Nové Noviny č. 38/015. října 2001str. 2

Lidé netuší, v jakém rozsahu zajistí stát...

Pokračování ze str.1

Ale například na Pecce mají podle tamní starostky Hany Štěrbové skladové prostory zcela prázdné už dva roky a v Hořicích zase už delší dobu nemají jediný filtr. V mnoha dalších obcích je situace obdobná. "Osobně jsme přesvědčen, že by v každém městě a obci měly být minimální prostředky individuální ochrany obyvatel, tedy i funkční masky. Nemusí jít o válečný stav, ale i o průmyslové havárie nebo jiné mimořádné události. Žádné riziko přece nelze předem vyloučit," míní vedoucí hořické radnice Jaroslav Vais.

Podle ředitele územního odboru HZS v Jičíně Jana Lejska se masky odvážejí do centrálních skladů z důvodu jejich kontroly a celkové revize. "Pokud tento materiál leží několik desítek let někde ve skladu, je potřeba ho odborníky překontrolovat," vysvětluje. Zároveň připouští, že několik let se této záležitosti věnovala jen okrajová pozornost, teď je snaha to napravit. "Dokud nedošlo v Americe k teroristickému útoku, o prevenci nechtěl nikdo slyšet. Zrušila se školení pro veřejnost a dnes se například zvažuje opětovné zavádění branné výchovy do školních osnov. Masky nadále zůstávají na základních a mateřských školách, ve zdravotních a sociálních ústavech. V případě nutnosti by byly vydávány i z centrálních skladů podle potřeby," ujišťuje Lejsek.

To, zda se masky po revizi znovu vrátí na původní místa, z nichž některá nedávno prošla modernizací, se s jistotou neví. Přitom podle posledního scénáře se má v lednu ve stěhování lícnic do Vysokého Mýta pokračovat a na okrese by neměla zůstat jediná maska. Jaký bude další postup, nebyl nikdo z generálního ředitelství HZS v Praze našemu listu do uzávěrky schopen nic bližšího sdělit. Pro mnohé také zůstává záhadnou, proč se filtry v minulých letech stahovaly, aniž by v adekvátní době došlo k náhradě za nové, které by na rozdíl od těch stávajících byly schopny chránit nejen proti bojovným otravným látkám jako je iperit, ale i proti průmyslovým chemikáliím, například chlóru, čpavku či kysličníku uhelnatém.

Některé obce vzhledem k posledním událostem navrhují, že by si zbývající masky koupily do svého vlastnictví. "V poslední době k nám starostové skutečně telefonují a někteří tady byli s tímto požadavkem i osobně. Zatím jim ale nejsme v této věci schopni odpovědět," říká Marie Fikkerová. Čeká se na rozhodnutí z Prahy.

Podle starostů byl měla odpovědná ministerstva veřejnosti sdělit, v jakém rozsahu bude bezpečnost obyvatel zajišťovat stát a do jaké míry bude individuální ochrana věcí každého jednotlivce. "Tato otázka je nyní zásadní," souhlasí s názorem představitelů samospráv přednosta okresního úřadu Jiří Vitvar. Domnívá se, že stát by měl zajistit odpovídající ochranné prostředky především ve školách, nemocnicích, domovech důchodců a případně na dalších místech, kde by byly co nejrychleji dosažitelné. Zodpovědnost za vlastni bezpečnost bude ale patrně z části přenesena i na obyvatelstvo. "Pokud by si měl některé ochranné prostředky pořídit sám občan, měl by dostat lepší informace, aby věděl, jaká jsou případná rizika, jaké prostředky a kde nakoupit," konstatuje vedoucí Městského úřadu v Sobotce Jaroslav Vraná.

