Jičín - V galerii Holan byla minulou neděli zahájena výstava olejů Michala Ščigola. Umělec ukrajinského původu ji nazval Železnice - můj domov a soustředil tu své malby, vzniklé od jeho příchodu k nám, do naší země a do Železnice v letech 1990-1997.
Léčil se zde, v lázních, jeho syn, s kterým sem Michal Ščigol po tragických událostech ve své rodině přijíždí, kde se za ta léta cítí už jako doma a kde našel řadu přátel. Žije v Praze, ale do Železnice se rád a často vrací. Obrazy s železnickými náměty tvořil za svých pobytů v tomto lázeňském městečku, ale i později, už ve svém pražském ateliéru, když se chtěl ve vzpomínce uchýlit z chvatu a ruchu velkoměsta do chvil klidu a pohody, prožitých právě zde. Expresivní obrazy Michala Ščigola mají v sobě vnitřní magické kouzlo. Vtahují diváka do umělcova světa, do všeho, čím žije jeho duše, do jeho lásek, vášní, nejistot, i pokory a něhy. Probouzejí otázky a pochybnosti, na něž umělec odpovídá moderním, ale svébytným výtvarným rukopisem.
Na vernisáži promluvila v úvodu prof. Jana Hofmanová, Martin Zajíček četl povídku Daniela Charmse Čtyřnohá vrána, Michal Ščigol pak podepisoval svou nově vyšlou autorskou knihu. Umění Michala Ščigola, od r. 1993 člena Unie českých výtvarných umělců, je dnes oceňováno u nás i v zahraničí. Třeba si ho pro sebe objeví i návštěvníci jeho současné jičínské expozice. Trvá do konce listopadu.
Jičín - V předvečer 28. října 1998 se u sochy Karla Havlíčka Borovského v lipách sešli zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, představitelé Městského a Okresního úřadu Jičín s místními občany, aby si vzpomínkovou akcí a položením květin připomněli 80. výročí vzniku našeho samostatného státu. Projevy předsedy ČSBS Michala Kolodžeje, přednosty Okresního úřadu Jiřího Vitvara a starosty města Jiřího Lišky kladně zhodnotily odkaz předchozích generací i zásluhy všech, kteří se na vzniku ČSR podíleli.
Projev starosty města Jičína, senátora MVDr. Jiřího Lišky, uvádíme v plném znění.
"Od historického 28. října 1918 nás dělí již 80 let. Z pohledu dějin to není dlouhá doba, měřeno však délkou lidského věku je to mnohdy víc než celý život člověka. Je proto dnes již málo těch, kteří se aktivně podíleli na vzniku svobodné ČSR. O to je důležitější, abychom nezapomínali, abychom se vraceli ke kořenům naší novodobé státnosti.
Každý stát, každý národ, potřebuje být pevně zakotven ve své minulosti. Potřebuje to proto, aby z ní mohl čerpat sílu nejen pro přítomnost, ale také pro budoucnost. My můžeme tuto sílu čerpat z 28. října 1918. To je totiž jeden z nejdůležitějších dnů v novodobé historii našeho národa. Byl to den, kdy byly završeny snahy po životě v samostatném státě, které začaly v dobách obrození a vyvrcholily v průběhu první světové války. Za 28. říjnem 1918 můžeme vidět nejen T.G. Masaryka, E. Beneše, M.R. Štefánika, ale také legionáře, sokoly a tisíce Čechů a Slováků, kteří svojí odvahou a vytrvalostí pomohli dosáhnout vzniku samostatného státu, založeného na demokratických principech, který byl v mnoha směrech v popředí celé Evropy.
ČSR prošla během několika desetiletí dramatickými změnami a pohnutou historií, která byla charakteristická tím, že svoboda a demokracie se rychle ztrácela a těžko se získávala zpět. To platilo v roce 1938, 1939, 1945, 1948 a naposledy v roce 1989. Z těchto zkušeností bychom si měli vzít to hlavní ponaučení, že boj o svobodu a demokracii nekončí jedním vítězstvím. Je proto dobré dnes také připomenout ty, kteří za ideály, na kterých vznikl samostatný Československý stát, bojovali a v mnoha případech i obětovali to nejcennější, vlastní život. Tím mám na mysli především bojovníky za svobodu a politické vězně.
