Nové Noviny č. 36/0114. září 2001str. 5

Hořická škola létání

Letecký instruktor Vladislav Veselý z Aeroklubu Hořice předvádí pilotní kabinu kluzáku L13, který je součástí zdejšího leteckého parku.

FOTO: pe

Hořice - O tom, že nejkrásnější pohled vychází z pilotní kabiny letadla, zřejmě panuje mezi letci shoda. Výjimkou nejsou ani příznivci létání Aeroklubu Hořice, kteří od skončení války využívají letiště umístěné nedaleko Dobré Vody. Všem zájemcům o létání nabízí aeroklub možnost vyhlídkových letů, těm odvážnějším pak kurzy v letecké škole nebo prostě jen

příležitost strávit zde příjemné odpoledne v prostředí "báječných mužů na létajících strojích".

Aeroklub Hořice se dnes zaměřuje především na bezmotorové létání a jeho základnu tvoří asi 80 lidí, skutečně aktivních je zhruba polovina. "Máme tady školu bezmotorového i motorového létání, ale musím přiznat, že vzhledem k finančním důvodům je zájem omezený. Výcvik v prvním roce stojí zhruba 20 tisíc korun. Ale nejde jenom o peníze, létání je i o společném klubovém životě, jsou to také stovky brigádnických hodin strávených při přípravě letadel, dráhy i sebe samých. To samozřejmě hodně lidí odláká," tvrdí letecký instruktor hořického aeroklubu Vladislav Veselý. "Všechny zájemce o létání ale zveme, aby k nám na letiště zašli a zkusili to. Výcvik trvá v průměru dva roky, záleží na volném čase každého pilota, někdy bohužel i na počasí."

Těm, co se chtějí pouze prolétnout, nabízí aeroklub možnost vyhlídkových letů nad okolní oblastí. "Létáme většinou pouze čtvrthodinové lety v okruhu Milovice, Hořice, Miletín, Pecka, Lázně Bělohrad. Dá se samozřejmě letět i dál až nad Český ráj, to se ovšem vzhledem k větší vzdálenosti od Hořic již prodraží. Klasický čtvrthodinový okruh u nás stojí 960 korun pro 3 lidi," říká vedoucí letového provozu Lubomír Šťovíček. Potvrdil ale, že poptávka je omezená a pro klub není zdrojem velkých příjmů. "Tato oblast není turisticky tolik atraktivní jako třeba Český ráj a zisky z létání nám většinou uhradí pouze vlastní náklady." Podle Šťovíčka má dnešní aeroklub poměrně dobré zázemí, které vychází z předchozí rozvinuté činnosti aeroklubu na tomto místě. "V minulosti, ještě za působení Svazarmu, tady byl dosti čilý provoz, protože zde bylo výcvikové středisko parašutistů a konala se zde mezinárodní setkání a soustředění reprezentantů. Na zdejší letiště byl také přemístěn krajský aeroklub, což provázela rozsáhlá výstavba. Byly tu postaveny například druhý velký hangár, ale i kancelářské, ubytovací a učební prostory. Dnes už je však parašutistický výcvik minimální. K obecným problémům patří uspořádání třeba leteckého dne. Je to totiž velice rizikový podnik, náhodou se nevydaří počasí a ztráty jdou do desetitisíců." Výhodou Aeroklubu Hořice je fungování provozně technické skupiny, která má oprávnění opravovat civilní letadla. "Problém se tak může vyřešit přímo na místě a nemusíme létat jinam. Samozřejmě se nám tak snižují výdaje za transport a opravy," dodává Šťovíček.

O úspěších hořické letecké školy svědčí i cenná umístění v republikové i mezinárodní konkurenci. Hořickým aeroklubem, prošla mimo jiné světová rekordmanka Věra Toužimská a místní aeroklub měl letos své zástupce rovněž v letecké rallye družstev v navigaci a přesnosti přistání, kde obsadil druhé místo.

(pe)


Oznámení OkÚ, oddělení státní sociální podpory

S účinností od 1.10.2001 dochází k novelizaci zákona o státní sociální podpoře. Kromě jiných ustanovení bude nově upraven rozsah příjmů rozhodných pro přiznání dávek poskytovaných v závislosti na výši příjmu. Vzhledem k tomu, že potřebné nové formuláře "Doklad o výši příjmu" dosud nemáme k dispozici, upozorňujeme všechny žadatele o "čtvrtletní" dávky (sociální příplatek a příspěvek na bydlení), že pravděpodobně dojde ke zpoždění v rozesílání prohlášení osob o příjmech za 3. čtvrtletí 2001. Rozešleme je ihned, jakmile formuláře obdržíme.

Zároveň si dovolujeme upozornit všechny žadatele o přídavek na dítě a příspěvek na dopravu od 1.10.2001 (příjmy za rok 2000), že pravděpodobně v měsíci říjnu obdrží od oddělení SSP žádost o doplnění těchto příjmů ve smyslu výše zmíněné novely. Tento dodatek bude zapotřebí doručit co nejdříve na příslušné kontaktní místo, jinak nebude moci být přídavek na dítě a příspěvek na dopravu za měsíc říjen vyplacen.

