FOTO: jn

Počet sezónních návštěvníků regionu se za poslední rok díky opravenému a od loňska veřejnosti zpřístupněnému zámku v Dětenicích neuvěřitelně znásobil. Letos si prý jeho interiéry prohlédne kolem pětatřiceti tisíc zájemců. Tedy skoro tolik, jako třeba mnohem známější zámek Humprecht v nedaleké Sobotce. Malá obec Dětenice však na takový nápor není vůbec připravena a v posledních měsících se ocitá na hraně kolapsu.

Na návsi v Dětenicích, kde by ještě před časem bylo umění ve všední den potkat živáčka, se nyní točí denně několik desítek osobních vozidel a autobusy. Z improvizovaného parkoviště odtud proudí na zdejší poměry nebývalé množství lidí, kteří míří k několik metrů vzdáleným železným vratům do parku, která jsou od května do září otevřena šest dní v týdnu. Cílem přijíždějících turistů je historický objekt s červenobílou fasádou.

Tak tomu ale ještě před pár lety nebývalo. "Málokdo čekal, že se něco takového někdy podaří. Teď se ukazuje, že peníze tady ležely na zemi. Zvednout je ale mohl jenom ten, kdo měl kapitál a chuť riskovat, vždyť ze zámku se pomalu stávala ruina," komentuje změny v obci jeden z tamních obyvatel, který si nepřál být jmenován.

Ještě před třemi čtyřmi lety zde nestála novotou zářící barokní památka, vedle starohradského zámku jediná dominanta svého druhu v širokém okolí, ale zvolna pustnoucí objekt, který koncem devadesátých let zakoupili manželé Ondráčkovi. Ti během tří let opuštěný a zanedbaný zámek s přilehlým anglickým parkem přeměnili ve vyhledávanou turistickou atrakci.

Život v obci se tak rázem změnil, podle většiny prý k horšímu. Obyvatelé například těžce nesou časté ohňostroje, které jsou málokdy dopředu nahlášeny, což způsobuje problémy majitelům psů. Po obci už koluje i petice, v níž místní požadují, aby správa zámku brala ohledy na lidi v okolí. Neúnosná situace je i z hlediska parkování: auta stojící před vjezdem do dvorů, rozježděné trávníky... "Obec na takový nápor turistů není vůbec připravena. Máme s tím jen velké problémy a příjem do rozpočtu je nulový," přiznává s hořkostí v hlase starosta Radomír Vališka. Zdejší samospráva jen doufá, že Ondráčkovi dodrží prý daný slib a obci pomohou.

"Byli bychom rádi, kdyby se na eliminování všech negativních vlivů podíleli, situace je už neudržitelná," říká starosta. Před dokončením je územní plán obce, v němž by mělo být zakresleno nové záchytné parkoviště. Peníze na jeho vybudování však samotné Dětenice nemají, stejně jako řada jiných vesnic investují do zanedbané infrastruktury.

Řada místních se shoduje, že novým "majitelům panství" pomohla především masivní propagace, zejména podél silnic rozeseté billboardy a ukazatele. "Nedávno sem přijeli známí z Brna a říkali, že kdyby se orientovali jen podle nich, tak se ani nemusí koukat do mapy a dojedou přímo do Dětenic," potvrzuje libáňský starosta Jan Šesták. Alespoň Libáň, nejbližší město od Dětenic, by mohla začít z přílivu turistů těžit. "Určitě, ne všichni zůstanou jen v Dětenicích, pro některé je tam třeba jídlo drahé, a tak přijedou i sem. Řada autobusů se u nás na náměstí zastaví. Tolik lidí v sezóně tady nepamatuju," potvrzuje Šesták.