(jn)

Přehled prostředků individuální ochrany obyvatelstva na Jičínsku

ochranné masky pro děti
počet: 16 523 (ZŠ a MtŠ)
ochranné masky pro dospělé
počet: 32 966
filtry celkem
počet: 29 668
malé dětské vaky
počet: 1265 (OÚ, MtŠ i ZŠ)
dětské ochranné kazajky
počet: 100
(současný stav)


c

Sobotka - Radnici v Sobotce se nelíbí, že v blízkosti města v pravidelných intervalech projíždějí nákladní vozy, které v cisternách převážejí nebezpečnou chemikálii, ethylen. Starosta Petr Hejn je rozhodnut iniciovat jednání s cílem tuto přepravu buď zcela zastavit nebo ji alespoň eliminovat, aby následky případné havárie byly co nejmenší.

Transport ethylenu z Litvínova do Polska přes území okresu mezi Hořicemi a Sobotkou probíhá už řadu let a i v minulosti se o ni několikrát na úřadech v souvislosti s možným ohrožením obyvatelstva jednalo.

Na první místo ji řadí právě i analýza bezpečnostních rizik v rámci krizového plánu, který v pondělí schválila bezpečnostní rada okresu. "Z několika předvídatelných událostí představuje přeprava ethylenu největší hrozbu," potvrzuje přednosta okresního úřadu Jiří Vitvar. Hned poté následuje sklad pohonných hmot společnosti Čepro v Cerekvici nad Bystřicí. "Do podobné skupiny patří i další zdroje potenciálních rizik, které však v regionu potřebujeme, například zimní stadiony v Jičíně a Nové Pace, provozy Krkonošské sýrárny v Jičíně a Dřevěnici, novopacký pivovar a pískovna ve Střelči, kde se pracuje s trhavinami," uvedl Vitvar.

Kamiony s nákladem jedovaté látky projíždějí v blízkosti sedmnácti obcí, z nichž jen jediná by byla při plném úniku zasažena z devadesáti procent, všechny ostatních ze sta procent. "Rozhodně bychom chtěli vědět za jakých podmínek a komu byl převoz povolen a jak je zabezpečen. Když se to nepodaří zrušit, třeba by bylo možné, aby se po silnici pohyboval jen čtvrtinový objem dnešních cisteren," domnívá se Hejn. Podle přednosty se o zastavení provozu už dříve pokoušel Okresní úřad v Náchodě. Zároveň naznačil, že by se tato diskuze na Jičínsku mohla znovu otevřít.

(jn)


Jičín obdržel prestižní ocenění

Pokračování ze str.1

"Hlavním kriteriem hodnocení soutěže byla návratnost státních a obecních finančních prostředků vložených do přípravy městských stavebních pozemků ke vstupu investorů. První v soutěži se umístila Plzeň, jejíž obrovské průmyslové zóně však nemohou konkurovat ani mnohem větší města, než je Jičín. Naše umístění považuji za velmi dobrý odrazový můstek k získání další státní dotace přibližně osmnácti milionů korun potřebných k vybudování inženýrských sítí průmyslové zóny II. a komunikace spojující ulici Konecchlumského s Dělnickou," přibližuje tajemník MěÚ Peter Bareš úspěch Jičína v oblasti rozšiřování průmyslu a pracovních příležitostí.

Jičínská průmyslová zóna se prý v těchto dnech dostala na přední místa nabídkových seznamů a do povědomí zahraničních podnikatelů a firem majících zájem v České republice investovat do výstavby průmyslových závodů.

Plánovaná dostavba infrastruktury jihovýchodní okrajové části Jičína je zároveň poslední zhruba osmimilionovou investicí města do průmyslové zóny. Jejím dokončením město zajistí svůj další průmyslový rozvoj, dlouhodobou zaměstnanost a příjmy plynoucí z odváděných daní a z prodeje stavebních pozemků investorům. Takto získané prostředky mohou být použity například k potřebným rekonstrukcím chodníků a komunikací ve městě.

(mar)


Dravec není flinta...

