Nevychází z katastrů jako předchozí soupisy, ale přímo z osobních svědectví obyvatel obou vesnic a také z neúplných zápisů v obecních knihách.

Protože jiný pramen dnes neexistuje, je nutno ocenit úsilí Místopisné komise ČSAV o získání co největšího množství poznatků o současných pomístních jménech. Pro tuto komisi byl před několika lety zpracován i tento soupis pomístních jmen na katastru obcí Sedliště a Staré Hrady, který byl východiskem pro zpracování tohoto článku.

Zatímco dřívější soupisy se soustředily jen na pole, lesy, vodní toky, komunikace apod., tentokrát si všimneme i názvů v zastavěné části obcí a dalších novějších orientačních bodů v terénu, které vyvolaly vznik novějších pomístních jmen.

Ve srovnání s rokem 1842 zůstalo základní rozdělení katastrů obcí Sedliště a Staré Hrady téměř stejné: části katastrů se nazývají: Staré Hrady, Nad cihelnou, V kálku, Oborská, Sedliště, Křížová, Bunčácká; přibyly však části V bořích a V lomech (tak uvádí části obce mapa evidence nemovitostí z roku 1964). Jde však o příliš velké celky, zahrnující v sobě pole, les, cesty, zastavěné části obcí, zahrady, sady apod. Navíc názvy Oborská, Křížová a Bunčácká nejsou běžně užívány. Je tedy samozřejmé, že pro přesnější orientaci v terénu se vytvořila řada pomístních jmen, z nichž mnohá starší již zase zanikla nebo si je pamatují jen příslušníci nejstarší generace. Mnoho jich však běžně žije v povědomí lidí.

Začneme rozlišením jednotlivých lánů polí. Velmi důležitým zásahem tady bylo založení JZD a s ním související scelování pozemků, které mělo za následek postupný zánik pomístních jmen typu U Knížkovýho pole, Na Kůželovým (poli), Za Brožkovým (polem) atd. V části Křížová se neudrželo ani pojmenování Na krátkejch (obdélník půdy členěný napříč na menší kousky polí jednotlivých majitelů) a Na dlouhejch (nebo Na dlouhým kuse); v části Bunčácká potom Na širokým kuse.

Během doby se vytrácejí z paměti lidí také pomístní jména pocházející z určení tváře krajiny. V části Křížová jich bylo hned několik: Na bubně, Na vysokým břehu, Dolení vrcha. Jiná se však běžně užívají dosud: V roklinách (v části Nad cihelnou) a Na vrchách (v části Křížová).

Několik běžně užívaných pomístních jmen ukazuje na kamenitý charakter půdy: Na kamenici (v části Křížová), v části Bunčácká Ve skaličkách a V kameničkách; v sousedství leží celá část katastru nazvaná V lomech.

Další pomístní jména tradují původní poslání polí - celá jedna část katastru nese název V bořích, v části Oborská najdeme pomístní jména V louce a Jelenka (nebo též Na jelence - pole leží v sousedství Obory, kde se za doby Albrechta z Valdštejna chovali jeleni); v části Nad cihelnou Na Buncáku (na místě dávno zrušeného rybníka téhož jména), v části Křížová Mršník (nebo též Na mršníku - kdysi se zde zahrabával uhynulý skot a další zvířata).

Stále se také ještě užívají pomístní jména, která připomínají, kde se co původně pěstovalo: V babkách (část Nad cihelnou), Ve viničkách (část Křížová), Vinice (nebo též Na vinici) a V krysavkách (podle hrušek krysavek, které zde byly vysázeny ve dvou alejích) - obě poslední pomístní jména jsou v části V kálku. Také tento typ pomístních jmen postupně mizí - málokdy již slyšíme Na šparglovně (část Oborská) a Na šafranici (část Nad cihelnou).

Celá řada pomístních jmen vychází z polohy pole: V barácích, U hřbitova, U bukoviny (část Nad cihelnou, jejíž pojmenování patří též do této skupiny), Na zástružku (část Sedliště), U Libáně, Na sádkách, Pod voborou, Pod bažantnicí, Za voborou, Za remízem (v části Oborská), U mršníku a U Hřmenína (část Křížová), U boru (v části V bořích), Za dvorem (ve Starých Hradech).

K orientaci v terénu sloužily také určité pevné body, ať už přírodního původu nebo postavené lidskou rukou, jak o tom svědčí pomístní jména U Gotharda (socha v části Nad cihelnou), U Matičky, U hájenky, U dubu (v části Oborská), U hřmínskýho křížku, U Najvrtovýho křížku, U kaštánku (v části Křížová).

