Jičín - Starosta okresního města MVDr. Jiří Liška zve širokou veřejnost k účasti na posledním veřejném zasedání městského zastupitelstva. Poněkud "odlehčená" schůze jedenadvaceti volených zástupců města a obcí pod jeho správu spadajících se uskuteční ve středu 4. listopadu 1998 od 16.00 hodin v malém sále Kulturního domu Jičín.
Program jednání bude jistě podstatně jednodušší, než býval v průběhu čtyřletého volebního období. Zastupitelstvo bude muset samozřejmě dořešit majetkové záležitosti města, zřejmě vyslechne zprávy z činnosti městské rady a pak by již měl zbýt čas k bilancování čtyřleté práce radnice.
Rozhodně ne všechno se z pohledu veřejnosti podařilo dotáhnout do úplného konce. Soudný člověk si však musí připustit, že v průběhu posledních čtyř let byla realizována celá řada finančně i technicky náročných akcí. Jičín se stal krásným, prosperujícím městem, k čemuž svým dílem pomohlo i odstupující městské zastupitelstvo, za což můžete přijít ve středu všem jeho členům poděkovat.
Jičín - Ve středu 21. října 1998 se v přednáškové místnosti muzea sešli členové a příznivci Občanského sdružení Lodžie na své v pořadí již třetí valné hromadě. V úvodním vystoupení zhodnotila Renata Lhotáková činnost sdružení za uplynulý rok.
Přítomné seznámila s aktivitami italského architekta Fabricia Nosariho z Mantovy, který zcela nezištně vypracoval projekt na obnovu Čestného dvora. Druhým dechem se pak zmínila o nelehkém úkolu získat jakýkoliv grant (to znamená peníze) na provedení rozsáhlých rekonstrukcí. Se svým manželem Martinem Lhotákem jich vypracovali bezvýsledně hned několik. V pořadí poslední naděje svitla obesláním belgického projektu Raphael, který vypsala Evropská rada v Bruselu na záchranu evropského kulturního dědictví. Ten však zase nepodepsala Česká vláda, a tak by se nezasvěcenému mohlo zdát, že sdružení svádí pověstný boj s větrnými mlýny.
Za městský úřad se setkání zúčastnil vedoucí odboru kultury a školství Radovan Sál. Ten připomněl, že město v posledních čtyřech letech investovalo do rekonstrukce lodžie téměř deset milionů korun. Revitalizace Libosadu stála doposud tři miliony, přičemž její dokončení přijde v příštím roce na další jeden a půl milionu korun.
Vladimír Úlehla informoval o připravovaných opravách grotty a poustevny i o veřejné sbírce (120 tisíc korun), pomocí níž bude část těchto aktivit hrazena. Projekt na rekonstrukci zpracoval architekt Jiří Starý a její realizace by měla probíhat do jara příštího roku.
Krátké informace ze zpravodajství JRT vybíráme pro majitele televizních přístrojů, kteří z technických důvodů nemohou využívat sítě společnosti Kabel Plus, kde JRT pravidelně vysílá.
Pronájmy městských bytů
Jičín - S některými obecními byty se kšeftuje, neužívané obecní byty se několik let drží potomkům, obecní byty se protiprávně vyměňují a podobně. To víme. Víme ale také o rozšiřujícím se nešvaru protiprávního jednání v případech, kdy jsou obecní byty nájemcem dále pronajímány?
O této problematice si na obrazovce JRT povídala redaktorka Kateřina Nohavová s členem městské rady a předsedou bytové komise MěÚ Josefem Horáčkem.
Jak je tento problém závažný?
"V poslední době se nám opravdu množí případy, kdy nájemci obecní byty nelegálně pronajímají, čímž se samozřejmě dopouštějí závažného porušení nájemní smlouvy."
Je možné legálně obecní byt pronajímat?
