Řeheč - Tato obec na Jičínsku si v dubnových dnech letošního roku připomněla významné výročí, neboť právě zde se 18. dubna 1883, tedy před sto třiceti pěti lety, narodil pozdější podplukovník a účastník protifašistického odboje za 2. světové války Josef Sucharda.
Přišel na svět jako třetí z deseti dětí v rodině mlynáře Josefa Suchardy, který pocházel ze Lhoty Kacákovy. Matkou byla Anna Suchardová, rozená Šádková, ze Řehče čp. 12, kde také malý Josef Sucharda prožil dětství.
Po otci zdědil vášeň pro zbraně a střelectví a jak sám vzpomíná, mezi jeho nejoblíbenější zábavu patřily hry na vojáky a povstalce, kdy často býval vojevůdcem a velitelem. Později vstoupil do jičínské reálky a docházel denně pěšky do Jičína a zpět. V době studií se konala slavnost na vojenském hřbitově bojiště u Jičína, kdy spatřil poprvé rakouské a říšskoněmecké generály. Snad tento zážitek, ale především zájem o střelbu, přivedl mladého studenta na neobvyklou vojenskou dráhu.
Vojenská služba jej zanesla do dnešního Polska, kde pobyl 17 let a kde se naučil polsky, což využil v období 2. světové války, kdy jej gestapo používalo jako tlumočníka pro polské a ukrajinské vězně. Až 1. světová válka jej "zachránila" od neradostných let, která jak vzpomíná prožil v Polsku. Stal se velitelem kulometného oddělení, později roty a praporu. V poli prožil 38 měsíců a byl třikrát raněn. Konec války jej zastihl v Milovicích, kde 28. října 1918 převzal velení v rozsáhlém táboře. Organizoval silnou českou strážní jednotku a zachránil pro mladou republiku velké materiální hodnoty.
Oženil se s Marií Schellerovou a měl s ní dvě děti, syna Eduarda a dceru Evu. Vedle vojenských povinností se zabýval sportovní střelbou. Patřil mezi nejlepší čs. střelce a zúčastnil se dokonce dvou olympijských her. V roce 1920 v Antverpách a 1924 v Paříži, kde obsadil v soutěži jednotlivců 10. místo, což bylo nejlepší umístění čs. střelce na OH do roku 1952. V soutěži družstev potom obsadil 6. místo.
Po odvelení do Vimperka ke 4. hraničářskému praporu se začíná další kapitola jeho života. Josef Sucharda vychovával generace strážců hranic až do osudného roku 1938. Při jarní mobilizaci se stal zástupcem velitele a později velitelem pluku ve Stodu u Plzně.S ním prožil, jak sám vzpomíná, nejsmutnější kapitolu dějin naší mladé armády, ústup bez rány z našich opevnění a vydání našeho území. Při odevzdání prvního pásma se sešel s generálem baronem Eppem, pozdějším místodržícím v Bavorsku, který se mu svěřil, že do poslední chvíle nevěřil, že armáda ustoupí bez rány.
Po rozpuštění pluku byl přidělen jako člen delimitační komise a styčný důstojník do okresu Domažlice, kde prožil 15. březen 1939 a obsazení zbytku republiky. Dne 23. března 1940 byl podplukovník Josef Sucharda zatčen a deportován do Řezna, kde využil již vzpomínané znalosti polštiny. Kolem 20. března 1940 byl převezen do koncentračního tábora ve Flossenburgu, odkud jej odvezlo domažlické gestapo. Byl vyšetřován v souvislosti s držením zbraní a později vězněn v Klatovech. Přes Pankrác, a odsouzení u Sondergerichtu v Praze, a přes Drážďany se dostal do koncentračního tábora v Budyšíně, odkud se vrátil 10. září 1942 ve velmi špatném zdravotním stavu. Zhubl na 35 kilogramů, ale zůstal nezlomen ve víře v konečné vítězství.