Dnes si připomínáme vznik ČSR, státního útvaru, který již neexistuje. I to je výsledek pohnuté historie našeho státu. Československá republika má své nástupce, Českou a Slovenskou republiku. Pokračujeme ve stavbě, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Vznik republiky před 80. lety je pro nás nejen symbolem novodobé státnosti, ale také neustálou výzvou k naplnění všech ideálů, na kterých byla ČSR založena.
Teď, když opět žijeme ve svobodné a demokratické společnosti, máme možnost tyto ideály převést do skutečnosti. Záleží jen na nás, nakolik se nám to podaří. Je to náš závazek k minulosti, je to naše povinnost vůči budoucím generacím. Pokud bychom teď zklamali, všechny oběti přinesené pro svobodu a demokracii by byly zbytečné. Proto je nutné, abychom si 28. říjen připomínali a nikdy na něj nezapomněli."
Vzpomínková akce byla zakončena položením věnců a květin a státní hymnou v podání pěveckého sboru Smetana.
Jičín - Od prvního ledna příštího roku dojde k transformaci sociálních služeb v okresním městě. Nadále bude tato organizace vystupovat pod novým názvem "Služby seniorům města Jičína".
V případě, že se městu podaří získat již před několika týdny mediálně slibovanou finanční výpomoc nad rámec běžných ročních státních dotací, bude zřejmě v polovině roku 1999 otevřen nový domov důchodců v ulici Přátelství na Novém Městě. Ten se pak zároveň stane sídlem ředitelství Služeb seniorům města Jičína, do jehož nejvýše postaveného křesla by měl na základě výsledků výběrového řízení usednout Mgr. Tomáš Kolátor.
Pakliže se nepodaří získat slibovaných deset milionů korun, bude ředitel bez ředitelny. Chybějící finanční prostředky mohou totiž dostavbu domova důchodců na Novém Městě posunout až na závěr příštího roku nebo dokonce až do roku 2000.
Jičín - Padesát zástupců téměř všech sportovních odvětví provozovaných v okresním městě se ve čtvrtek 5. listopadu 1998 sešlo v obřadní síni Valdštejnského zámku na konferenci nazvané "Tělesná výchova a sport v Jičíně včera a dnes".
První setkání bylo jakýmsi "seznamovacím večírkem", s projektem jehož "otcem" je PhDr. Emanuel Bosák. Myšlenka systematicky zmapovat a zdokumentovat vývoj tělesné výchovy a sportu v našem městě od jeho prvních krůčků před sto padesáti lety až do současnosti byla jednomyslně přijata, a tak nezbývá než začít pracovat. Výsledným produktem projektu by měla být knižní publikace, na jejímž vzniku se budou spolupodílet kronikáři sportovních oddílů, státní instituce, sportovci a pamětníci. Hnacím motorem celého projektu je Spolek občanů a přátel města Jičíně, v čele s jeho předsedou JUDr. Petrem Krupkou.
Jičín - Každý, kdo v praxi viděl zručného truhláře přetvářet základní dřevěnou surovinu na kus nábytku anebo v některý z nepřeberného množství bytových doplňků, musí bezesporu připustit, že "truhlařina" je jedním z nejkrásnějších řemesel.
Málokterý z obyvatel okresního města však ví, že i Jičín je "líhní elévů" tohoto tradičního voňavého povolání. V Konecchlumského ulici již řadu let funguje truhlářská dílna Semilské střední integrované školy, kterou každé tři roky opouští několik desítek absolventů učebního oboru "Truhlář pro výrobu nábytku". Většina z nich končí tříleté učení, jehož teoretická část probíhá v Semilech, závěrečnou učňovskou zkouškou, ti pilnější pak ještě po dalších dvou letech teorie maturitou.