Pokračování ze str.1

"Dravci ale do přírody patří, jsou její nedílnou součástí. Sokolnictví představuje přirozený způsob lovu. Jestřáb, krahujec či sokol neloví z nějakého potěšení, ale z potřeby, a vybírá si buď mladou nebo přestárlou zvěř a nikoliv tu, která zajišťuje reprodukci. Bohužel člověk svými zásahy, například zemědělstvím, rovnováhu v přírodě narušil. Dravec také není flinta, člověk ho nemůže nutit, aby lovil, jak on chce. Nemáme ani vlastní revíry, naši činnost provozujeme jen díky pochopení mysliveckých sdružení, která nám propůjčují honitby," líčí Karel Sýkora.

Výcvik dravce není jednoduchý, musí si totiž zvyknout na veškeré "rušivé" podněty ve svém okolí, ať už je to přítomnost většího počtu lidí, nebo hluk projíždějících vozidel. "Svého jestřába jsem naučil nevnímat hluk aut tak, že jsem s ním strávil den poblíž dálnice," vzpomíná například Jaroslav Franc.

V republice nyní působí necelá dvacítka sokolnických středisek, které zastřešuje klub, jenž má dohromady kolem čtyř set členů, z nichž je asi polovina aktivních. Ve srovnání se sdruženími v jiných zemích má prý Česko jednu z nejlepších sokolnických organizací na světě.

(jn)


V ÚLIBICÍCH ODHALILI PAMĚTNÍ DESKU U příležitosti sjezdu rodáků a přátel obcí Úlibice a Řeheč došlo v sobotu 22. září k odhalení pamětní desky na budově bývalé úlibické školy zdejšímu rodákovi, významnému českému lékaři a vědci, doktoru Jaroslavu Drbohlavovi. Ten se právě v této budově 14. března 1893 narodil. Slavnostního aktu se zúčastnila dcera doktora Drbohlava Helena Brabcová (na snímku) spolu s dalšími členy rodiny a pozvanými hosty.

FOTO: jn


Jičín získá 17 milionů na průmyslovou zónu

chybí

Na Jičínsku je přes sto uživatelů tvrdých drog

Jičín - Zpráva nedávného průzkumu mezi středoškoláky na Jičínsku podle okresního protidrogového koordinátora Davida Rejlka konstatuje, že přes padesát procent respondentů už někdy nějakou drogu zkusilo.

"Průzkum byl prováděn formou anonymního dotazníku mezi 900 studenty středních škol. Výsledná studie, která byla na základě odpovědí na řadu otázek zpracována, se skládá z pěti desítek stran textu," poznamenal Rejlek. Dodal, že podle hradeckých terénních pracovníků, kteří se mezi drogově závislými přímo pohybují, se počet narkomanů na okrese odhaduje až na 150.

"Většina z nich je závislých převážně na pervitinu a jejich věkový průměr se pohybuje těsně pod jedenadvaceti lety. Konzumenti tvrdých drog se ale většinou stěhují do větších aglomerací, kde se mohou pohybovat ve větší anonymitě. Často bydlí ve dvou nebo i více pohromadě, což by na malém městě okamžitě vzbudilo velkou pozornost," poznamenal protidrogový koordinátor. Ve velkých městech mají také více možností, jak si opatřit peníze, zejména nelegální činností.

Zdejší okresní úřad v současnosti čeká, zda bude meziresortní komisí podpořen projekt hořické ZUŠ. Připravují se ale i další programy. "V rámci primární prevence se na přelomu října a listopadu uskuteční třítýdenní akce ve spolupráci s hradeckými biskupstvím. Je určena učňům a studentům prvních ročníků a z okresu se do ní zapojí šest školských zařízení z Jičína, Hořic, Nové Paky a Lázní Bělohradu," informoval Rejlek.