V letech 1943 až 1945 se podílel na organizování odboje v okolí Vodňan, Bavorova a Husince. Navštěvoval bývalé hraničáře a chystal budoucí partyzánské skupiny a jednotky, které budou moci převzít správu na osvobozeném území do svých rukou. Jeho přičiněním vyrostla partyzánská skupina Šumava II. Josef Sucharda byl z vůle zúčastněných jmenován "generálem partyzánů" a velitelem skupiny Šumava II. Vedle menších sabotážních akcí se Josef Sucharda účastnil především v závěru války organizování odboje. Vyjednával s nacisty v květnových dnech 1945, kdy se snažil zamezit zbytečným ztrátám na lidských životech. Byl zajat a 6. května 1945 odsouzen k trestu smrti zastřelením. Blízkost osvobozeneckých jednotek zřejmě zachránila Josefu Suchardovi život. V závěru války se podílel na obsazení Prachatic svou partyzánskou skupinou a 11. května 1945 se stal předsedou Okresního národního výboru v Prachaticích. Tuto funkci zastával do 8. listopadu 1945.
Vzhledem k věku a nemocem se více neúčastnil veřejného života. Místní národní výbor v Řehči jej jmenoval v roce 1945 čestným občanem vesnice. Josef Sucharda se do své rodné obce rád vracel a vzpomíná na ni i v knize Jižní Čechy v boji proti okupantům, kterou vydal tiskový odbor partyzánské skupiny Šumava II. v roce 1947.
Jeho nelehký život skončil v Prachaticích 19. ledna 1963 srdečním selháním.
Jičín - Okresní město je centrem kultury a vzdělanosti Podkrkonoší a Českého ráje. Vyšší odborná škola a střední průmyslová škola jsou pokračovately tradice odborného školství v Jičíně. V roce 1871 Řemeslná beseda, která sdružovala řemesla a živnosti různých oborů, zde zřídila průmyslovou školu pokračovací.
Po celých 127 let své existence je nositelkou technického rozvoje a vychovala tisíce absolventů. Dnes škola poskytuje komplexní vzdělávání v elektrotechnických a strojírenských oborech. Výuka je zaměřena na využití výpočetní techniky a nových, počítači podporovaných technologií v průmyslové praxi.
Vyšší odborné studium je na jičínské "průmyslovce" novým typem studia, určeným pro absolventy všech typů středních škol, kteří úspěšně složili maturitní zkoušku. Jeho cílem je, aby studenti během tří let získali v technickém oboru praktickou kvalifikaci s další gramotností v počítačích a informačních technologiích.
Vyšší odborné studium je určeno maturantům s praktickými ambicemi, kteří preferují praktické aplikace teoretických poznatků. Absolventi jsou díky dlouhodobé praktické studijní stáži schopni téměř okamžitého zapracování v zaměstnání.
Studijní obor VOŠ:
Strojírenství se zaměřením na počítače a CNC techniku.
Číslo oboru: 23-81-7/01, délka studia: 3 roky, forma studia:
denní, profesionální titul: diplomovaný technik, roční příspěvek studenta: dle vyhlášky MŠMT ČR (3 000 Kč).
Termín uzávěrky přihlášek: I. kolo 3.6.1998, II. kolo 7.8.1998.
Termín přijímacího řízení: I. kolo 16.6.1998, II. kolo 27.8.1998.
Počet přijímaných: 40, přijímací řízení: znalosti z matematiky a fyziky v rozsahu střední školy. Možnost ubytování a celodenního stravování.
Studium je zaměřeno na přípravu kvalifikovaných odborníků, vzdělávaných na počítačem podporovaných předvýrobních i výrobních etapách strojírenské výroby (CAD, CAE, CAM), s přehledem o výrobních technologiích, strojích a nástrojích. Pro svoji práci bude absolvent schopen využívat různé oblasti informačních technologií, špičkové návrhové strojírenské systémy, např. PRO/Engineer, AUTOCAD..., a to i v cizím jazyku. Prostřednictvím počítačové sítě INTERNET se naučí stylu práce založeném na využívání nových poznatků ve strojírenství.
Najde uplatnění na řídících a rozhodovacích místech ve strojních provozech, případně v provozech se strojnictvím souvisejících. Uplatní se ve velkých podnicích v odděleních konstrukce, technologie, kontroly a řízení jakosti, obchodu a služeb. Odborné profese může absolvent jičínské VOŠ zastávat i v malých soukromých podnicích.
Jičín - Docela frajer. Knírek, vysoký, upravený, 14 let. Raději říkat cikáni, nebo Romové? "Cikáni ne, to je urážka". Proč chodíš do zvláštní školy? "Je to tu lehčí". Kouříš? "... ve škole ne".