"Povolení k pronájmu obecního bytu je v našem případě věc velice výjimečná. V odůvodněných případech (např. dlouhodobé zaměstnání mimo Jičín apod.) může bytová komise tento požadavek schválit. Nájemce však s naším svolením může obecní byt pronajmout nejdéle na dobu jednoho roku. V případech, kdy je požadavek uplatňován na dobu delší jednoho roku, zvažujeme, zdali nájemce vůbec tento byt potřebuje. Pak můžeme rozhodnout například i o výpovědi z nájmu obecního bytu."
Jaký postih čeká nelegální pronajímatele bytu?
"V konečné fázi rozhodně ten nejhorší. Proti nelegálnímu pronajímateli je podána žaloba a rozhodnutím soudu mu může být zrušena nájemní smlouva."
Jičín - Společnost Ronal CR s.r.o. byla založena v roce 1993 jako společný podnik se 70 % zahraniční účastí mezi lucemburskou firmou SDTI a tehdejším Agrostrojem Jičín. Od konce roku 1994 Ronal vyrábí a prodává lité hliníkové automobilové disky.
Jak se firmě daří v dnešní době nám v krátkém rozhovoru pověděl její ředitel ing. Jiří Hnízdo.
"Když se podíváme do krátké minulosti firmy, tak roky 1995 a 1996 byly léty stabilizace výroby. Dnešní objem výroby se pohybuje kolem 600 tisíc kol ročně a v loňském roce jsme docílili přibližně jednu miliardu obratu. V současné době máme asi 275 zaměstnanců a firma úspěšně prošla certifikacemi podle americké normy pro dodávky automobilovému průmyslu a evropské normy pro dodávky evropským automobilkám. Jednodušeji řečeno, dnes snad na světě není automobilka, která by od nás neodebírala část naší produkce."
Dnes je Ronal zahraniční firmou?
"Ano, v roce 1996 podepsala lucemburská banka dohodu s AGS Jičín o odkoupení 30 % podílu majetku firmy Ronal CR, a tak od srpna 1996 vlastní lucemburská SDTI jeho 100% majetkový podíl. Ronal CR se tak stal podnikem se stoprocentní zahraniční účastí.
Již v té době byl plánován rozvoj podniku, k jehož realizaci došlo v letošním roce. Stavíme výrobní halu o plošné výměře 6 tisíc čtverečních metrů s tím, že předpokládáme navýšení výroby o celých 120 %, což představuje roční výrobu kolem jednoho milionu a čtyř set tisíc disků, a to zejména pro automobilky Ford, Mercedes a Audi."
Znamená více práce i více zaměstnanců?
"V období mezi lednem a červnem příštího roku předpokládáme nábor 150 až 170 pracovníků. Po skončení současné etapy výstavby podniku bychom měli zaměstnávat celkově asi 470 lidí, vzhledem k charakteru práce zejména mužů. Zaměřili jsme se však nejen na výstavbu výrobní haly, ale i na komplexní dokončení jejího okolí, opravy komunikací, přebudování trafostanice, výstavbu skladů a konečnou úpravu zeleně v prostoru závodu. Jsme si dobře vědomi toho, že každá drobnost ukazuje "tvář" dodavatele a že každý odběratel nejprve kouká a teprve potom jedná."
Jaké jsou cíle Ronalu v příštích měsících?
"Do konce roku musíme postavit zmíněnou výrobní halu, v průběhu ledna zahájíme stěhování technologií ze staré do nové haly, původní začneme rekonstruovat, rozbouráme staré skladové prostory, a na přelomu února a března začneme budovat novou slévárnu. Po těchto krocích bychom měli být zcela soběstační, což umožní ukončit veškeré kooperační aktivity s polským sesterským závodem ve Walbrzychu."
Má se český pracovník v zahraniční firmě čím chlubit?
"To rozhodně ano. V poslední době jsme se kvalitou našich výrobků a pracovními výkony usadili na špici všech osmi výrobních závodů celého Ronalu, které jsou mimo jiné v Kanadě, Americe, Španělsku, Německu, Francii..."
A filozofie firmy?