Ještě více turistů by mohla příští rok přitáhnout další atrakce, v současnosti opravovaný pivovar, kde se bude vařit dětenické pivo. "Pro návštěvníky zámku připravíme v areálu pivovaru vlastně druhý prohlídkový okruh, muzeum, které přiblíží vývoj pivovarnictví od nejstarších dob po současnost," uvedl majitel Pavel Ondráček. "Máme zájem hlavně o české turisty, ale jsme rádi, když si k nám najdou cestu i zahraniční návštěvníci," tvrdí. Loni, kdy byl zámek otevřen poprvé, zde zaznamenali návštěvnost kolem 12 tisíc lidí, letos se má jejich počet pohybovat už kolem 35 tisíc.

(jn)

Nádrž Bílý mlýn: stavba za 30 milionů?

Své požadavky k projektu hájí i odborníci na krajinu a životní prostředí. "Je potřeba, aby byl pořízen podrobný biologický průzkum, kde bude zjišťováno, co v dané lokalitě roste a žije, abychom nenapáchali více škody než užitku. Z krajinářského hlediska mi projekt nevadí, nádrž může vytvořit zajímavý krajinný prvek i s okolními porosty. Otázkou je, jak bude vypadat hráz nádrže, jaká bude její výška. To zatím není vůbec jasné," říká Vladimíra Smolíková z oddělení ochrany přírody a krajiny Okresního úřadu v Jičíně. Sama přiznává, že ji překvapila špatná příprava dokumentace ze strany Střediska automobilového sportu. "Udivilo mne, jaká byla nepřipravenost podkladů pro výstavbu vodní nádrže i jak byly vypočteny částky na stavbu. Kromě toho vypracování dokumentace bude chvíli trvat a těžko bude moci být skončena do konce tohoto roku. Jenom odborníci, kteří budou provádět biologický průzkum, budou muset pracovat v terénu minimálně po období jara, spíše však až do léta příštího roku," soudí Smolíková.

Zástupce Střediska automobilového sportu Josef Nálevka však stále vidí reálnost dokončení stavby v původním termínu. Přesto potvrdil, že nádrž bude stát kolem 30 milionů a změní se z retenční na průtokovou. "Stavbu prodražily některé bezpečnostní předpisy na výstavbu hráze. V současné době sháníme peníze na dofinancování zbytku. A nejde jen o cestu přes státní dotaci, ve hře je více zdrojů," prohlásil Nálevka, podle něhož je snahou SAS především zlepšit prostředí v této lokalitě. "I přes změnu původního návrhu není dokončení projektu nereálné v horizontu roku 2003, kdy by nádrž měla být napuštěna jarními vodami. Pokud se nám podaří vyřešit finanční stránku, mohou být práce zahájeny ještě letos. Myslím, že nic nebrání tomu vyčerpat dotaci ještě do konce tohoto roku," tvrdí Nálevka. Podle jeho slov by velikost nádrže měla dosahovat 12 hektarů a otázka pozemků je již vyřešena. 95 procent pozemků v této lokalitě vlastní město, které jsou vkladem jičínské radnice do projektu, 5 procent je soukromých, pozemky armády nezasahují do oblasti nádrže, jak se počítalo v původním projektu z konce 80. let.

"Na projekt vodní nádrž Bílý mlýn bylo vydáno stavební povolení již v roce 1986. Nakonec se však nerealizoval. Měla to být retenční nádrž o rozloze 25 hektarů, která měla dotovat přítoky a vyvažovat stav vody v Cidlině, plánovalo se závlahové využití. Poté, co byl ale zrušen projekt teplárny ve Valdicích, z celého projektu sešlo," vzpomíná Ivan Vokatý, vedoucí oddělení vodního hospodářství OkÚ v Jičíně. Podle jeho slov nová stavba bude zhruba poloviční, i když sám přiznává, že přesnější informace nemá. "Trochu mě překvapilo, že ani sami zástupci SAS nevěděli, jak velikou chtějí mít vodní plochu."