Některá z nich se ztrácejí z povědomí lidí s tím, jak mizí orientační bod (i když nikdy ne současně s ním), např. U váhy (v části V kálku), protože panská váha už na okraji tohoto pozemku dávno nestojí. Tak jistě v dohledné době zanikne i pojmenování U Gotharda, neboť sochu před několika lety shodila vichřice a poškodila ji, takže byla přenesena do zámku.

V souvislosti se vznikem nového orientačního bodu se však objevují nová pomístní jména tohoto typu (hlavně pojmenování v zastavěných částech obce - viz dále). Např. asi před 60 lety se rozšířil název U vodárny, který zároveň částečně nahrazuje dodnes užívaný název Na vinici.

Původ některých pomístních jmen ještě stále běžně užívaných si dnes už nedovedeme vysvětlit. Sem patří třeba název části V kálku, jejíž součástí je pole Na Kajetánce.

Připomeňme si ještě, proč vlastně vznikly názvy částí katastru Křížová, Oborská a Bunčácká, které, jak již bylo připomenuto, nejsou v běžném užívání. Pojmenování Křížová je odvozeno od dvou křížků, postavených na paměť tragických událostí. "Hřmínský" křížek stával na místě, kde se dělí stará úvozová cesta vedoucí z Libáně a pokračující dál jednak na Hřmenín, jednak do Markvartic. Pověst vypráví o svatebčanech, přepadených zde bývalým nápadníkem nevěsty a jeho společníky. Nevěstu zabili, v ostatním se různé verze pověsti rozcházejí (kolik bylo mrtvých, zda k přepadení došlo při cestě z Markvartic do kostela v Libáni či při návratu atd.). Je pravděpodobné, že Křížová byl původní název této cesty, kdysi jediné spojky s Libání. - Křížek druhý, Najvrtův, byl postaven, aby připomínal, že tu kdysi spadl z fůry čeledín a zabil se. Oba křížky byly vytesány z žuly a zatímco Najvrtův dodnes stojí, Hřmínský byl zničen koncem roku 1970.

Název Oborská souvisí s lesem Oborou, Bunčácká s dnes již neexistujícím rybníkem Buncákem, který s touto částí katastru sousedil (dnes pole Na Buncáku).

Také starohradské a sedlišťské lesy mají svá jména, která je výstižně charakterizují: Bukovina (původně bukový les), Obora (nebo Vobora) - les patřil k panství a byl upraven pro chov vysoké zvěře, Remíz (byl vysázen, aby zvěř neutíkala z Obory a Bažantnice na katastr sousedního panství), Bažantnice (chovali se tu bažanti). Obora je nejrozsáhlejší, a proto pro snadnější orientaci zde vzniklo několik pomístních jmen. Dodnes se běžně říká Ve skoku, Za Brožkovýma a U studánky, zatímco pomístní jména U pavilónu a U laviček vymizela - nestojí zde už totiž ani panský lovecký pavilón, ani lavičky. Málo lidí dnes také zná pomístní jméno Horní val pro část lesa v části katastru V kálku.

Nezměnily se názvy místních potoků - Mrlina, Bystřice (též Bystřický potok), Bukovský (též Bukovinský) potok.

Starohradským rybníkům se stále říká Sádka, v Sedlišti se malinký rybníček pod lesem nazývá Kůželova louže.

Přestože existovalo mnoho polních cest, je zajímavé, že své specifické pojmenování měla jen jediná - Do krysavek (viz výše název pole V krysavkách). Také lesní cesty zřejmě neměly pojmenování, uchovalo se jen K dubu. V zastavěných částech je dodnes známá cesta Na Balkán v Sedlišti; druhá - Ulička (úzká cesta vedoucí k sedlišťské studánce) - již název ztratila. Pro části staré cesty mezi Sedlištěm a Starými Hrady jsou vžitá označení Ke hřbitovu a K transformátoru.

Svá pojmenování mívají také sady, ale na sledovaných katastrech najedeme dnes už jen jedno - U kravína ve Starých Hradech, neboť starší U náhona se již běžně neužívá.

Soukromé zahrady nesou obvykle jméno majitele. Vyskytne se však také název jiný, např. v Sedlišti pro Linhartovu zahradu Palouk (leží nedaleko domu č. 21, kde dříve bydlel hajný; zahrada však nyní patří k domu č. 36) a pro její další část Na kopánce (pro malou výměru se pozemek nedal orat, proto se půda kypřila pouze kopáním). Dnes se už také málo setkáme s názvem Na bubně pro Kůželovu zahradu v Sedlišti u domu č. 34. I pojmenování Na pastvišti, které se vztahovalo na část Jílkovy zahrady (pásl se tam dobytek) se nyní už neužívá. Běžné je zato pomístní jméno Na Knížkově zahradě, i když dům, k němuž patřila, zcela vyhořel v roce 1945.