"Je to samozřejmě kvalitní výrobek za přijatelnou cenu. Snažíme se budovat výrobní podnik, který nedává prostředky do nákupu honosných služebních vozidel, ale jednoznačně do rozvoje a modernizace vlastních výrobních kapacit a ke zlepšení pracovního prostředí našich zaměstnanců."
Co říci závěrem? V době, kdy několik jičínských závodů své zaměstnance propouští, je rozhodně všeobecně potěšující vědět, že Ronal CR naopak výrobní kapacity rozšiřuje a chystá poměrně rozsáhlou náborovou kampaň.
Děkuji za rozhovor
Jičín - Nádoba na odpadky, neboli odpaďák či odpadkový koš, mnohé zaujal ve svém zbrusu novém historizujícím provedení na Valdštejnově náměstí.
Celkem 14 nových košů bylo instalováno na rekonstruované chodníky kolem celého náměstí. Občany však napadlo, zda se někdo nespletl - koše jsou umístěny mimo podloubí, pod kterými je největší frekvence lidí a tedy těch, kteří hledají místo, kam odpadky odložit. A dále je zvláštní, že koše (a jsou dost široké) jsou zcela otevřené bez víka, tedy po každém dešti budou plné vody, odpadky budou hnít a zapáchat.
Nestala se "mejlka"? Nebyly tyto koše určené do prostorů zastřešených? Dozvíme se, kdo toto vše vymyslel, a proč máme právě tyto koše a na těchto místech?
Nová Paka - Ladislav Kotyk - 1933 až 1960 - je napsáno na náhrobní desce na novopackém hřbitově. Žádný titul či vojenská hodnost, ale prosté a poctivé jméno, bohužel upadající v zapomenutí. A přece zde každoročně na konci září zaplane svíčka a zavoní podzimní květy, které sem pokládají členové skautského střediska "Sopka", jehož byl zemřelý příslušníkem.
Že současníkům toto jméno nic neříká, je pochopitelné. Ale starší generace si rowera Kóťu, jak zněla jeho přezdívka, bude stále připomínat. Vždyť byl jedním z nich a nejen ve skautském životě, ale také v inscenovaném politickém procesu, který skupinu poslal do vězení. Jen proto, že byli skauty a nesouhlasili s nástupem totalitní moci v roce 1948. Ladislav Kotyk si po několikaletém pobytu v jáchymovském vězení přivezl po propuštění domů leukemii a této zákeřné nemoci v roce 1960 také podlehl.
Pro jeho památku pořádají novopačtí skauti memoriál, oplývající disciplinami podle "Základů junáctví" od A.B. Svojsíka. Letos to byl již XI. ročník a zúčastnilo se ho ze tří okresů šest dívčích a šest chlapeckých hlídek ve věku do 11 let. Jičínsko reprezentovali domácí skauti, skauti z Lázní Bělohradu a z Jičína, ze Semilska přijeli Jilemničtí a Trutnov byl zastoupen Vrchlabím.
72 dětí, 28 činovníků a počítač pro průběžné registrování výsledků byly hlavními faktory posledního zářijového dopoledne. Přidáme-li k tomu osm disciplin na trati, jednu u klubovny a závěrečnou forbinu na jevišti v sále junácké klubovny, pak je nasnadě, že skautským ruchem tento prostor překypoval. I o žaludky všech účastníků bylo postaráno. Dostatek čaje se sladkými pochoutkami a teplá sekaná s chlebem (mimochodem kuchař Jindra se nedal zahanbit ani tentokrát!) byly připraveny jak pro světlušky, tak pro vlčata i pro organizátory.
Je to vlastně každoročně neměnná akce, jen hlavní aktéři se mění. Přechod mezi junáky a skautky je totiž po dovršení jedenácti let a právě tyto návyky jsou pro absolventy "Memoriálu rowera Kóti" prubířským kamenem. A také otazníkem, zda ve svém nadšení vytrvají.
Žil kdysi v Nové Pace člověk, který byl skautingu bezmezně oddán. I proto si místní středisko jeho památku připomíná...