Omlouváme se našim klientům za vzniklou nepříjemnou situaci a žádáme je o pochopení. Bohužel, není v naší moci tento stav změnit.

Ing. Hana Kalenská, vedoucí oddělení


Záložní transportní letiště u Hořic mělo patřit k největším v republice

Dobrá Voda, Domoslavice, Hořice - Na sklonku studené války byly v blízkosti Dobré Vody zahájeny rozsáhlé stavební úpravy terénu. Jejich výsledkem mělo být vybudování záložního transportního letiště pro potřeby Varšavské smlouvy, které se mělo stát jedním z největších svého druhu v zemi. Oteplování vztahů mezi velmocemi na konci 80. let a zřejmě i protesty obcí a některých organizací však nakonec vedly ke zrušení projektu, jenž mohl zcela změnit život místních obyvatel.

I dnes patří větší část pozemků armádě, která oblast eviduje stále jako záložní letiště. Zatravněná plocha je ale v současné době využívána pouze pro sportovní létání a k zemědělským účelům.

"Byla by to katastrofa pro všechny v okolí," komentuje možné následky dnes již pohřbeného projektu starosta Dobré Vody, Drahoš Drašar. "Pokud by se stavba dokončila, byly by okolní obce na odpis, a to hlavně kvůli umístění uvnitř hlukových pásem letiště. V takovém případě by na tom asi byla nejhůře Ostroměř, kam měla směřovat jedna z přistávacích drah," zamýšlí se starosta. On sám má stále ještě v živé paměti tehdejší nálady obyvatel. "Bohužel lidé toho o plánované stavbě mnoho nevěděli, o záležitosti se nesmělo ani mluvit a ze shora byl navíc činěn nátlak, aby se projekt zrealizoval. Přesto odpor existoval a osobně jsem se zasazoval proti výstavbě," líčí starosta Dobré Vody.

Domněnka, že projekt mohl být ve své skutečné podobě ještě rozsáhlejší, než si většina lidí v okolí letiště uvědomovala, podporují informace, které NN poskytl rodák z nedalekých Domoslavic František Škvrna. "Ze strany armády byla myšlenka záložního letiště pouhým podvodem, jak obalamutit veřejné mínění. Ve skutečnosti se počítalo s mnohem větší stavbou, kam měla být přesměrována transportní doprava z pardubického vojenského letiště. Tam se totiž už tehdy zdvihala vlna protestů proti negativním vlivům leteckého provozu. Většina lidí v oblasti Hořicka však ani neměla tušení, co by taková stavba pro ně znamenala a o co tu vůbec jde." Podle Škvrny by totiž kromě zvýšení hladiny hluku došlo především ke zničení zdrojů vody v důsledku budování rozsáhlého kanalizačního a drenážního potrubí.

Bouřlivou atmosféru kolem přípravy stavby si vybavuje i hořický starosta Ladislav Vrba. "Jako zdroj paliva se nabízel blízký sklad pohonných hmot v Cerekvici, což by jistě logiku mělo. Kladem pro Hořice byla údajně slibovaná modernizace nemocnice a nové bytové domy, naopak negativem měla být poloha vzletové dráhy v ose západ - východ, která by představovala zátěž pro obyvatelstvo," shrnul Vrba.

Realizace projektu velkého záložního letiště by nejspíš zpečetila osud místního Aeroklubu Hořice. Ten totiž přišel již v druhé polovině 80. let o jednu ze startovacích drah právě kvůli zahájení výstavby vojenského letiště. "Proslýchalo se, že to mělo být největší transportní letiště v republice. Jsme rádi, že to nedopadlo, protože jinak by to asi znamenalo náš konec," domnívá se Lubomír Šťovíček, vedoucí letového provozu Aeroklubu Hořice.

Samotné práce na letišti se začaly rozbíhat v roce 1987. S povrchu byla sejmuta ornice a bylo zahájeno pokládání potrubí pro odvodňovací systém a navážení štěrku. "Z té doby tady jsou postaveny cesty, zavedeny kanalizační přípojky a trafa. Došlo také k odklonění silnice na Bílsko a do oblasti se začal navážet štěrk a kamení. Pak ale stavba byla naráz ukončena," vzpomíná na tehdejší vývoj Šťovíček. "Možná to bylo v souvislosti s dohodami mezi Východem a Západem a nástupem Gorbačova, které vedly k rušení těchto typů frontových letišť," uvažuje člen aeroklubu. František Škvrna z Domoslavic se ale domnívá, že hlavním popudem pro zrušení stavby v roce 1989 byl odpor místních organizací, který on sám inicioval. "V lednu 1989 jsme vyjádřili protest proti povolovacímu řízení a už v únoru byla celá stavba zastavena. Do listopadu pak byl odvezen materiál a vše bylo vráceno do původního stavu," tvrdí Škvrna.