V jičínském středisku praktického výcviku se hoši po ukončení devátých tříd základních škol naučí vyrábět nejprve menší kusy nábytku (stoličky, židličky, lékárničky, květinové stolky), pak se pustí i do ruční výroby stolů, skříní, a sedacího i lůžkového nábytku. Nejprve však musí se dřevem "srůst". Musí si zamilovat jeho charekteristické vlastnosti, jeho snadnou obrobitelnost, barvu a nenapodobitelnou vůni. Musí se naučit dřevo správně řezat, obrábět, spojovat, klížit, dýhovat a také opravovat. Pak teprve se jim odmění přirozenou krásou dřevěného výrobku.
Integrovaná střední škola v Semilech se střediskem praktického výcviku v Konecchlumského ulici nabízí současným "deváťákům" budoucnost v podobě možnosti přijetí do učebního poměru a vyučení v krásném oboru s mnohaletou tradicí. Všem ostatním pak v případě volné kapacity nabízí zakázkovou výrobu nábytku, bytových doplňků a zařízení za ceny samozřejmě objektivně respektující drobné nedostatky mladých výrobců. V případě vašeho zájmu můžete podrobnější informace získat na telefonu 0433/25185.
Nová Paka - Archaicky vyhlížející budova, postavená v roce 1935, působila v poslední době rozpačitým dojmem. Její zastaralost kontrastovala s měnící se tváří Nové Paky příliš výrazně, ale teprve před třemi léty se konečně "hnuly ledy".
Se zavedením výpočetní techniky se začal měnit také interiér budovy. Moderní přepážky, tolik běžné ve velkoměstech, přišly ke cti i v novopacké poště, což byl první krok k modernizaci. Ale pokud se týká exteriéru, zlom nastal teprve v polovině letošního roku. Na základě hospodářské smlouvy s jičínskou stavební firmou se začala v srpnu realizovat akce pod stručným názvem "Kabát". Vysvětlení je jednoduché - nová fasáda měla oživit nezbytný objekt, aniž by byl omezen pouliční provoz, třípodlažní pošta byla ze dvou stran, ve Školní a Komenského ulici, "obehnána" lešením. A protože adaptace obsahovala nejen fasádu, ale i výměnu dvaceti oken, jednalo se i o časově náročnou akci. Jen pro zajímavost: Předběžný odhad nákladů byl stanoven na 1,5 milionu korun a investorem byla Česká pošta, odštěpný závod Pardubice.
Takže obě ulice rohového domu, pokud se týče dopravní bezpečnosti, byly v pohotovosti, vnitřní prostory podstatně změněny, ale provoz na poště pokračoval bez omezení. Chátrající okna s dřevěnými rámy byla vyměněna za plastové, fasáda dostávala živou, okrovou barvu a dotyčná firma musela finišovat! Termín dokončení byl totiž určen na 31. října 1998.
I navzdory proměnám počasí, i přes občasné reptání občanů ohledně zpřísněného dopravního pořádku však akce "Kabát" spěla k závěru. Lešení ve Školní ulici bylo odstraněno na počátku října, v Komenského ulici o měsíc později. K 80. výročí československé samostatnosti se zaskvěla v plné kráse i novopacká pošta. Jen tabulky zůstaly původní, přesně podle klasického typu stejných úřadů v celé republice.
K závažným změnám letošního roku však došlo i ve vnitřních prostorách budovy. K těm, jichž si návštěvníci všimli nejdříve, patří stejnokroje přepážkových pracovnic. Tmavé kostýmy s bílou halenkou nemohou uniknout nikomu...
Došlo však též k organizačním změnám, respektive ke službám. Na novopacké poště je možno podávat i obchodní balíky do váhy 30 kg. I proto je ve feminizovaném kolektivu zaměstnán muž (dalšími "chlapy" jsou vedoucí pošty Jan Šulc a přespolní, pojízdný doručovatel). Poslední opatření, k němuž v tomto úřadě dochází, je roznáška novin. Od 2. listopadu 1998 doručuje občanům města tisk soukromá novinová služba. V kompetenci pošty zůstává pouze roznáška Zemských novin a Novin Jičínska, což může být v prvopočátcích zdrojem nesrovnalostí.
Život kolem nás se mění. Změnil se i ve struktuře novopacké pošty. Teprve čas ukáže, zda k lepšímu.