Staré Hrady v tisku (září - listopad 1980)

Tuto pověst z našeho kraje si zapamatovala a pro nás zapsala osmdesátiletá paní Františka Jandová ze Starých Hradů. Věříme, že nám napíší své vzpomínky i další čtenáři.

Z vašich dopisů …

Turistická sezóna na zámku skončila 31. října 1980. Během ní navštívilo zámek od počátku roku 4145 hostí. O provádění se starali aktivisté Osvětové besedy a o prázdninách brigádnice z řad studentek a absolventek ZDŠ Libáň. Ke spokojenosti hostí přispěla i nová turistická mapa Českého ráje, kterou v průjezdu zámku instaloval do vkusného rámu s. Jan Trnka. Z významných návštěvníků zde byli překladatelé dr. L. Kundera a dr. Jan Ort, malíř Jar. Mrva, z hromadných návštěv jmenujme alespoň zájezdy Akumy Mladá Boleslav, Jednoty Jilemnice, členů školské a kulturní komise MNV Dobrovice, Baráčníků ze Sobotky, pracovníků Pražského střediska Státní památkové péče a ochrany přírody a Městské knihovny z Prahy atd.

V televizi se objevil starohradský zámek opět 29. 9. 1980 v pořadu o Památníku národního písemnictví. Diváci zde nahlédli do bohatství sbírek literárního archívu Památníku národního písemnictví, jehož depozitář je v našem zámku.

Aktiv pracovníků osvětových besed jičínského okresu se konal ve Starých Hradech 3. 10. 1980. Zúčastnilo se ho na 80 hostí v čele s pracovníkem Okresního kulturního střediska s. Pavlem Hlaváčem. MNV Libáň zastupovala členka rady s. Irena Škodová. Přítomní si nejprve prohlédli libáňské muzeum s. Fr. Vojtíška a všechny prostory zámeckého areálu. Pak na ně čekalo milé překvapení: v koncertním sále přednesla několik ukázek ze svého repertoáru zasloužilá umělkyně Julie Charvátová. Následovalo seznámení přítomných s jednotlivými úseky činnosti naší Osvětové besedy. Zprávy přednesli Eva a Karol Bílkovi, Ladislava Bočková, Milena Droznová, Jaroslava Hrdá, Jiřina Straková, Rita a František Škodovi a Milada Zubatá. Poté předal s. Hlaváč naší Osvětové besedě Čestné uznání kulturní komise ONV Jičín za dlouholetou obětavou práci v kultuře. Na závěr aktivu se konala výměna zkušeností a přátelské posezení v kulturním domě při hudbě Plastimatu řízené Aloisem Klárem. Jsme rádi, že se tento aktiv konal ve Starých Hradech a že naše Osvětová beseda byla pověřena jeho uspořádáním, neboť tyto aktivy pořádá OKS v nejlepších osvětových besedách okresu. První byl letos na jaře v Kyjích a druhý u nás.

Archiváři okresních archívů Východočeského kraje navštívili 17. 9. 1980 v rámci svého pracovního pobytu na Jičínsku i zámek ve Starých Hradech. Seznámili se s jeho historií i způsobem záchrany a s obdivem se vyslovili o uložení archiválií a způsobu práce v depozitáři literárního archívu Památníku národního písemnictví.

Kominík Jaroslav Marek z Libáně se dožívá 8. 12. 1980 svých 85. narozenin. Kromě svého povolání se věnoval hlavně své velké lásce - sběru starožitností, kresbám a modelům stavebních památek a psaní článků o Libáňsku. V živé paměti je nezapomenutelná výstava jeho prací ve starohradském zámku v roce 1978, která dala podnět i ke vzniku knížky J. Marka Ze skicáře mistra kominického. Věnoval se i soupisu pomístních jmen pro Místopisnou komisi ČSAV a další vlastivědné činnosti. Pane Marku, děkujeme Vám za Vaši celoživotní práci, těšíme se ještě na mnohá setkání na Starých Hradech a přejeme hodně, hodně zdraví do budoucna!

Zasloužilý umělec spisovatel Adolf Branald oslavil 4. 10. 1980 své sedmdesátiny. A my se připojujeme k četným gratulantům, kteří mu svým blahopřáním dali najevo, jak ho mají rádi, jak si váží jeho literárního díla. Jsme rádi, že jsem ho mohli uvítat před časem i ve starohradském zámku, vážíme si toho, že jeho slova uvedla letošní výstavu národního umělce Cyrila Boudy ve Starých Hradech. A těšíme se zase brzy na shledanou!