Doplnil, že projekt sleduje několik cílů, mimo jiné je zaměřen na sebepoznání a uvědomění si vlastního hodnotového žebříčku a respektování druhých. Frekventanty má také vést ke zdravému životnímu stylu. K tomu by měly být vedeni i děti v mateřských školách prostřednictvím svých učitelek, jimž má být určen odborný vzdělávací kurz. Dále se připravuje také dlouhodobá akce pro žáky osmých tříd, které se zúčastní asi pětadvacet vybraných dětí, které pak budou působit mezi svými vrstevníky.

(jn)


Hořičtí organizují ohroženou mládež

Hořice - V regionu zcela ojedinělý klubový ateliér pro adolescenty od jedenácti let vzniká při hořické Základní umělecké škole. Ředitelka jmenované školy a místostarostka městského úřadu v jedné osobě Zdena Vaškovová i vedoucí výtvarného oboru ZUŠ Blanka Bihelerová vnímají Hořice jako město kamenné krásy, mnoha škol, ale také problémové mládeže.

"Každodenní poškozování a nevážení si veřejného majetku totiž svědčí o tom, že mezi zdejší mládeží není něco v pořádku. Proto také vznikla myšlenka klubového centra, kde by formou výtvarných seminářů a dílen mohla být podchycena cílová skupina nejvíce ohrožené mládeže," charakterizuje základní myšlenku projektu jedna z jeho iniciátorek Zdena Vaškovová.

Za zcela nezbytnou součást aktivit považuje spolupráci s řediteli základních i středních škol a odborných učilišť. Prvotní problém nedostatku vhodných prostor se již zřejmě podařilo zažehnat možnou rekonstrukcí nevyužité učebny v budově ZUŠ.

Vedení města se záměrem souhlasí a dokonce je na vybudování výtvarné dílny ochotno přispět finanční částkou jednoho sta tisíce korun. Roční provozní náklady v odhadované výši asi 420 tisíc korun by mohla částečně pokrýt i dotace mezirezortní protidrogové komise. Této vládní instituci právě v těchto dnech směřuje žádost hořických o podporu jejich projektu.

"Klubová setkání chceme organizovat dvakrát týdně v několika věkových skupinách. Tématicky budou zaměřena například na kresbu, malbu, výrobu keramiky, ručního papíru a další obory výtvarných činností. Účelem je dosáhnout vzájemného respektu, pochopení, tolerance a upevnění vlastního sebevědomí. K tomu by měla přispět i následná prezentace výtvarných prací veřejnosti. Projekt je však bezpodmínečně nutné úzce propojit s profesemi lékaře, psychologa, protidrogového koordinátora, policie a dalších oborů, které problémová mládež v běžném životě odmítá," připouští potřebu úzké spolupráce s dalšími specialisty Vaškovová.

Pokud se podle ní hořický projekt podaří uvést do praxe a alespoň část budoucích návštěvníků klubové dílny nerozbije sochu, nezničí park a injekční stříkačku nevyhodí na dětské pískoviště, potom splní svůj účel a bude mít nepřehlédnutelný společenský význam.

(mar)


Spor o pozemky pod TS stále pokračuje

Hořice - Dohodou navrhuje řešit vleklou kauzu sporného prodeje městských pozemků pod Technickým službami za zhruba pět milionů korun společnosti Stavokomplex její předseda představenstva Vilém Tvrdík. Firma platnost smlouvy z roku 1994 napadla žalobou. Jelikož soud konstatoval, že bývalé hořické zastupitelstvo v řadě rozhodnutí pochybilo, je podle Tvrdíka, zřejmé, že byla akcionářům firmy Stavokomplex CZ způsobena škoda v řádu desítek milionů. Ta proto zvažuje podání žaloby na neznámého pachatele. Starosta Ladislav Vrba uvedl, že město je připraveno se dohodnout, ale zatím mu nebyl učiněn konkrétní návrh. Situaci nyní navíc komplikuje restituce, týkající se právě části tamních pozemků.

(jn)


Bělohrad je rozhodnut dokončit odpadní sítě

chybí


Nové Noviny