Důraz je podle Vokatého dnes kladen hlavně na bezpečnost vodních nádrží. Proto by hráz měla být projektována tak, aby nedošlo k destrukci při průtoku pětisetleté až tisícileté vody. "Nebude to již klasická retenční nádrž, i když samozřejmě i tato varianta průtočné nádrže má jistou zadržovací schopnost. Mohla by tak zbrzdit například vody z tajícího sněhu, ale její význam bude spíše pouze krajinotvorný. Mohla by však přispět ke zlepšení místního mikroklimatu," vysvětluje Vokatý, který sám nemá k projektu větší výhrady. Zároveň ale připomíná: "Pokud budou prostředky na stavbu čerpány z fondu životního prostředí, je zakázáno komerční využití takové plochy, včetně intenzivního chovu ryb a provozování rekreace."

(pe)

Pozastavená výstavba domů by se měla opět naplno rozběhnout

Dodavatelem domů v Barákově a Butovské ulici je společnost Fato Invest, jejíž pracovníci staví za sdružené finanční prostředky Jičína, budoucích uživatelů bytů a olomoucké firmy Mera-Czech. A právě finanční problémy mezi posledně jmenovaným investorem a dodavatelem stavby byly podle starosty města Jiřího Lišky hlavní příčinou přerušení výstavby, která měla být původně dokončena 30. listopadu. Nejvíc nespokojeni s průtahy ve výstavbě jsou samozřejmě budoucí majitelé bytů, kteří se na ní podílejí finančními zálohami v průměrných hodnotách okolo čtyř set tisíc korun. Ve smlouvách, které však budoucí nájemníci podepsali, konkrétní termín dokončení stavby a předání bytů chybí. "V minulém týdnu se uskutečnilo jednání mezi Jičínem, Merou a Fato Investem, kde jsme o vzniklých problémech diskutovali. Nakonec jsme se jednoznačně dohodli na opětovném spuštění výstavby. Pokud vše dobře půjde, domy by měly stát ještě do konce roku," optimisticky prohlásil koncem minulého týdne Liška.

Doposud se podle něho stavělo z peněz, které měly k dispozici obě firmy, a ze zálohy státní dotace určené právě na výstavbu těchto domů. Jičínská radnice navíc obdržela dlouho očekávanou informaci o uvolnění doplatku státní dotace 320 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Začátkem října tak na bankovní účet města přibude k již vyčerpané záloze 3,2 milionu dalších 7,3 milionu korun. "Právě i z těchto peněz by se mělo ve výstavbě pokračovat. Další prostředky budou uvolněny i ze strany budoucích nájemníků," konstatoval Liška.

(max,mar)

Razítko z vás potápěče neudělá

Jaroslav Tuma z klubu sportovních potápěčů Pinguin při přípravě k ponoru v lomu Rumchalpa u Kumburského Újezdu.

FOTO: pe

V letním období provádí členové Pinguinu také základní instruktáže pro návštěvy z ciziny, které jsou navíc pro klub vítaným zdrojem příjmů. "Nyní tady máme třeba Holanďany, kteří se tu během týdne pod dohledem našich instruktorů seznámí alespoň se základy potápění. Organizujeme jim tady i další program, jako různé výlety do okolí a podobně. Vždy na týden nám sem zajíždí i potápěči ze spřáteleného klubu v Německu." V zimě na lomu členové klubu organizují náročnější ponory pod led, které jsou oblíbeny především kvůli skvělé viditelnosti ve vodě, která pod ledem dosahuje deseti až patnácti metrů.

Přestože má potápění určitě každému co nabídnout a v poslední době po něm poptávka roste, je potřeba pro začátek počítat s většími finančními výdaji. "Kdo chce začít s potápěním dnes, má, pokud jde o materiální vybavení, situaci značně ulehčenou. Na druhou stranu je třeba počítat s investicí ve výši kolem 60 až 70 tisíc, a to se jedná pouze o základní vybavení," připomíná Jaromír Dvořák potenciálním zájemcům.

(pe)