazpívali si u táboráku. Nejzdatnější rodiče zdolali sami či se svými dětmi rozhlednu Královka, někteří se vydali i na Šámalovu chatu. Navštívili jsme nedalekou Prezidentskou chatu, kde měli největší úspěch u dětí i rodičů malé černé kozičky a dřevěné průlezky. Byla to paráda, takže na podzim vyjíždíme opět. Tentokrát do tábora v Bělči nad Orlicí. Pobyt handicapovaných dětí byl hrazen z veřejné sbírky občanů v závěru loňského roku. Děkujeme.

Vedle tohoto pobytu jsme již letos uspořádali besedu o znakové řeči a Braillově písmu s Jitkou Marhanovou, divadlo Nejkrásnější příběh světa s Mirkou Vydrovou, velikonoční tvůrčí dílnu a dále pak tvůrčí dílnu ke Dni matek s milou a obětavou zahradnicí Monikou Čechovou (rýsuje se ještě podzimní dílna). Velmi zdařilé bylo relaxační cvičení pod odborným vedením klinické psycholožky PhDr. Kerhartové. Paní doktorka se nám, matkám, snažila vštípit myšlenku, abychom za každých okolností zůstali sami sebou a dovedli si na sebe udělat čas. Naší poslední akcí bylo divadlo, které našim dětem 2. června zahráli herci ze ZŠ v Kopidlně. Bylo to nádherné, nezapomenutelné vystoupení rozsáhlého divadelního souboru, které svou výpravou, kostýmy a hlavně hereckými výkony může konkurovat leckterým ochotnickým divadelním souborům. Společně s kopidlenskými dětmi jsme si zazpívali, zatančili, zkrátka jsme radostně oslavili Den dětí. Všechny tyto akce organizujeme ve spolupráci s Městskou knihovnou v Jičíně. Všem zaměstnancům tedy patří náš dík.

Děkujeme samozřejmě sponzorům, kteří přispívají na naši činnost, a tím napomáhají integraci našich dětí. Ráda bych zde uvedla ty, které jsem nezmínila v minulém článku Děkujeme, děkujeme, děkujeme ...Jsou to Městský úřad Sobotka, Městský úřad Kopidlno, Českomoravská stavební spořitelna, Pekárny Fabián a JVS, Maso Radvánovice spol. s r.o., Miniobchod Rudolfová - Bezno, Luboš Petr - Mladá Boleslav, Nosek Jiří - Mladá Boleslav, K&M TOURBUS - Větrný Jeníkov, Tomáš Martinec - Kosmonosy, Štikovi - Bezno. Děkujeme.

Pokud by měl někdo zájem o členství v našem sdružení či by chtěl pomáhat v organizaci našich aktivit, budeme jedině rádi. Naše adresa: Jičínského 887, Jičín (č.ú. 110021363/5100 ČSOB- divize IPB Nová Paka).

Jana Dolejší, přesedkyně sdružení