Novými členy Osvětové besedy Libáň - Staré Hrady se stali Dana Táborská a Zdeněk Cibulka.

Starohradská zámecká galerie byla obohacena dvěma dary. Národní umělec Cyril Bouda věnoval grafický list Kumburk a dr. J. V. Scheybal akvarel Radimovice. Je to krásná památka na jejich letošní výstavy ve Starých Hradech. Děkujeme!

Starohradští svazáci pořádali taneční zábavy 18. října a 15. listopadu 1980. Hrál jim Index.

Sňatek uzavřeli 19. 7. 1980 v Mladé Boleslavi Lenka Svobodová a Zdeněk Kapras z Libáně. Blahopřejeme!

Naši jubilanti: 80 let se dožili 12. 10. Marie Hakenová a 29. 10. Bohumil Vondráček ze Starých Hradů a 4. 12. 1980 Barbora Matějová ze Sedliště. 75. narozeniny oslavili 17. 12. Blažena Elederová a 21. 12. František Wachter ze Starých Hradů. 60 let se dožili 18. 10. Marie Tuláčková ze Starých Hradů a 2. 12. Václav Plíšek ze Sedliště. Padesátiny oslavil 3. 10. František Rejha ze Sedliště. Blahopřejeme!

Za Miladou Finkovou. Patřila k pravidelným návštěvnicím všech zámeckých koncertů, všech vernisáží výstav. Byla jednou z prvních odběratelek našich Listů starohradské kroniky. Jejím světem byla vzorně vedená Místní lidová knihovna v Dětenicích, kterou přivedla na vysokou úroveň. Byla příkladem pro všechny knihovníky i další kulturní a osvětové pracovníky, kteří chtěli své poslání vykonávat co nejlépe. - V posledních měsících jsme se dovídali o těžké nemoci paní Milady Finkové a nyní přišla zpráva, že 9. listopadu 1980 zemřela ve věku nedožitých 72 let. Za všechnu svou práci si zasloužíte, paní řídící, aby na Vás Libáňsko a Dětenicko nezapomnělo.

Doc. ing. František Kebl, DrSc., vědecký pracovník v oboru chemie a dlouholetý docent Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích, starohradský rodák, zemřel v Praze 9. listopadu 1980 ve věku 70 let. Naposledy jsme se s ním ve Starých Hradech sešli vloni na sjezdu rodáků. Byl to skromný a milý člověk, měli jsme ho velmi rádi pro jeho dobrotu, vlídnost a pracovitost. Do poslední doby řešil vědecké úkoly. Měl velmi rád své rodiště a zvláště jej těšila záchrana a rekonstrukce starohradského zámku. Budeme se snažit přinést v příštím čísle článek o jeho vědecké práci. Čest jeho památce!

Narození: 30. 8. 1980 se narodil Jakub Boček ze Starých Hradů. Také okruh "přespolních" rodáků a přátel Starých Hradů a Sedliště se rozšířil: 29. 9. 1980 se narodila Lucie Růžičková z Libáně (dcera Jiřího Růžičky ze Sedliště) a 10. 9. 1980 se narodil Josef John z Rakovníka (syn MVDr. Dany Johnové, rozené Trnkové ze Starých Hradů). Vítáme všechny mezi nás!

Osvětová beseda Libáň - Staré Hrady a redakce Listů starohradské kroniky přeje všem svým příznivcům a odběratelům hezké vánoce a mnoho úspěchů v roce 1981. Věříme, že i v příštím roce budete v hojném počtu navštěvovat naše kulturní pořady a již dnes vám můžeme prozradit, že pro vás chystáme mnohá překvapení. Stejně tak se těšíme, že nám budete ještě více než dosud psát do časopisu.

Zároveň vás všechny zveme na náš III. reprezentační ples Osvětové besedy Libáň - Staré Hrady, který se bude konat v sobotu 21. února 1981 ve 20 hodin v prostorách kulturního domu ve Starých Hradech. Hraje hudba Plastimatu řízená Aloisem Klárem. Vstup pouze ve společenském oděvu, stoly budou číslované, o bohatou tombolu a další překvapení bude postaráno. Sál bude vytopen, občerstvení zajištěno. Vstupenky si však objednejte na adrese: Osvětová beseda, zámek Staré Hrady, 507 23 Libáň nebo u s. Horáčkové v prodejně Jednoty v Sedlišti a u s. Ludmily Keblové ve Starých Hradech!