Pozemky, na nichž provozuje svou činnost hořický aeroklub, jsou však i nadále evidovány jako záložní letiště české armády. Nyní je však vojsko pronajímá, a to kromě aeroklubu i Zemědělskému družstvu Podchlumí, které na nich hospodaří. Podle členů aeroklubu se ovšem na větší části armádních pozemků nedá létat. "V místech, kde byla sejmuta ornice i po rekultivačních pracích, začínají vystupovat drenážní trubky a pro stroje je takový terén nevhodný. Je to zkrátka příliš hrbolaté, a tak tuto část využíváme většinou pouze jednou v roce, a to jen v její okrajové části," říká letecký instruktor Vladislav Veselý.

(pe, jn)


Policie ČR

Popovice - Vyšetřovatel OÚV Jičín koná řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného užívání cizí věci a krádež, ze kterých je podezřelý pětadvacetiletý muž z Popovic. Ten za pomoci shodných klíčů užil vůz Škoda Favorit k jízdě do Poděbrad, kde u obce Pátek při pronásledování policií havaroval a z místa nehody utekl. Klíče si nechal zhotovit v době, kdy vůz měla z měla z autopůjčovny zapůjčený jeho sestra. Zároveň je podezřelý z vloupání do favorita u Spařence, z něhož odcizil autorádio, a podezřelý je i z toho, že v Poděbradech odcizil ze zaparkovaného vozu Peugeot 4 pneumatiky s al.disky. Celková škoda, kterou svým jednáním během letošního srpna způsobil, přesahuje 23.000 Kč. Podezřelý byl umístěn do policejní cely.

Úlibice - Nepříjemnou zkušenost má za sebou řidič, který jel ve směru od Jičína ke křižovatce u Úlibic. V tomto úseku mu z pravé strany vběhlo do cesty divoké prase, s nímž se střetl. Zvíře bylo nárazem odhozeno na další protijedoucí vůz. Ke zranění osob nedošlo, škoda však činí 110.000 Kč.

Valdice - Neznámý pachatel odcizil během prvního zářijového víkendu z volně přístupné venkovní plochy objektu statku ve Valdicích 200 kusů europalet. Majiteli vznikla škoda za 50.000 Kč.

Sobotka - Těžké zranění utrpěl řidič vozu Škoda 120, který se 6. září dopoledne otáčel u Sobotky v protisměrném pruhu a srazil se s přijíždějícím vozem BMW, jehož řidič pro bezprostřední vzdálenost už nemohl nehodě zabránit. Alkohol byl u obou řidičů vyloučen, škoda činí 235.000 Kč.

Jičín - Vyšetřovatel OÚV Jičín koná řízení pro podezření z trestného činu zpronevěra, kterého se dopustil podezřelý tím, že přijímal od zákazníků platbu za prováděnou práci. Firmě však peníze nepředal a více jak 20.000 Kč postupně utratil za pití a hru na automatech.

Bartoušov - V noci na 7. září byl odcizen linkový autobus ČSAD Semily, který byl zaparkován na zastávce v Bartoušově. Jedná se o autobus Karosa 735 bílé barvy, rok výroby 1986. Uvnitř mimo odbavovacího strojku byly odcizeny i další věci. Celková škoda činí 84.000 Kč.

Jičín - Během noci na 8. září došlo k vloupání do prodejny Elektra CZ v Jičíně, kde po vytržení mříže a rozbití okna došlo k odcizení několika mobilních telefonů a většího množství dobíjecích karet. Způsobená škoda činí asi 170.000 Kč.

Radim - Mezi 7. až 9. zářím vypáčil neznámý pachatel okno u kanceláře objektu pily v areálu ZS Radim a z kanceláře odcizil mrazničku i s masem. Ve stejné budově vnikl do brusírny odkud odcizil šrankovník. Celková škoda je asi 15.000 Kč.

(tm)


Výstavba sportovní haly je pozastavena

Nová Paka - Termín dokončení stavby nové haly u novopacké Základní školy v Komenského ulici se výrazně zpozdí. Hala totiž měla být otevřena již letos, na její dostavbu ale stále chybí mnoho milionů.

"V současné době stavba opravdu stojí. Na dokončení haly chybí 23 milionů korun, z toho 10 máme od strany státu již schváleno. Tyto prostředky ale doposud nedorazily," reaguje na dotaz NN novopacký starosta Petr Kuřík s tím, že v tomto týdnu se chystá navštívit ministerstvo financí s opakovanou žádostí o uvolnění peněz. "I v případě, že konečně obdržíme schválených 10 milionů, bude stále minimálně stejná částka chybět alespoň na její základní zprovoznění," říká Kuřík.

Celkové náklady na přestavbu základní školy spolu se sportovní halou mají včetně druhé etapy dosáhnout až 130 milionů korun. "Již se proinvestovala zhruba polovina plánovaných výdajů. Většina je placena formou státní dotace, protože z našich peněz bychom to nebyli schopni utáhnout. Kromě dokončení haly bychom mimo jiné potřebovali pokračovat i ve výměně oken, střechy a vybudovat plánovanou půdní vestavbu," upřesnil starosta.

(max)


Nové Noviny