Takových, jako je chlapec z rozhovoru, je ve Zvláštní škole v Soudné 35. Pětatřicet Romů ze 129 žáků představuje více než čtvrtinu. Však - není přece každý čtvrtý občan u nás Rom! Proč je jich tedy v Soudné tolik? Pedagogové nám vysvětlili, že pro umístění ve zvláštní škole musí být posudek pedagogickopsychologické poradny a souhlas obou rodičů. Někdy chtějí rodiče mít všechny děti na jedné škole. Ostatně žákům se tu líbí, nemusejí se tolik učit, jak říkají.
Učitelé nedělají rozdíly v pohledu na žáky. Ti se také mezi sebou kamarádí bez ohledu na barvu pleti. Až když dojde k problému, k nějakému přestupku, začíná se vytvářet rozhraní mezi nimi. Romové mají velmi vyvinutý pocit sounáležitosti. Vehementně brání svého spolužáka. Nedá se říci, že by romské děti byly méně, nebo více ukáznění než ostatní. Ale v záškoláctví vedou. Důvody? I třeba takový, že rodiče nemají v období před výplatou na autobus pro děti. Do zvláštní školy dojíždějí zdaleka - z Vysokého Veselí, ze Sobotky... Škola nemá možnost nějak přimět děti k docházkové kázni. Vyrozumí sociální péči, ti s rodiči jednají, rodiče přijdou do školy, to ano, slibují. Chvíli slib plní. Stává se, že nepřijde dítě do školy proto, že nemá boty. Ten den je nosí jeho bratr. Když žák dlouho chybí, nezvládá učivo a vyrušuje, kazí soustředění ostatních. Ne, ve škole nejsou problémy. Ty začínají po vyučování nebo místo vyučování. Dosti často přiveze žáky policie, nebo telefon - pojďte si pro ně! Hraní na automatech zdaleka neholdují jen dospělí.
Málokdy chodí romské děti do mateřských školek. V mnohých rodinách nezískají základní hygienické návyky. Zbývá tedy škola. Pravda, prvního září přijdou děti vyfešákované, s novými aktovkami, penály, vybavením. Pak ale začnou ztrácet věci, spousta parády vezme zasvé. Vytrvalost chybí. Kupříkladu i v docházce do kroužků. Zapálí se, vybaví, po dnech, týdnech odpadnou.
Zatímco rozmlouváme, přišla jedna z maminek. Pěkně upravená, příjemná. Sedm dětí, muž ve vězení. Bydlí s nimi v ubytovně, kde nejsou trvale hlášeni, to přece není řádný byt. Obecní úřad v místě, kde jsou přihlášeni, ale nebydlí, nemůže platit příspěvek na dojíždění dětí do školy. Ani příspěvek škole. V místě, kde bydlí, však nejsou trvale hlášeni, proč by tedy platil starosta odsud? Kruh se uzavírá. Rozpletení je věru problematické.
Jen malým společenstvím občanů je škola v Soudné. Problémy jsou však pouze část těch velkých, které v poslední době hýbou naší společností. Řešení je daleko, vyžádá si dobrou vůli na obou stranách. Kdo ví, zda však právě tady, u dětí, by se nemělo začít.
Pohotovostní služba:
Po - Pá: 18.00 - 21.00 hod
Sobota : 12.00 - 17.00 hod
Neděle : 9.00 - 17.00 hod
Svátek : 9.00 - 13.00 hod
Lékárny:
T - lékárna Okr. nemocnice Tylova ulice tel. 21659
H - lékárna Husova ulice tel. 522073
A - lékárna Alfa autobusové nádraží tel. 24344
N - lékárna Nové Město tel. 24505
Po 4.5.98 A 11.5.98 A 18.5.98 A 25.5.98 A
Út 5.5.98 T 12.5.98 H 19.5.98 T 26.5.98 H
St 6.5.98 N 13.5.98 N 20.5.98 N 27.5.98 N
Čt 7.5.98 H 14.5.98 H 21.5.98 H 28.5.98 H
Pá 1.5.98 T 8.5.98 A 15.5.98 T 22.5.98 T 29.5.98 T
So 2.5.98 N 9.5.98 H 16.5.98 T 23.5.98 H 30.5.98 T
Ne 3.5.98 N 10.5.98 H 17.5.98 T 24.5.98 H 31.5.98 T